Test Opel Mokka GS 1.2 Turbo Hybrid. Auto, které nezapadne
Opel Mokka je jako menší městské SUV třídy B součástí velmi poptávaného segmentu, ve kterém ale zároveň panuje silná konkurence. Značka po převzetí koncernem Stellantis těží z modernizací, kterými prochází všechny sesterské modely. Má přitom k dispozici všechny dostupné technologie, které jsou v rámci skupiny používány, přestože vývoj modelu i jeho testování probíhalo samostatně v Německu.
Exteriér
Stejně jako všechny ostatní modely této generace vozů Opel je i Mokka snadno rozeznatelná jako člen stáje Opel podle čelní masky, kterou výrobce nazývá Vizor. Ta se vyznačuje černou lesklou neprůchozí plochou mezi adaptivními předními světlomety (IntelliLux LED Matrix). Maska je jedním z rysů generační obměny, která u vozu vyráběného od roku 2012 proběhla v roce 2021. Vzduch chladící motor je pak nasáván mřížkou ve spodní části vozu.
Dalo by se říci, že původně baculatý vůz tím získal výrazně sebevědomější a dospělejší výraz s prvky sportovního charakteru. Vděčí za to také výrazně hranatějším liniím. Ty jsou patrné při pohledu ze všech stran.
Vepředu doplňuje masku pár prvků, evokujících dokonce i lehké terénní ambice vozu, jako je symbolický spodní spoiler a nasávací otvory vzduchu předních brzd. Boční partie zpestřují opticky zvýšený práh a nelakované plastové lišty, táhnoucí se od předního nárazníku kolem podběhů kol, prahu až po zadní nárazník. Zvýrazňují kompaktní rozměry vozu, který oproti předchozí generaci zachoval stejný rozvor náprav, ale výrazně, o celých 124 mm se zkrátily převisy.
Klínovitý aerodynamický tvar pak dotváří chromovaná lišta táhnoucí se od víka motoru kolem oken až dozadu dolů k spodnímu okraji zadního okna. Odděluje tak část karoserie lakované v barvě vozu od černé střechy, což snižuje na první pohled výšku zádi vozu. Na výšku vozu pak má vliv ještě volba disků kol z lehkých slitin. Ty mohou být 16“, 17“ i 18“ a svým designem podtrhují rysy vozu.
Samotné zádi pak dominují světlomety, které se pod výraznou hranou pátých dveří jako úzká skoba táhnou od blatníků ke středu vozu. Stejně jako vepředu, tak i vzadu najdeme imitaci tentokrát výdechových otvorů vzduchu od brzd. Jejich vnitřní prostor je využit pro odrazky.
Mezi tyto otvory se zespoda vysouvá nárazník, nesoucí uprostřed pod symbolickým deflektorem mlhové světlo, poprvé v této poloze použito u modelu Peugeot 206.
Interiér
Malé SUV uvnitř poskytne dostatečné místo čtyřem cestujícím. Vepředu je prostoru pro řidiče i spolucestujícího za cenu určitých omezení dost. Užší je například posuvná područka mezi pohodlnými měkkými sedadly, ale vešly se sem i dva držáky nápojů. Je ale potřeba počítat s tím, že menší řidič, který si posune područku dopředu, si tím zakryje jeden z držáků nápojů.
Zajímavě je řešen prostor před spolucestujícím. Přístrojová deska před ním ustupuje dopředu a tím se vytváří velký prostor pro nohy spolucestujícího jak vepředu, tak i při jeho posunu vpřed pro nohy cestujícího za ním.
Pracoviště řidiče je ale přes omezený prostor pohodlné a působí kompaktním dojmem. Přispívá tomu i přístrojová deska, která se svou střední částí natáčí k řidiči. V kapličce před řidičem je velký displej s úhlopříčkou 12 palců.
Volant má optimální tloušťku věnce a dobře padne do rukou. Ovládání na volantu, je členěno logicky a po krátkém seznámení je možné tlačítka ovládat po paměti. Je, stejně jako přední sedačky, vyhřívaný.
Prostřední panel má – podle stupně výbavy – velikost 7 nebo 10 palců. Ten je, k našemu příjemnému překvapení, doplněn mechanickými tlačítky pro vyvolání základních funkcí a níže je i samostatný panel ovládání klimatizace. Další tlačítka pro ovládání některých asistentů pak najdete úplně dole, hned vedle kolébky pro řazení převodovky. Ta je koncernová, čili naprosto stejná, jako najdeme třeba u modelů Citroen.
Ovládání infotainmentu je díky přítomnosti tlačítek a logické struktuře menu vcelku rychlé a srozumitelné. Jízdní pohodě přispívá i dobrý výhled z vozu do všech stran. Výhled dozadu pak usnadňuje kamera. Její poloha ale není úplně šťastná, je umístěna v zóně ostřiku a je tak náchylná na znečištění.
Možnost připojení telefonů a dalších zařízená, například palubní kamery, je slušná. Vepředu najdete jednu 12V a jednu USB zásuvku, vzadu dvě USB zásuvky. Připojení na Android auto funguje bez problémů, spotřeba 6,2 litru
Sedačky lze označit za pohodlné a dobře vedoucí. Posaz v nich zajišťuje slušný výhled, i když vzadu oceníte parkovací kameru při couvacích manévrech, protože zadní okno není z největších.
Dozadu se vejdou dva dospělí, ale pokud tam pocestují děti, mohou být i tři. Musí ovšem být dost velké na to, aby nepotřebovaly sedačku. I dva dospělí ale budou mít co dělat, aby se dozadu vešli, pokud jsou vzrostlejší postavy. Opěrka zadních sedadel se nahoře prakticky dotýká rámu zadních dveří a vyšší cestující tak kvůli jejich rámu mají málo místa nad hlavou. Musí se tak trochu na sedačce sesunout. Potěšitelné ale je, že výrobce nezapomněl na zdroj energie pro zadní řadu, na které většinou cestuje omladina, trpící permanentním nedostatkem energie pro životně důležitá zařízení. Mají k dispozici dvě USB zásuvky, zatímco vepředu najdete jednu USB a jednu cigaretovou 12 V zásuvku. TU ocení řidič, používající palubní kameru.
Ještě bych zmínil akustickou pohodu, která vládne uvnitř vozu, I při vyšších rychlostech osádku neruší kromě žádného bzučení pohonné soustavy ani výrazný aerodynamický hluk. Jediné, co je tak slyšet, je šumění pneumatik a zvuk z reproduktorů.
Díky kompaktním rozměrům vozu a maximálního využití vnitřního prostoru pro cestující, toho na kufr moc nezbylo. Nabízí v základu 350 a po sklopení zadních sedadel 1105 litrů, což je v daném segmentu spíše průměrná hodnota. Je zde ale myšleno na praktické využití každého centimetru. Najdete zde i výškově nastavitelnou podlážkou. Pod ní zůstalo i místo pro rezervní kolo, které je ale nahrazeno lepením. Po sklopení zadních sedadel můžete přesunout podlážku nahoru a vytvořit tak téměř rovnou nakládací plochu. A zbude vám i nějaké místo pod podlážkou.
Pohon
Pohonná jednotka je koncernová, to znamená, že ji známe i z modelů jiných značek. Základem je, stejně jako například u modelu Corsa, benzínový přeplňovaný tříválec o objemu 1,2 litru. Jeho výkon je v tomto případě 130 koní (96 kW), 136 koní (100 kW), nebo v případě hybridu 145 koní (107 kW). Výkon provedení s pohonem čistě elektromotorem je pak 136 koní (100 kW).
Testovaný turbohybrid byl na volnoběh po startu trochu hlučnější, ale po chvíli se zklidnil, ztišil a za chvíli jsme o něm prakticky nevěděli. Hluková stopa, která se dostávala do interiéru, byla nevelká a optimální pro toho, kdo měl chuť ovládat převodovku manuálně pomocí pádel pod volantem.
Běžný řidič ale může být spokojený s fungováním automatu, který má za sebou pružný motor, schopný ve spolupráci s elektromotorem dostat díky svému výkonu auto velmi rychle do tempa. To zvládne automatická převodovka se standardními jízdními režimy Normal, Eco, Sport naprosto v pohodě.
Pokud jde o spotřebu, podařilo se nám mimo město jezdit za 5,3 litru. Ve městě pak spotřeba stoupla k 6,5 litru a na dálnici se vyšplhala nad osm litrů.
Jízdní vlastnosti
Nastavení podvozku je vhodné spíše pro kvalitnější cesty. To znamená, že je spíše tvrdší tak, aby lépe zvládal vyšší rychlostní průměry. Na rozbitých okreskách nebo městských kočičích hlavách vám naprosto přesně umožní spočítat každou kostku. Při jízdě třicítkou v městské zóně, nebo posouvání v koloně to ale není nic, co by způsobilo nějakou újmu. Odměnou je, jak už bylo řečeno, jistota při rychlém průjezdu zatáčkou, kdy i poměrně vysoký vůz dobře drží stopu a nemá tendenci z ní utíkat.
Jízdnímu pohodlí přispívají optimálně velká 17palcová kola na vyšších pneumatikách. Tato kombinace umožňuje dosáhnout komfortu, při kterém větší kola pomáhající pohltit rázy od podvozku. Takže do interiéru se nerovnosti přenáší jen v takové míře, aby si jich řidič všimnul a případně tomu přizpůsobil styl a rychlost jízdy.
Reakce na pedál akcelerátoru je odpovídající charakteru vozu, stejně tak jako reakce na pedál brzdy. Při jeho použití v podstatě ani neucítíte přechod mezi fází, kdy brzdový pedál aktivuje rekuperační systém a fází sepnutí samotných brzd, což zvyšuje pocit jistoty při jejich ovládání.
Závěr
Opel Mokka nabízí, při limitech daných snahami o omezení emisí, stále slušnou škálu nabídky pohonných jednotek.
Pokud jste mladý pár, nebo máte už naopak děti nezávislé, je Mokka vhodná volba. Uveze vše, co je potřeba a to tam, kam je potřeba. Na chatu, dovolenou v zahraničí, nebo třeba jen na velký nákup do supermarketu za město. To je šance pro opravdu široké spektrum zájemců.
Široká nabídka znamená i velké cenové rozpětí. To začíná u benzínové verze za 469 990 Kč poháněné motorem 1.2 TURBO (74kW/100k) a 6st. manuálem a končí u výbavy GS s 1.2 TURBO (100kW/136k), kombinovaným 8st. automatem. Ten se s koženými sedadly a příplatkovými koly a lakem dostane až na 676 990 Kč.
Text a foto: Jan Švéda 
Galerie:
