Koupě ojetého auta může přidělat problémy. Na co dát pozor?

Koupě ojetého auta je vždy tak trochu sázka do loterie. Můžete mít štěstí a za slušné peníze si pořídíte vůz, který vám bude sloužit ještě mnoho let. Ale může to být i jinak. Hodně záleží na tom kde a od koho auto kupujete.

Zajímavě může například vypadat koupě Mercedesu třídy E s nízkým nájezdem, jehož předchozí majitel s ní na stará kolena jezdil jen do Sparu na okraji Vídně. Ale co když se děda Norbert vlastně jmenoval Mehmet a s vozem ve skutečnosti patnáct let taxikařil po hlavním městě, o těch dvou velkých bouračkách ani nemluvě? Nejen, ale zvlášť ojetiny z dovozu často nabízí překupníci či podnikaví automechanici, kteří se jako dlouhodobí majitelé pouze tváří. Riziko stočeného tachometru a skrytých závad se v takových případech blíží jistotě. Jak si můžeme ověřit údaje uvedené v inzerci?

Prostřednictvím identifikačního čísla VIN si sice lze zjistit základní údaje o původu vozidla včetně vývoje stavu tachometru či záznamů o nehodách a pojistných událostech, údaje ale nemusí být kompletní. Online kontrola VIN tak spolehlivě prokáže vlastně jen to, že auto není kradené. Pokud si přece jen troufnete kupovat ojetinu na vlastní pěst, je dobré se řídit následujícími tipy:

• Dejte si pozor na koupi vozidla na komisi, kdy je inzerent jen zprostředkovatelem prodeje. Zaměřujte se na pečlivě sepsané inzeráty, z nichž lze vyčíst starostlivost majitele o vůz. Například podle toho, že vypočítává opravy a k servisním úkonům slibuje předložit dokumentaci.
• Prohlídku absolvujte za denního světla a zaměřte se na detaily, například zdali části karoserie nebyly měněny a všechno správně přiléhá. Zdrsnělý povrch laku, změny barvy či puchýřky značí korozi stejně, jako zvýšená hlučnost dveří či jiných prvků karoserie. O jejím skutečném stavu leccos vypovídá také prohlubeň pro rezervu, podívejte se proto i do kufru. Kytování odhalíte přiložením magnetu.
• Pro kontrolu podvozku se ohněte pod auto a kam pořádně nevidíte, to si s nataženou rukou natočte na mobil. Zkuste nahlédnout i pod plastové kryty zespodu karoserie, pomáhejte si baterkou mobilu.
• V interiéru vyzkoušejte všechno, co se dá, a dávejte pozor na pachy, které můžou prozradit plíseň. Jízdní vlastnosti vyzkoušejte v nižších rychlostech po nekvalitním povrchu stejně, jako ve vyšších rychlostech na dálnici. Sledujte chování řízení, převodovky a motoru, poslouchejte podvozek.
• Aby při projížďce řeč nestála, povídejte si s majitelem o tom, kterak se mu s autem jezdilo, kam s ním jezdil nebo jaké má drobné nedostatky. Mezi řádky se mohou skrývat cenné informace.

Ovšem i když si auto prohlédnete co nejpečlivěji, mnoho důležitých věcí nelze prověřit bez speciálního vybavení a znalostí automechanika. Například zvýšená spotřeba oleje či chladící kapaliny může značit vážný problém, projeví se však až po měsících provozu. Také třeba špatné nastavení emisních systémů není možné odhalit jinak než s použitím k tomu určené diagnostiky. Přitom nepatřičně vysoké opotřebení určitých součástek zpravidla znamená, že vám nabízený „zajíc v pytli“ má stočený tachometr.

Mezi indikátory podvodu s nájezdem vozu mohou patřit problémy s rozvodovými řetězy. Ty se projevují při studeném startu, jenže prodávající přijede na sraz se zahřátým autem. Zvlášť určité modely, u kterých se tyto potíže vyskytují častěji, je proto potřeba nastartovat za studena. Zkušené uši šikovného mechanika totiž v některých ohledech nenahradí ani sebesofistikovanější diagnostika. Proto je vhodné vzít si s sebou při koupi ojetého vozu vždy vlastního mechanika, který pomůže s odhalením případných závad.

Zdroj: AURES Holdings, redakčně upraveno

Zdroj foto: AURES Holdings, Freepik.com