Ford Kuga – stylové SUV, které dokáže potěšit

Ford odolával elektrifikaci tak dlouho, jak to jen šlo. Tlak na snižování emisí, kombinovaný s pohádkou o elektřině jako čisté energii s nulovými emisemi, spojený s drakonickými pokutami za překročení stanovených limitů, vedl k rozšíření modelové řady o provedení s hybridním nebo elektro pohonem i tuto značku.

První, na dlouhou dobu i poslední vlaštovkou, bylo v roce 2014 hybridní Mondeo kombi (test). Popravdě, na trhu moc silnou odezvu nezaznamenalo. Důvodem byla nejpíše skutečnost, že baterie byly umístěny pod podlahou kufru a tím významně snižovaly velikost zavazadlového prostoru, což je u kombíku docela problém. V případě jeho následovníků si z toho značka vzala ponaučení a zvolila jinou koncepci. Ta sice také přináší jistá provozní omezení, běžného řidiče se ale nedotknou.

Model Kuga je jako nástupce modelu Maverick na našem trhu od roku 2008 a za tu dobu se dočkal své třetí generace. V té době se jednalo o jednoho z prvních průkopníků nové kategorie crossover/SUV. Po čtyřech letech následovala generace druhá, na třetí jsme si ale museli počkat dalších 8 let. V této generaci byla škála benzínových a naftových pohonů rozšířena i o mild hybridní a plug-in hybridní pohon, který jsme měli možnost otestovat.

Exteriér

Poslední generace Kugy, tak jak to je koneckonců obvyklé, o něco narostla do šířky a délky. Na výšku se nepatrně, o dva centimetry, snížila. Spolu s delší kapotou, masivní zádí a nižšími okny tak působí více Kuga ve srovnání s předchůdcem robustněji a dynamičtěji. Přední partie s originální grafikou denního svícení a výraznou maskou chladiče jednoznačně svými tvary přiznávají sourozenecký vztah s ostatními Fordy, nejvíce pak s modelem Puma.

Zadní partie dostaly rozměrnější, horizontálně orientované světlomety, které dodaly vozu dynamičtější dojem, což posilují dvě široce rozkročené chromované koncovky výfuků. Robustnímu vzhledu asi trochu neplánovaně napomáhá i umístění baterií uprostřed pod vozem. To v praxi ale znamená, že je výrazně snížená světlá výška, takže toto auto je SUV jen papírově, ale pokud nechcete někde zůstat viset za břicho, do těžšího terénu se s ním rozhodně nepouštějte.

Interiér

V interiéru, který své sportovní ambice naznačuje typickým červeným prošitím sedaček, volantu i koberečků, je prostor nejen pro závodníky. Místa na sedadlech je dost jak vpředu, tak i vzadu, bez ohledu na výšku postavy, pokud se tedy vejdete do nějakých 190 centimetrů.

Jak sedačku, tak volant je samozřejmě možné si přizpůsobit na míru, i když jsou zde určité limity. Šikovná je například posuvná loketní opěrka mezi řidičem a spolujezdcem, ale je možné si ji nastavit pouze podélně, bohužel není nastavitelná výškově. S výškovým nastavováním jsem měl ještě jeden problém. I když jsem si dal sedačku do nejnižší možné polohy, při výšce 190 centimetrů jsem bez předklonění neviděl na údaje na head up displeji. Řešením by bylo buď ještě větší snížení pozice sedačky, nebo mnohem jednodušeji změna úhlu nastavení head up displeje, ideálně s možností vlastní korekce podle potřeby.

Ovladače na volantu jsou bohaté, i když volba stanic rádia je rychlejší na odděleném panelu pod prostředním displejem. Ten má dobrou logiku ovládání i rozlišení a dobrou grafiku navigačního systému.

Na volantu je důležité tlačítko pro vypínání asistenta hlídání jízdy v jízdním pruhu, což je funkce dost otravná a někdy i nebezpečná a je to hned po tlačítku vypínání Star/stop systému to první, co ve voze před jízdou hledám, abych udělal jízdu pohodlnou jak pro sebe, tak pro auto.

Přístrojový panel před řidičem je kompletně digitální. Jedná se v podstatě o displej, zobrazující vlevo imitaci kruhového rychloměru, uprostřed digitální hodnotu rychlosti. Vpravo je ukazatel paliva a ukazatel okamžité spotřeby jak paliva, tak elektřiny.

Na prostředním displeji mezi kruhovými ukazateli je možnost zobrazit si šikovný ukazatel tlaku v pneumatikách. Jak jsme si v jednom předešlém testu (odkaz) ukázali, dokáže varovat řidiče při náhlém poklesu a ušetřit mu výměnu zničené pneumatiky nebo dokonce disku.

Vůz má i oddělený panel klimatizace a jednoduchými kruhovými voliči nastavit teplotu pro řidiče a spolujezdce a pomocí jednoduchých piktogramů postavičky nastavit směrování proudu vzduchu, zapínat vyhřívání okna, předních sedaček a volantu, což je velkým usnadněním oproti řešením, majícím ovládání přes displej.

Inspirativní je ukazatel okamžité spotřeby. Člověk tak zjistí, že má sice motor o výkonu několika desítek, někdy i stovek kilowatů, ale při běžné jízdě jich potřebuje kolem dvacíti, takže přebytek výkonu je obrovský.

Řazení je pomocí knoflíkového řadiče jako např. u vozů Citroen, takže velice pohodlné a rychlé. Vedle něho jsou další tlačítka, ovládající související funkce, jako je elektrická parkovací brzda, volba jízdního režimu, aktivace jízdy pouze na elektřinu a parkovacího režimu.

Vůz má k dispozici také samozřejmě kamery, které zobrazují prostor kolem vozidla. Zadní kamera dokáže varovat před vozidly přijíždějícími z boku, což se hodí při vycouvávání z řady zaparkovaných aut, zakrývajících dění na vozovce. Kromě ní se nabízí i kamera vepředu, zobrazující situaci těsně před autem, což je možné aktivovat zvláštním tlačítkem u stojícího, nebo pomalu jedoucího auta a velmi to oceníte při průjezdu stísněným prostorem, ve kterém někdy nestačí ani dobrý odhad vzdálenosti.

Když už mluvím o vychytávkách a užitečných drobnostech, nesmím zapomenout na chránič dveří, které se vysouvají z prostoru zámku a při otevření chrání hranu dveří před poškozením o vedle stojící vozidlo, nebo zeď.

Vepředu mají cestující tři zásuvky, z toho jeden 12V cigaretový, jeden USB konektor a jeden konektor pro jablkáře. Jedna 12V zásuvka se skrývá pod područkou, kde sice není moc místa, ale peněženka, svačina, nebo mobil s nabíječkou se tam vejde. Vzadu je pouze jedna 230V zásuvka a musíte si k ní pořídit redukci, protože koncovka není pro naše zásuvky, je to vidlička jako v USA. Kromě zásuvky jsou zde i ovladače vyhřívání zadních sedaček, což se v zimě určitě hodí, jen je potřeba hlídat si stav baterie.

Na zadních sedadlech je místa habaděj sedadla jsou dokonce posuvná, takže pokud vzadu nevezete nikoho, nebo třeba jen děti a potřebujete odvézt větší náklad, můžete si zvětšit prostor v kufru bez sklápění opěradel. U opěradel můžete navíc při delší cestě i mírně upravit sklon opěradla, a udělat si větší pohodlí, pokud vám to samozřejmě náklad v kufru dovolí. Co ale u auta tohoto typu postrádám, je tunel v zadním opěradle, který by umožňoval přepravu delších věcí, třeba lyží.

Praktická i nepraktická zároveň je řešení rolety, kryjící prostor zavazadlového prostoru. V případě klasického vozu je kryta buď pevnou sklápěcí deskou, nebo roletou, kterou lze stočit a něco lehčího, jako třeba svetr unese. V případě Kugy je kryt kufru řešen něčím, co spíše připomíná přenosné sluneční clony do oken bočních dveří a má spíše estetickou, než praktickou funkci. Tenká tkanina, napnutá na rámu nic těžkého neunese, na druhou stranu se při otevření kufru zcela zvedá, takže při nakládání není třeba ji svinovat jako roletu, nebo vyndávat jako pevné plato.

V kufru je šikovná podlážka s kobercem, který je oboustranný a z jedné strany omyvatelný, takže když povezete něco špinavého, nebo svého chlupatého miláčka, je možné po cestě podlážku vyndat a opláchnout, což je jednodušší, než stále lovit chlupy z čalouněného koberce.

Výhodou uložení baterií pod vozem je, že vůz disponuje dojezdovou pneumatikou, takže nejste závislí na lepení nebo servisu. Vedle pneumatiky je s trochou šikovnosti možné smotat dva kabely, jeden pro nabíjení z nabíjecí stanice, druhý pro nabíjení ze zásuvky, pokud jste doma nebo na chatě.

Motor, převodovka

Automobilka nabízí aktuálně tento model s motory jak benzínovými, tak naftovými a to i v kombinaci s elektropohonem.

Zážehové přeplňované motory EcoBoost o objemu 1.5 můžete mít k dispozici ve verzi s výkonem 120 koní nebo 150 koní. U naftových motorů EcoBlue si lze vybrat z objemů 1.5 s výkonem 120 koní, nebo 2.0 o výkonu 190 koní. Oba motory můžete kombinovat jak s manuální, tak automatickou převodovkou.

Pohon elektromotorem napájeným 48V akumulátorem kombinuje s naftovým motorem model Ford Kuga EcoBlue (mHEV) s výkonem 150 koní. Jeho mild-hybridní systém ukládá do baterií energii obvykle ztracenou při brzdění a následně ji použije k dodání dodatečného výkonu dvoulitrovému naftovému motoru, což o něco pomáhá snižovat spotřebu paliva.

Do výroby se chystá koncem roku i hybridní model Ford Kuga (HEV), který kombinuje 2,5litrový motor Duratec s elektromotorem napájeným akumulátorem. Stejně jako u EcoBlue (mHEV) zachycuje systém energii obvykle ztracenou při brzdění.

My jsme měli možnost otestovat plug-in hybridní (PHEV) technologii Fordu Kuga, která kombinuje elektrický motor napájený z akumulátoru se zážehovým motorem 2.5l Duratec. Tato kombinace nabízí výkon 225 koní, pohánějící přední nápravu a dojezd čistě na elektrický pohon až 56 km a celkový kombinovaný hybridní dojezd až 748 km (při plné palivové nádrži a plně nabitém trakčním akumulátoru).

Počítač nám ukázal spotřebu 4,7 litru na 100 kilometrů při nájezdu 400,9 kilometru bez plug-in dobíjení, z toho 249,2 kilometru na elektřinu, což je podíl 62,2%. Celkový ukazatel ujeté vzdálenosti, to znamená vše včetně toho, co najeli ostatní přede mnou, pak zobrazoval hodnotu 4518 kilometrů, z toho 2100,7 kilometrů na elektřinu, což je podíl 46,5% a celková průměrnou spotřebu 5,5 litru/100 km.

To ukazuje, že s autem lze dosáhnout impozantní hodnoty spotřeby a zároveň, že náš jízdní styl byl velmi ekonomický. Dále to potvrzuje zjištění z praxe, a sice že plug-in hybridy se obecně málo dobíjí ze zásuvky, takže ve finále s sebou jen vozíte těžší baterky, které zabírají více místa. Kuga bohužel neumí moc rychlonabíjení, což může být dalším důvodem, proč pobyt u nabíječky nepatří mezi oblíbené způsob trávení času.

Na rozdíl od jiných značek, kde spotřeba bez nabíjení vyskočí klidně na 9 litrů, dokáže Kuga udržet hodnotu spotřeby na velmi akceptovatelné úrovni, i když baterie, motor a další vybavení navíc proti běžnému benzíňáku znamená zhruba 300 kilogramů hmostnosti navíc a také kvůli nižší světlé výšce i zhoršenou průchodnost terénem.

Jízdní vlastnosti

Kuga svými tvary evokuje vozidlo pro jízdu ve volném terénu. Tomu nahrává výborný podvozek, jak bývá u Fordů zvykem. Odpružení je schopné zvládnout jak velké, tak malé příčné nerovnosti, i v zatáčce tak, že po nich neodskáčete do škarpy. Pohodlnou jízdu nezhoršují ani použitá kola, takže na nezpevněných vozovkách bylo možné dodržet slušné jízdní tempo. Specifickou úlohu hraje umístění baterií. Na jednu stranu tím, že jsou pod podvozkem mezi nápravami velmi napomáhají stabilitě auta i při rychlejším průjezdu zatáčkami, na druhou stranu je snížení světlé výšky handicapem pro ty, kteří by chtěli vyrazit někam na polní nebo lesní cesty, kde mezi kolejemi od kol bývá vyšší pás v lepším případě trávy, v horším kamení, na kterém by nebyl problém podvozek poškodit, nebo zde uvíznout. Toto řešení tak vymezuje Kugu do pozice spíše salónního SUV, což je ale ostatně drtivá většina osudů všech SUV, která na silnici potkáváme.

Tomuto zaměření také odpovídá nastavení posilovače řízení, který je spíše měkčí a dámskou ručku tak v běžném provozu neunaví. V terénu by ale řidič potřeboval dát víc vědět o tom, co se pod koly děje.

Závěr

Kuga je auto, které zaujme. Jak jízdními, tak užitnými vlastnostmi. Nemluvě o designu. Ještě se mi nestalo, aby se při tankování kolem auta sešli všeznalí taxikáři a bádali, co je to za model. Jejich uznalé pohledy mne sledovaly ještě dlouho při odjezdu z pumpy. Je dost prostorné pro 4 až pět cestujících, kufr je dost velký i v případě, že se rozhodnou jet na dovolenou. Pokud to bude v zimě a budou si brát lyže, bez nosiče se to ale neobejde.

Od Fordu je rozumné, že dává na výběr prakticky ze všech variant pohonu a nechává na každém kupci, jakou motorizaci zvolí. Zda levnější provedení s klasickým pohonem, nebo hybridní pohon, mající jak svá pozitiva, spočívající v lepších jízdních vlastnostech, tak i negativa, daná větší hmotností, jistými omezeními ve využitelnosti. Ceny začínají na ceníkové ceně 740 900 Kč, vylepšené různými akčními nabídkami, které je potřeba pečlivě sledovat, nebo domluvit s dealerem přímo na prodejně, třeba až k hodnotě 600 000 Kč. Nejvyšší cena, evidovaná v ceníku, je 1 149 900 Kč. Ta ale zdaleka nemusí být konečná. K té se doberete přičtením doplňkové výbavy, která může výslednou cenovku zvednout klidně o dalších 200 000 Kč.

 

Galerie:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code