Příprava na letošní zimu: v nabídce je lepší nafta, lepší celoroční pneumatiky

Ti z nás, kteří i po jarním varování před extrémně žhavým létem věří předpovědím meteorologů, by se měli připravit na extrémně tuhou zimu s mnoha mrazivými dny. Tedy taková, jak ji starší ročníky pamatují, a sněhová nadílka by měla být bohatá i ve městech.

Pro řidiče je to nejrizikovější část roku. Nejhůře jsou na tom majitelé dieselových aut. Ti ovšem mají letos poprvé možnost pomoci si v zimních měsících „lepší“ naftou – takzvanou HVO. Tato nafta má výrazně lepší odolnost vůči mrazu než klasická motorová nafta. Standardně zvládá teploty do minus 20 °C, s přísadou aditiv i nižší.

Běžná zimní nafta odolává mrazu do zhruba minus 12 °C. Nebezpečí ale hrozí hlavně řidičům, kteří toho moc nenajedou a mohou mít v zimě v nádrži ještě takzvanou letní naftu. Ta je na tom ještě hůř a zamrzne už při minus sedmi stupních.

Co vlastně HVO je?

Takzvaný hydrogenovaný rostlinný olej (hydrotreated vegetable oil = HVO) je palivo s cetanovým číslem přes 70 (běžná nafta minimálně 51, prémiová 53–60), vyráběné z rostlinných olejů a odpadních produktů potravinářského průmyslu, včetně kuchyňského oleje. Oproti běžné naftě chrání díky vysoké chemické čistotě motory a filtry. Také lépe ‚maže‘, což přispívá k delší životnosti motoru a vstřikování. Dále usnadňuje zimní starty, a umožňuje dosahovat hladší chod motoru a nižší spotřebu i emise.

Je kompatibilní s naprostou většinou dieselových motorů bez nutnosti jakýchkoli úprav a nepodléhá degradaci, takže ho lze déle skladovat. Motory s normou Euro 6 jsou už pro toto palivo přímo homologovány, což poznáte podle označení XTL na víčku nádrže.

Také ji lze bez problémů a v jakémkoli poměru míchat s klasickou naftou. Už loni se tak začala na několika čerpačkách prodávat 15 nebo 25procentní směs. Ta ovšem nemá takové výhody jako stoprocentní HVO, které je momentálně na tuzemském trhu k dostání už na více než 20 čerpacích stanicích (značky EuroOil, RoBiN OIL, Orlen, OMV a Eurowag) napříč Českou republikou.

A protože každá výhoda má svou cenu, je potřeba pro úplnost uvést, že je výrazně dražší než běžná nafta, aktuálně o pět až osm korun na litr.

Jak se chovat v zimě?

Bez ohledu na to, jestli máte pod kapotou benzin či naftu, nezapomeňte se v zimě chovat k motoru ohleduplně. Zahřejte ho pomalou jízdou, ne stáním na místě s volnoběhem. Představa, že se takto motor před jízdou ohřeje a že je to pro něj dobré, je mylná. Motoru to škodí a navíc za ‚zbytečné ponechání motoru stojícího vozidla v chodu hrozí pokuta až 2 500 Kč za znečišťování ovzduší.

Také je potřeba před začátkem zimní sezony zkontrolovat důležitou výbavu. V autě by neměla chybět škrabka na zamrzlá skla, smetáček na sníh. Pokud jezdíte v náročnějším terénu, vyplatí se mít pro snazší rozjezd na náledí v kufru pytlík s pískem pro podsypání kol, případně krátké gumové pásy, které fungují velmi dobře (ceny od 1 300 korun).

Pokud máte pochybnosti stavu baterie, tak je třeba vozit i startovací kabely. Ještě lepší je nabíjecí powerbanka, která dokáže zajistit opakované starty i v silných mrazech. Lze ji koupit už za pět set korun, kolem 1 300 korun pak seženete i lepší verze třeba s integrovanou hustilkou pneumatik.

Dále si nechte v servisu zkontrolovat nemrznoucí kapalinu v chladicím systému a sami doplňte nemrznoucí kapalinu do ostřikovačů.

Automatické svícení nestačí

Prověřit  je také potřeba použití správných pneumatik a jejich stav. Naprostým základem zimní jízdy je přezutí na zimní pneumatiky, pokud ovšem nemáte celoroční obutí. V Česku jsou „zimáky“ povinné od 1. listopadu do 31. března, ale neplatí to absolutně, pouze za podmínky, že na silnici leží souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, případně, když lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že tyto poměry nastanou. A pak jsou úseky, označené dopravní značkou Zimní výbava, kde jsou zimní pneu povinné v tomto období vždy.

„Rozhodně nedoporučuji dojíždět v zimě starší letní pneumatiky, protože nemají ty správné vlastnosti. Zimní gumy mají vyšší podíl přírodního kaučuku a jsou tedy pružnější, což je pro jízdu při teplotách pod osmi stupni Celsia zásadní,“ vysvětluje Petr Vaněček, generální ředitel AURES Holdings.

A pozor, od loňska platí nová pravidla i pro používání celoročních pneumatik v zimě. Musí být označeny symbolem sněhové vločky v horském štítu, stejně jako to mají zimní pneumatiky. Nestačí už tedy označení M+S, které mívaly starší „celoročky“. Většina novějších pneu toto označení má, raději se o tom ale přesvědčte, jinak vám hrozí citelná pokuta.

Za pošmourných zimních dnů je třeba myslet i na to, že mnohé systémy automatického svícení nerozeznají například mlhu nebo déšť a nechají zapnuté jen denní svícení předních diod, takže zezadu je auto neviditelné. Proto včas ručně zapínejte mlhovky nebo potkávací světla, s nimiž se rozsvítí světla i vzadu. Při parkování v případě silných mrazů nezatahujte ruční brzdu, aby nezamrzly lanovody. Déšť, sníh a sůl zhoršují stav gumiček stěračů, proto po zaparkování podložte ramínka látkou nebo kartonem, aby nepřimrzla. Gumová těsnění dveří zase v mrazech natírejte glycerinem či silikonovými tyčinkami.

Elektromobily

Elektromobily jsou v zimě dopravním prostředkem, který výrazně mění své chování. Baterie se při nízkých teplotách rychleji vybíjejí. Zimní dojezd se zapnutým topením je výrazně nižší a pokud nechcete při jízdě zažívat zbytečný stres, je lepší počítat s hodnotami dojezdu na úrovni poloviny letního. To může ještě dál zhoršit jízdní styl a počasí. Výhodu mají BEV s tepelným čerpadlem, jejichž vytápění spotřebovává přibližně 800 W na hodinu topení, u vozidel s odporovým vytápěním je to zhruba 2 000 W.

„V případě nouze lze ušetřit vypnutím vytápění a používat jen vyhřívání volantu a sedadel, což zajistí dostatečný komfort,“ radí Petr Vaněček. Pokud máte možnost připojit auto k nabíječce – ideálně v temperované garáži, vyplatí se pro šetření energií předehřát vůz pomocí dálkového vytápění.

V zimě je rozumnější cestu plánovat, s čímž pomohou aplikace jako A Better Routeplanner (ABRP), které zohlední stav vozu, jeho nastavení, ale také počasí, obsazenost dobíjecích stanic či protivítr. Rizikem může být nechat auto déle stát v zimě s baterií vybitou pod 20 procenty kapacity. Nízké teploty mohou snížit její kapacitu natolik, že vůbec neodjedete.

Při samotné jízdě je ve snaze zachovat nejdelší životnost trakčního akumulátoru potřeba chovat se k němu citlivě, což se týká akcelerace i rekuperace. Tím nejen baterii šetříte, ale zabráníte také tomu, aby se do její řídicí jednotky zapsalo špatné zacházení. Moderní diagnostiky jako Aviloo, používané v síti AAA AUTO a Mototechna, totiž poznají, jak se s trakčním akumulátorem v zimě zacházelo.

Zdroj: AURES Holdings