Test Mitsubishi Colt Performance. Nejen slušivý kabátek

Sedmou generaci modelu Mitsubishi Colt jsme už s hybridním pohonem v testu měli. Tentokrát nese japonský klon francouzského modelu Renault Clio originální polep, avizující jeho sportovní ambice. Není to poprvé, kdy jsme testovali model této značky, vylepšený nejen polepem, ale i funkčními úpravami. Stačí připomenout pick-up L200 ve slušivém oranžovo černém kabátku.
Přestože v nabídce pohonů je i 1,6 litrový motor, tato speciální edice je vybavena upraveným litrovým tříválcem, kombinovaným pětistupňovou manuální převodovkou. Ta má ostatně, u vozu se sportovní ambicí, větší smysl než automat, a dává šanci plně si užít schopnosti auta, jehož motor prošel úpravou a zvětšením výkonu.

Exteriér

Mitsubishi Colt Performance se na pohled od sériového vozu liší nejen velmi zdařilým červeno bílo černým polepem. Vybaven je kitem, zahrnujícím vytažené boční prahy a upravený zadní deflektor. Nejvýraznějším rozdílem jsou ale 18palcová kola OZ Racing Superturismo GT, obutí do nízkoprofilových sportovních pneumatik Bridgestone.

Ostatní prvky, a to jak přední světlomety s výraznými pásy denního svícení, tak zadní světlomety, elegantně vnořené v prolisu zadního víka pátých dveří, zůstaly beze změny.  Z předchozí generace si vůz zachoval velmi specifický prvek. Tím je umístění zadních madel dveří, která jsou v zadním C sloupku, takže pro méně pozorné může být problém je najít.

Dynamiku vozu evokuje klínovitý prolis na boku vozu, podtržený černou lištou, lemující spodní hranu dveří, samozřejmě kromě příslušenství kitu a zdařilého barevného polepu.

Zádi dominuje nápis Performance, který nutí mladé a neklidné řidiče ostatních vozů k potřebě vám ukázat, že i jejich jízda je velká performance. Sportovní image doplňuje imitace výdechových otvorů od brzd zadních kol na kraji nárazníku s upraveným spodním deflektorem.

Interiér

Moderní tvarosloví, které působí střídmým, ale elegantním dojmem, dokáže zaujmout. Interiér je v kombinaci černobílé, s bílou lištou přístrojové desky částmi dveří, což působí lehce a hodnotně.

Přestože auto je poměrně malé, tak na přístrojovce před řidičem je i ukazatel polohy auta vůči světovým stranám, což u městského auta vypadá dost úsměvně, ale možná v pláních jižní Francie se může někomu hodit vědět, kde je sever, pokud to neumí poznat podle lišejníku na kmenech stromů. Naštěstí jsou tam i očekávané a potřebné údaje, jako je digitální údaj rychlosti, spotřeby, nebo dojezd.

Klasické je ovládání na volantu – vlevo tempomat, vpravo listování v infotainmentu s hlavním ovládáním telefonu. Rádio má samostatný palec pod volantem, který je lehce dostupný, ovladatelný a umožňuje kompletní ovládání bez toho, že byste museli pustit volant z ruky.

Uprostřed přístrojové desky je, typicky pro Renault na výšku, umístěn prostřední displej. Ten má, podle verze výbavy, velikost od 7 do 10 palců. Na něm si můžete podle svých preferencí a možností infotainmentu vybrat z nabídky bloky se zobrazovanými informacemi, jako jsou navigace, rádio, telefon a další. Pod panelem je klimatizace, jednoduše nastavitelná pomocí samostatného ovládání velkými knoflíky. Dvě zásuvky USB nabíjení, zástrčka pro sluchátka, aby si spolujezdec mohl poslouchat muziku bez toho, aby ho rušilo dění okolo.  A klasický 12V cigareťák.

Pokud byste v autě, které svým vzhledem dává najevo sportovní ambice čekali sportovní sedačky, budete asi zklamáni. Sedačky se, ostatně jako nic v interiéru, neliší od sériové produkce. Místa na sedadlech je ale dost, výhled z auta je také slušný, až na výhled doleva dozadu, kde mezi hlavovou opěrkou a prostředním sloupkem není prakticky žádné místo, takže když vyjíždíte na hlavní a máte dávat přednost zleva, může to být docela loterie, protože nemáte šanci se tam podívat bez otevření dveří. A to určitě dělat nechcete.

Pokud jde o odkládací prostory, v autě jsou, i když velkými rozměry se chlubit nemohou. Když to vezmu odpředu, pod prostředním panelem je hluboká schránka s dobíjením, kam se bez problému vejde mobil nebo peněženka, či pytlík s bonbóny. Schránky ve dveřích umožňují také uložit drobnosti. Velkou petku do nich ale nedostanete. Pod prostřední područkou je místo na odložení dvou kelímků s nápoji. Pokud si ale posunete područku dopředu tak, aby alespoň trochu plnila svou úlohu, tak minimálně na jeden nápoj můžete zapomenout, protože područka držák zakryje. Vzadu mají cestující prostor ve dveřích ale opět, není to nic obrovského.

Kufr má základní objem 254 litrů. Není to nic závratného, ale pokud nestačí, můžete sklopit sedačky. Nezískáte sice úplné rovný zavazadlový prostor, ale objem se zvětší na 1006 litrů.

Motor, převodovka

V případě tohoto modelu si, v závislosti na stupni výbavy, můžete vybrat ze tří variant pohonu. Základní variantou je litrový tříválec o výkonu 67 kW (90 koní), kombinovaný s pětistupňovou manuální převodovkou. Provedení Performance by mělo mít motor naladěný na 95 kW.

Použitý motor měl dostatek síly pro běžné ježdění, jeho výkon stačil pro většinu obvyklých jízdních situací, včetně dynamičtějšího rozjezdu. V plném obsazení ale má své limity a řidič tak musí více pracovat s řadicí pákou, aby udržel turbo v potřebných otáčkách, to je alespoň nad 2500, a motor v tempu. Také tlak na plynový pedál musí být silnější. To se logicky projeví i na spotřebě. Při úsporné jízdě jsme se pohybovali v rozmezí 6,9 – 7,1 litru, ovšem při dynamičtější jízdě nebyl problém dostat se přes osm litrů.

Jízdní vlastnosti

Auto má výborný podvozek, který umožňuje jet opravdu ostře, až na hranici fyzikálních zákonů. Tlumiče přitom stíhají pobrat vše, co se na normální silnici může vyskytovat, přestože nízké sportovní pneumatiky se soustředí spíše na držení stopy než na tlumení rázů od nerovností vozovky.

Uspořádání pohonné soustavy, podvozek i řízení jsou dobře sladěné. To znamená, že v případě dostatku energie v baterce můžete trochu popustit uzdu adrenalinu. Auto se vám odmění zážitky podobnými jako při jízdě na toboganu – okamžitou reakcí na pohyb volantu, přesným držením stopy a v případě potřeby i rázným zpomalením po sešlápnutí brzdy.

Závěr

Mitsubishi Colt v provedení Performance není jen polepená kašírka. Úpravy, kterými proti sériovému provedení prošel, nejsou sice zásadní, ale stačí na to, abyste si tento malý hatchback užili a pobavili sebe, své spolucestující i okolí.

Cena běžného provedení se podle výbavy pohybuje mezi 400 a 500 000 Kč, ale dovozce nabízí akce, díky kterým se můžete dostat i na ceny kolem 350 000 Kč. Cenová politika importéra je poměrně pružná, je tedy lepší se pro získání aktuální přesné informace podívat na jeho stránky.

A v případě zájmu o takto vyšperkovaný model, který v této výbavě a úpravě samozřejmě v běžném ceníku nenajdete, je potřeba se obrátit přímo na dovozce a individuálně se na podmínkách domluvit.

Text a foto: Jan Švéda   

Galerie:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code