Cítíte se za volantem nejistá a bojíte se řídit? Nechte si poradit, jak znovu získat jistotu

Nejistota za volantem se může objevit po dlouhé pauze, po mateřské dovolené, nepříjemné zkušenosti. Nebo jednoduše proto, že řídíte příliš málo, přestože řidičák máte už roky, ale při společné cestě automaticky usedá za volant partner. Dobrou zprávou je, že jistota za volantem není vrozený talent. Dá se postupně získat zpět.

Jistota za volantem neznamená jezdit rychle, vmáčknout auto do každé mezery nebo se bez zaváhání pustit do centra velkoměsta. Dobrá řidička zná své možnosti, sleduje provoz, předvídá a nenechá se ostatními dotlačit k rozhodnutí, které jí připadá nebezpečné.

A pokud jste dlouho neřídila? Nezačínejte stokilometrovou cestou po dálnici v páteční špičce. Začněte deseti minutami kolem svého bydliště. Příště přidejte rušnější křižovatku. Potom parkování. Pak cestu do sousedního města. Možná vás překvapí, jak rychle se z obávaného řízení opět stane úplně obyčejná součást života.

Sama zvládnete cestu do práce, školky nebo supermarketu, ale představa centra města, podzemních garáží, dálnice nebo večerní jízdy v dešti už tak příjemná není? Když je vedle vás partner, je pro mnohé řešení jednoduché: „Řiď raději ty.“

Jenže právě tím vzniká začarovaný kruh. Čím méně řídíte, tím méně zkušeností získáváte. A čím méně zkušeností máte, tím větší respekt ve vás některé situace vyvolávají. Cesta k větší jistotě přitom nemusí znamenat žádné hrdinství. Mnohem účinnější je postupovat po malých krocích.

Začněte jezdit sama

Paradoxně může být jednodušší sednout za volant bez zkušenějšího partnera na sedadle spolujezdce. Dobře míněné rady typu „teď už jeď“, „mohla jsi tam vjet“ nebo „proč jedeš tak pomalu?“ dokážou nervozitu spíš zvýšit. Řidička pak nesleduje pouze provoz, ale zároveň přemýšlí, jestli něco nedělá špatně. Vyberte si známou trasu, dobu se slabším provozem a vyrazte sama. Klidně jen deset kilometrů. Cílem není něco dokazovat. Cílem je zjistit, že cestu zvládnete bez pomoci.

Trénujte jednu věc, které se bojíte

Máte problém s parkováním? Neřešte současně parkování, centrum města, dopravní špičku a neznámou trasu. Najděte si o víkendu poloprázdné parkoviště a vyzkoušejte si několikrát parkování popředu, pozadu i podélně. Podobně lze trénovat další situace. Jeden den kruhové objezdy, jindy rozjezdy do kopce, další týden krátký úsek dálnice. To, co dnes vyvolává napětí, se po několika opakováních může stát naprostou rutinou.

Naučte se znát dobře své auto

Velká část nejistoty nemusí souviset se samotným řízením, ale s tím, že dobře neznáte automobil, kterým jezdíte. Víte například okamžitě, jak zapnout zadní mlhovku? Jak odmrazit čelní sklo? Kde se otevírá víčko nádrže? Jak se vypne hlídání jízdního pruhu? Co znamenají jednotlivé kontrolky?

Sedněte si někdy do auta, aniž byste někam jela, a všechny základní funkce si v klidu vyzkoušejte. Stejně důležité je správně nastavit sedadlo, volant a zrcátka. Pokud sedíte příliš daleko od pedálů nebo téměř nevidíte přes volant, budete mít nad autem mnohem menší kontrolu. Auto by vám mělo „sedět“ podobně, jako pohodlné boty.

Parkovací kamera je pomocník, ne podvádění

Moderní auta nabízejí parkovací senzory, zadní kamery, 360stupňové kamery nebo automatické parkování. Není žádný důvod se jejich používání vyhýbat. Technologie jsou v autě právě proto, aby řidiči pomáhaly.

Současně je ale dobré nezapomenout na základní návyky. Kamera nemusí ukázat úplně všechno a při parkování je stále potřeba používat zrcátka a sledovat okolí vozu. Ideální kombinací je proto využívat kameru, ale nezapomenout na vlastní odhad.

Nenechte se tlačit nervózním řidičem za vámi

Jedním z největších zdrojů stresu bývá automobil nalepený těsně za zadním nárazníkem. Najednou máte pocit, že překážíme. Začnete spěchat, později brzdit a dělat rozhodnutí, která byste za normálních okolností neudělala.

Nenechte se do toho zatlačit. Vaším úkolem není splnit představu cizího řidiče o tom, jak rychle máte jet. Vaším úkolem je jet bezpečně, předvídatelně a podle pravidel. Pokud je možné nechat netrpělivého řidiče bezpečně předjet, udělejte to. Budete mít klid vy i on.

Vraťte se klidně do autoškoly

Kondiční jízdy nejsou určeny pouze lidem, kteří několik desítek let neřídili. Mohou být skvělým řešením po mateřské dovolené, po nehodě, při návratu k řízení po dlouhé pauze nebo jednoduše tehdy, když jen chcete potrénovat konkrétní situaci.

Instruktor může během několika jízd odhalit špatné návyky a hlavně ukázat, že některé situace nejsou zdaleka tak složité, jak vypadají. Můžete si přímo říct, co chcete trénovat: dálnici, parkování, centrum města, kruhové objezdy nebo třeba jízdu v hustém provozu. Někdy stačí několik hodin a rozdíl je překvapivě velký.

Udělejte z řízení běžnou součást týdne

Největší kouzlo je nakonec velmi jednoduché: jezdit. Nemusíte absolvovat stovky kilometrů. Mnohem důležitější je pravidelnost. Jestliže dnes řídíte jednou za měsíc, zkuste sednout za volant alespoň jednou nebo dvakrát týdně. Jeďte nakoupit, vyzvednout děti, za kamarádkou nebo na výlet. Postupně přidávejte nové trasy. Mozek si začne situace ukládat jako známé. Místo „Co budu dělat, až přijedu na kruhový objezd?“ nastoupí automatický návyk a zkušenost.

Nebojte se parkování

Parkování si zaslouží zvláštní pozornost, protože právě při něm může nejistota rychle narůstat. Řešením není vyhýbat se mu. Začněte na velkém prázdném parkovišti. Naučte se, kde přibližně končí příď a záď vašeho auta a jak reaguje při zatočení volantem. Potom přejděte k běžným parkovacím místům.

A ještě jedna rada: pokud se parkovací manévr nepovede napoprvé, nic se neděje. Popojeďte a opravte si pozici. Parkování není zkouška, při které máte pouze jeden pokus.

Partner jako spolujezdec? Domluvte si důležité pravidlo

Spolujezdec může být rádce, opora, ale také zdrojem nervozity. Pokud platí poslední varianta, pomůže jednoduchá dohoda:

Rady pouze tehdy, když si o ně řidička řekne – s výjimkou skutečně nebezpečné situace.

Neustálé komentování každého přeřazení, brzdění nebo parkovacího manévru může mít přesně opačný efekt, než partner zamýšlí. Člověk se nejlépe učí tím, že rozhodnutí dělá sám.

 

Autor: Jan Švéda

Foto: generováno pomocí AI / Chat GPT