Dacia Duster Extreme TCe 150 4×4. Čtyřkolka za hranice všedního dne

Třetí a prozatím poslední díl seriálu o Dusteru představuje model s nejsilnějším benzínovým motorem, kombinovaným pohonem všech 4 kol. Model se vyrábí se již od roku 2010 a po své modernizaci je od roku 2018 dodnes nejčastější volbou při koupi SUV u fyzických osob v celé Evropě. Test předchozí generace jsme zveřejnili, již před dvěma roky, dnes se podíváme na aktuální provedení, a to hned ve třech různých výbavách a variantách pohonu.

Exteriér

Specifikem tohoto modelu, který výrobce označuje jako Extreme, bylo barevné pojetí vozu. Lak karoserie nesl odstín, který výrobce označuje jako „Urban“. Jde o nemetalický odstín šedé, starším řidičům připomínající odstíny základových barev, používaných při ochraně karoserie.

Kombinace s oranžovými prvky, jako jsou linky na přední masce, zpětných zrcátkách, nebo písmeny názvu značky na zadních dveřích a modelu na střešních ližinách, ale celkové vyznění oživuje. Kombinace se 17“ černými litými koly a označením 4WD na plastovém sloupku předního blatníku z vozu vizuálně dělá odhodlaný model do terénu.

Jinak poznáte modernizovanou verzi Dusteru při pohledu zepředu pouze podle světlometů. Na rozdíl od předchozí, která měla LED pásy denního svícení umístěny po obvodu světlometu, aktuální model je přeskupil do tvaru položeného písmene Y a světlomety tak získaly podmračenější a dynamičtější efekt. Drobné rozdíly, spočívající v ostřejším ohraničení grafických segmentů na ploše masky pozná pouze velký znalec značky. Symbol probíhající změny identity značky a nové, moderní logo, zde ale ještě neuvidíte.

Pohled z boku žádnou změnu nenaznačuje. Oblé charakteristické tvary, i zvláštní plastový sloupek na hraně předního blatníku, chránící hranu předního podběhu a poskytující místo pro boční směrové světlo, zůstaly beze změny. Stejně jako hrdé označení 4WD, kterým se pyšní provedení s pohonem všech čtyř kol.

Změny ale zaznamenáte při pohledu zezadu. Jsou sice pouze dvě, ale minimálně jednu z nich nepřehlédnete. Je jí jiný tvar světlometů. Ty nezměnily rozměr, ale předchozí členění do kříže, připomínající model Renegade značky Jeep, bylo nahrazeno členěním, opakujícím tvar ležatého písmene Y, který jsem zmínil již u předních světlometů. A opět, o trochu výraznějšího spoileru nad zadním oknem si všimne jen pozorné oko, hledající dva rozdíly.

Interiér

Tak, jako byl vzhled vozu v provedení Extreme, vycházející z nejvyšší verze Prestige, oživen drobnými oranžovými doplňky zvenku, tak se stalo i uvnitř. Oranžové linky naleznete jak na madlech dveří, prostředním tunelu, výdeších klimatizace. Oranžově jsou prošity i sedačky.

Jak už bylo řečeno, výbava Extreme rozšiřuje nejvyšší stupeň výbavy Prestige. Ve voze tak najdete nejen největší osmipalcovou dotykovou obrazovku infotainmentu, navigaci, Bluetooth pro připojení telefonu, ale i bezklíčkové odemykání a startování.

Dále pak platí vše, co jsme si řekli již u předchozí verze. Interiér je dnes je plně srovnatelný s vozy své mateřské značky, a pokud je zde nějaký rozdíl, je daný pouze snahou zachovat rozdíl mezi vozy vyšší kategorie a opravdu lidovým vozem, určeným do toho nejtěžšího prostředí, čemuž odpovídají použité materiály. Duster je zcela srovnatelný se všemi ostatními vozy, které jsou na trhu, i když je ovšem velký rozdíl mezi jednotlivými verzemi výbavy. Ve vrcholné výbavě můžete mít prakticky vše, co je k dispozici pro modely SUV ostatních značek, některé doplňky, jako je třeba bezdotykové odemykání dveří a startování tlačítkem s kartou, nemají ani některé vozy dražších značek.

Automatická klimatizace s kruhovými ovladači, ve kterých jsou digitální displeje ukazatele teploty, intenzity a směru ventilace, je stejná jako u modelu Renault Captur, který jsme již testovali.

Podobně je na tom i ovládání rádia, kdy na materiálech, což jsou povětšinou tvrdé plasty bez nějaké speciální povrchové úpravy. Je vidět snaha odlišit Dacii od více prémiové značky Renault. Na funkci to ovšem vliv nemá. Někdo to může vidět jako nevýhodu, ve srovnání s  lesklými klavírovými povrchy to ale v případě auta určeného pro pohyb v náročnějším provozu to může být spíše výhodou.

Přední sedačky testovaného modelu mají přiměřené měkký sedák, pevné boční vedení a také mají, i když dobře ukryté tlačítko pro vytápění. Díky poměrně vysokému posazu je z auta přes úzké a skloněné sloupky dobrý výhled. Nastavit sedadlo do správné polohy není problém, v případě vyššího řidiče ale místa pro nohy cestujících vzadu moc nezbude. Zato na šířku ani na výšku trpět nouzí nebudou. Mezi sedadly je horizontálně posuvná opěrka ruky, i když není výškové nastavitelná. Opěradla zadních sedadel jsou ve verzi Prestige dělitelná. Zajímavý svou jednoduchostí je mechanismus jejich sklápění. Žádné skryté mechanismy, táhla, nebo knoflíky, nedejbože elektrické. Jednoduchá plastová páka na boku opěradla, která zapadá do oka v karoserii. Na tom není co zkazit a když se rozbije, stačí povolit jeden šroub a páku vyměnit.

Za volantem najde řidič vše na svém místě. Už samotný volant, ve vyšších verzích s koženým potahem hezky padne díky silnějšímu věnci dobře do ruky. Na volantu jsou tlačítka rozmístěná tak, jak je to obvyklé i u Renaultů. Ovládání rádia ale na volantu nenajdete. Místo pro něj je na samostatném ovladači vpravo pod volantem. Není to sice tak pohodlné, jak by bylo na volantu a je s podivem, že tam není, když jiné značky tam místo pro něho najdou, ale s trochou dobré vůle se dá zapamatovat, k čemu které tlačítko slouží.

Osmipalcový dotykový displej středového panelu, kterým byla testovaná verze vybavena, nabízí všechny základní funkce, které známe odjinud. A nejen to. Grafika je sice jednodušší, ale je přehledná a k dispozici je i poměrně intuitivní navigace. Vzhledem k charakteru auta, připravenému pro pohyb v nezpevněném terénu při opravdové práci, je ovládání na první pohled prostší a připraveno pro ovládání nejen v rukavičkách. Jedna z obrazovek dokonce nabízí kompas a grafický příčný i podélný sklonoměr, ukazující, zda se auto neblíží hranici, za kterou by se buď převrátilo, nebo sesunulo nekontrolovatelně z prudkého svahu. Ostatně při sjíždění z prudkého svahu je méně zkušeným řidičům k dispozici asistent pro jízdu z prudkého kopce a volič režimu jízdy s pohonem jedné nebo obou náprav.

Displej využívá pro zobrazování situace kolem auta i sadu kamer. Ty ukazují pohyb jak před tak za vozidlem, i když je nutné hlídat si bezpečné zóny, protože kamery zobrazují, jak se říká, na doraz. Svou práci, při které pomáhají chránit auto, ale udělají jak v náročném terénu, tak džungli velkoměsta.

Těm, kterým by nabídka funkcionality nestačila, vyšel výrobce vstříc možností připojení telefonu prostřednictvím a zobrazení třeba vlastní navigace, takže složitější trasu cesty si můžete v klidu připravit doma, nebo nasdílet s kamarády.

Pokud jde o konektivitu, ta se oproti předchozí verzi vylepšila. Na prostředním panelu jsou nyní dvě USB zásuvky a jedna 12V zásuvka pro nabíjení. Dvě USB zásuvky mají k dispozici i cestující na zadních sedadlech a jedna 12V je také na panelu za zadními sedadly vpravo, takže ji mohou využít jak cestující na zadních sedadlech, tak do ní můžete zapojit třeba chladničku, uloženou v kufru.

Úložných prostor v autě není moc a ty které jsou, nepatří mezi největší. V přístrojové desce je plocha pro odložení drobností před spolujezdcem, řidič může umístit telefon nebo nápoj pod přístrojovou deskou. Mezi předními sedadly také najdete dva držáky nápojů a kapsy ve dveřích stačí pouze na peněženku, nebo malou lahev s pitím. Na zadních sedadlech není situace s prostorem ve dveřích o moc lepší, ale dva cestující své držáky nápojů mezi předními sedadly mají.

Pohon 4×4 si samozřejmě zádá i drobné oběti. Jednou z nich je velikost kufru, protože na rozdíl od pohonu pouze přední nápravy se pod kufr musí vejít diferenciál nápravy zadní. V tomto případě to ale znamená redukci o pouhých 11 litrů na 467 litrů a jako velký bonus zůstává rezervní kolo.

Motor, převodovka

Momentálně se nabídka motorů změnila na tři benzínové motory TCe 90, TCe 130 plus TCe 150 pro vozy s variantním pohonem obou náprav, jeden motor TCe 100 ECO-G, kombinující benzín a plyn LNG a také naftový motor Blue dCI 115 jak pro modely s pohonem jedné, nebo obou náprav.

Přestože poslední testovanou jednotkou v řadě modelů Duster měl být naftový čtyřválec o objemu 1461 cm3 a výkonem 115 koní, dostal se na nás známý benzínový motor 1,3 litru a 150 koni, tentokrát kombinovaný s manuální 6 stupňovou převodovkou a pohonem všech kol.

Nejsilnější motor v nabídce je příjemným společníkem díky živému ohlasu na pedál plynu v prakticky celém rozsahu otáček. Auto díky němu jeví ochotu zrychlovat jak při předjížděcích manévrech, tak i na dálnici při ustálené rychlosti, ze které by výběrčí příplatku za rychlou jízdu měli radost. I přes vyšší průměr rychlosti se v kombinovaném provozu s obvyklým podílem města, venkova a dálnice, ustálila výsledná spotřeba na hodnotě 7,1 litru na 100 kilometrů.

Jízdní vlastnosti

Vedle pohonné soustavy byly příjemným překvapením i jízdní vlastnosti. Podvozek je pohodlně měkký, karoserie se v zatáčkách trochu naklání, ale zvládá nerovnosti bez problému a drží stopu dobře. Dacie tak zachraňuje dříve zažité renomé měkkosti podvozků francouzských vozů, které o něho v současnosti už většinou přišly. Řízení je přesné, odezvu od kol si nenechává pro sebe, i když někomu by mohlo v nižších rychlostech přijít až trochu měkké.

Na jiné vozy nic neztrácí na dálnici, na okreskách a v terénu se ukážou výhody, které vůz má a díky kterým se můžete bez obav pustit i po od traktorů rozježděné polní cestě, lesním průsekem plným děr od hladových divočáků, nebo po rozmlácených okreskách.

.Průjezdnosti pomáhají, jak už bylo zmíněno, slušné nájezdové úhly jak vepředu, tak vzadu. A nejenom ty. Lepší přehled o dění v těsné blízkosti vozu dává systém čtyř venkovních kamer Multiview. Přední, zadní, a boční kamery umožňují ověřit si jak to vypadá tam, kam řidič nevidí. Prohlížet situaci může buď simulací ptačí perspektivy, nebo si pomocí tlačítka na přístrojové desce přepínat mezi jednotlivými kamerami a zobrazit si tak detail. Systém se také automaticky aktivuje při couvání a po přepnutí jízdy dopředu zobrazuje do určité rychlosti i dění před vozem.

Specifikem pohonu 4×4 jsou jinak stupňované převody manuální šestistupňové převodovky. Jednička je opravdu hodně krátká. V praxi má nahrazovat redukci a usnadnit tak velmi pomalý pohyb v náročném terénu. Nám se osvědčila i při pomalém popojíždění v městských kolonách, nebo na uzavírkách. Zkušený řidič ji ale při běžné jízdě může vynechat a s trochou citu se rozjíždět rovnou na dvojku.

Závěr

Tak, jak nás tento vůz příjemně překvapil před lety při jeho prvním testu, zůstal příjemný dojem i při testech jeho několika provedení s různými výbavami a pohony i nyní. Je to auto, které si na nic nehraje, prvotní zájem se soustřeďuje na užitkovost. Velký vnitřní prostor, dobrý výhled, slušná průchodnost terénem, to vše z něj dělá, společně s rozumnou cenou, horkého adepta pro všechny, kteří potřebují praktické auto, které si nechá leccos líbit.

Aktuální ceny (aktualizováno srpen) nutno říci, že povyskočily. Předchozí nenižší verzi Access za 269 900 Kč nahradila verze Essential za 367 500 Kč, s kombinovaným pohonem benzín/plyn pak za 382 500 Kč. Druhou stranu cenového žebříčku tvoří nyní verze Journey, která začíná na 437 500 Kč.

V případě pohonu 4×4 se s nejsilnějším benzínovým motorem vyšplhá cena na 55 500 Kč, s naftovým pak na 539 500 Kč. Pro srovnání dřívější verze Prestige přišla s naftou v základu na 478 900 Kč a na srovnatelnou cenu se dostala při využití veškeré doplňkové výbavy.

Galerie:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code