Opel Crossland X 1.2 Turbo – francouzská technika s německým střihem

Opel Crossland je model, který se na trhu objevil v roce 2017. Čerstvě prošel faceliftem, ale v prodeji jsou ještě obě provedení. Máme tak dobrou příležitost postupně se podívat na obě varianty a porovnat, jak velký pokrok facelift pro tento model znamená. Dnes začneme pěkně po pořádku starším provedením. To je na trhu již 3 roky a od modernizované verze se liší písmenem X v názvu.

Exteriér

Auto na první pohled svým designem působí tak, že by mu pohyb v lehčím terénu nemusel dělat problémy. Svádí k tomu poměrně masivní oplastování jak podběhů, tak prahů a spodních partií dveří. Přední partie tvarem masky chladiče působí trochu historickým dojmem. Tento dojem ale stírají světlomety s LED denním svícením.

Při pohledu z boku zaujme dvoubarevná kombinace spodku vozu a střechy. Zadní sloupek zajímavě splývá ze střechy obloukem, končícím zadními světlomety a jde naproti vlně zvednutého zadního nárazníku. Zvyšuje opticky záď, která svým členěním umožňuje ve vyšších provedeních vybavit auto dílem imitujícícm ochranný plech podvozku. Ten opět o kousek zvyšuje dojem auta jako vozu do terénu, i když kompaktní rozměry a ostatní technika ho spíš předurčují pro pohyb terénem městské džungle.

Interiér

Interiér vozu si uchovává svá německá specifika, i když pod tvary přístrojů a ovladačů lze najít francouzskou technologii. Design přístrojové desky není žádný výkřik modernismu. Tvary ale plynou v klidných vlnách a prostřední dotykový panel je integrálně začleněn do plochy natočené ergonomicky k řidiči a netrčí do prostoru. Je poměrně skromný a de facto dvoubarevný, bílo-červený. Nabízí základní možnosti nastavení ovládání telefonu a různých jízdních režimů. Testovaný model ale neměl navigaci, takže jsme ho využili k používání rádia, telefonu a nastavení provozních funkcí auta.

Přístrojový panel je klasický, analogovo-digitální. Vlevo je na čestném místě otáčkoměr. Tachometr je vpravo, ale díky prostřednímu menšímu monochromatickému displeji, který umí zobrazovat i digitální hodnotu rychlosti, je v podstatě zbytečný. Údaje na panelu doplňují ještě informace o teplotě motoru a stavu paliva.

Ladění rádia je možné také tlačítky na volantu, což usnadňuje jeho ovládání. Na volantu je také tempomat a nastavení jeho vyhřívání.

Ovládání také usnadňuje a zrychluje oddělený panel pro manuální klimatizaci. Dá se ovládat intuitivně a téměř po paměti, bez složitého klikání na multifunkční displej. V zimě potěší i 3 stupňové vyhřívání sedaček. Pod panelem klimatizace jsou dvě zásuvky, jedna USB a jedna 12V a pod nimi hluboká schránka na drobnosti. I na takové drobnosti se projevilo, že návrháři o své práci přemýšleli. Schránka má totiž plyšové dno, takže věci v této schránce se nebudou v zatáčkách přesypávat a chrastit. Pochvalu zaslouží i schránky ve dveřích, do kterých je možné dostat velkou lahev s pitím.

Když už je řeč o drobnostech a pochvalách, nemůžu vynechat řadicí páku. Horní plocha řadicí páky je plochá, dá se na ni pohodlně položit ruka a v přední části je hrana, která umožňuje pohodlně vzít prsty a zařadit. Při jejím návrhu designér přemýšlel hlavou a pochvalu si opravdu zaslouží. Řadicí páka je umístěna v dobré poloze, poměrně vysoko, před ní jsou důležitá tlačítka pro vypnutí těch nejotravnějších systémů hlídání jízdního pruhu a Start/stop.

Jak je vidět na fotografii, velice kreativní je i řešení tvaru ruční brzdy, pro kterou v prostoru mezi područkou a řadicí pákou už nezbylo dost místa. Designér si s tím ale také bravurně a netradičně poradil a dal vzniknout zajímavému designovému prvku.

Mezi praktické drobnosti, které zpříjemňují cestování, patří kromě již uvedené klimatizace i vyhřívání předních sedadel a volantu, tempomat, dešťový senzor, zapínající stěrače, nebo zpětné zrcátko s automatickou clonou proti oslnění. Zmínit je potřeba určitě i ovládání světel, s možností nastavení automatického přepínání tlumených a dálkových světel, která funguje bezchybně. Řidič se tak za jízdy ve tmě nemusí světlům vůbec věnovat.

Jedinou slabinou bych mohl označit audiosystém. Ekvalizér, který má auto schovaný v menu, má několik přednastavených režimů zvuku – Rock, Country. Jazz, Pop, Vážná hudba i vlastní nastavení. Reproduktory ale nedokáží zvuk plně podat a chvílemi to zní, jakoby šel zvuk ze sudu.

Uvnitř vozu je dost místa pro čtyři osoby, vzadu se mezi dva dospělé může vmáčknout dítě. Sedadla mají dobré boční vedení, přední mohou mít elektrické nastavení a prodloužitelný sedák, takže je možné si je nastavit pro každou polohu. I postavy 190 cm vysoké mají nad hlavou skoro 8 cm místa, takže stísněností trpět nebudou.

Zadní sedadla jsou pohodlná, trpět nedostatkem místa nebude nikdo ani u nohou, ani nad hlavou, jen v případě tří pořízků, bych si rozmyslel cestovat společně vzadu na delší cestě. Spíše symbolické jsou opěrky rukou v zadních dveřích. Ty prakticky vůbec nevystupují z profilu dveří, ale jsou tvořeny jen jakýmsi zářezem v čalounění. Opřít ruku o ně je tak možné spíše symbolicky. Je to zřejmě dáno snahou o dosažení co největšího prostoru na šířku pro sedící osoby. Cestující vzadu mají jednu USB zásuvku, což sice není moc, ale pořád je to víc, než v některých srovnatelných autech.

Zajímavě je řešený průchod z interiéru do kufru. Sklopením horní části prostřední zadní sedačce je možné vytvořit nadstandardně velký otvor do kufru. Díky němu přepravíte klidně i vzrostlejší vánočné stromeček. Bohužel ale sklopením tohoto dílu pouze otevřete prostor do kufru. Je sice možné jej použít jako prostřední opěrku pro dva cestující, ale nenajdete to, co je u sklopných opěrek obvyklé, a sice držáky nápojů.

Za zadními sedadly v kufru najdete dojezdovou rezervu, což je velmi příjemné zjištění, šetřící nervy v případě většího defektu mimo civilizaci nebo třeba v zahraničí. Nad dnem kufru najdete výškově nastavitelnou podlážku. Ta umožňuje dát ji buď úplně dolů a zvětšit tak maximálně prostor kufru, nebo ji dát do polohy o zhruba 10 cm výš, kdy vytvoří úplně rovné dno se sklopenými zadními sedadly. U těch se nesklápí pouze opěrák, jak bývá často zvykem, ale sklápí se i sedák, který zajíždí blíž k podlaze a umožňuje tak dosáhnout maxima prostoru, který je dostupný.

Motor, převodovka

Motor můžete mít buď benzínovou tříválcovou dvanáctistovku, nebo naftovou čytřválcovou patnáctistovku. Nepřeplňovaný benzín má výkon 83 koní, s přeplňováním pak 110 nebo 130 koní. Nafta pak nabídne 102 nebo 120 koní. U obou motorů jsou slabší verze kombinované s mechanickou převodovkou, nejsilnější je k dostání s 6 stupňovým automatem.

Testovaný vůz byl vybaven benzínovým 110 koňovým motorem a 6 stupňovou manuální převodovkou. Přestože jde pouze o dvanáctistovku, přeplňování z motoru dělá příjemně živý mechanismus, který dokáže s pouze 1170 kg těžkým autem slušně zahýbat. Neztratíte se s ním ani při startu na světlech, ani v levém pruhu na dálnici. Při akceleraci ale o sobě do interiéru dá dost znát, což na druhou stranu může být výhodou pro ty, kteří řadí podle sluchu a nerozptylují se pohledem na otáčkoměr.Výborně padnoucí řadicí páka ovládá převodovku, která je svými převody spíš vede k pohodovému jízdnímu stylu.

Kombinované spotřeby 4,8 litru na 100 kilometrů se nám očekávatelně nepodařilo dosáhnout ani náhodou. Důvodem je ovšem víc jízdní styl, který vyžadoval otestovat auto i v dynamičtějším režimu, než v tom, který bude obvyklý pro běžného řidiče. Ten by mohl očekávat hodnoty kolem 6,5 litrů.

Jízdní vlastnosti

Jízdní vlastnosti jsou nastaveny tak, aby auto zvládalo obvyklé městské nástrahy. Zvládne i lehčí terén, který mu povolí světlá výška podvozku. Přes bohaté ochranné oplastování bych se s ním do divočiny nepouštěl. Už se středovým pásem, jaké jsou obvyklé na polní cestě, by mohl mít problém, pokud by byl vyšší než 15 centimetrů.

Tlumiče i pérování zvládnou obvyklé překážky typu díra ve vozovce nebo retardér, pokud budete věnovat pozornost jejich výskytu a při přejezdu přizpůsobíte rychlost. Jinak se ale nemusíte, v rámci povolených limitů, nijak omezovat. I ostřejší jízda může být pohodová a přiměřeně komfortní. A pokud při projíždění zatáček přejedete středovou čáru, asistent hlídající jízdu v pruhu se omezí na nesmělé pípání. Nezasahuje moc do řízení, takž když ho zapomenete vypnout, nedočkáte se žádného nepříjemného překvapení, kdy by vám začal v té nejnevhodnější chvíli tahat za volant.

Závěr

Crossland v sobě snoubí prvky francouzského stylu a německé uměřenosti. Za nabídkovou cenu poskytne rozumný komfort a jízdní výkony. Může jít o optimální volbu jak pro mladý aktivní pár s dětmi, tak pro seniory, jezdící na chalupu u lesa. Designem neurazí nikoho z nich. Na výběr jsou čtyři výbavové úrovně. Slušná je už nejnižší z nich, Selection. Ta nabízí za akčních 335 990 Kč třeba asistent pro rozjezd do kopce, což usnadní řízení nejen ženám. Pro většinu řidičů může být volbou druhá, Enjoy od 355 990 do 443 990 Kč, která má navíc mimo jiné i manuální klimatizaci. Náročnější mohou volit úroveň Innovation od 421 990 do 482 990 Kč s automatickým přepínáním světel, nebo nejvyšší Ultimate od 503 990 do 543 990 Kč s navigačním systémem a automatickou převodovkou.

V případě zájmu je možné si zvolený model dovybavit příplatkovou výbavou, která je velmi štědrá pro všechny úrovně a vylepší exteriér, interiér, infotainment nebo bezpečnostní systémy vozu.

Galerie:
	
    

    
    

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code