„Historický úspěch“. Dálnice D1 je po 58 letech dostavěna
Dálnice napříč republikou je stavba, která byla mnohokrát plánována a dokonce i vícekrát zahájena. Známý je například plán Antonína Bati, podle kterého by tato hlavní spojnice vedla z Chebu, kolem Plzně, Brna a Žiliny, Užhorodu až do Velkého Bočkova na Podkarpatské Ukrajině. Celková délka této páteřní silnice měla být 1060 kilometrů. Zajímavé je, že míjela Prahu daleko pod Benešovem. První části dálnice D1 vznikaly už před druhou světovou válkou, jedna z prvních staveb na D1, most Šmejkalka, je z roku 1939. Stavba pokračovala i v prvních letech druhé světové války, ale nedostatek materiálu stavbu zastavil.
Základní kámen prvního úseku dnešní dálnice byl položen až v roce 1967 a první úsek z Prahy do Mirošovic se otevřel 12. července 1971. Na podzim roku 1980 byla dokončena dálnice mezi Prahou a Brnem.

Posledním úsekem, postaveným „již“ po 58 letech, je úsek Říkovice – Přerov. Nový úsek výrazně pomůže odlivu nákladní dopravy z Přerova a současně zklidní provoz na dálnici D46, protože většina aut se z Brna do Ostravy dostane právě po poslední části D1. Součástí stavby jsou tři mimoúrovňové křižovatky, protihlukové stěny dlouhé přes čtyři kilometry a místy vysoké až šest metrů a rovněž 14 mostů.
Nejnáročnější byla 940 metrů dlouhá mostní estakáda u Dluhonic, která převádí dálnici přes řeku Bečvu, chemický závod Precheza a přes železniční trať z Olomouce do Přerova. Nejtěžší bylo vymyslet zakládání estakády: jde o složité území, v prostředí chemičky, s poničeným podložím. Musela se zajistit ochrana pilířů, aby nedegradovaly.
Na stavbu estakády padlo 8 500 tisíce tun oceli. Při stavbě se volily moderní postupy, mj. nízkohlučný asfalt. Pro násypy se použilo 3,25 milionu metrů krychlových zeminy. Práce zohlednily i ochranu životního prostředí. Vznikly zde tři žabí přechody a vysoké násypy jsou ochranou před stoletou vodou v případě, že by se rozvodnila řeka Bečva. Dokončením tohoto úseku D1 také zmizí z Přerova 70 procent kamionů.
Zdroj: Ministerstvo dopravy České republiky

