Testování povolené rychlosti 150 km/h na dálnici pokračuje

Mnozí z nás uvítali, že Ministerstvo dopravy umožnilo alespoň v rámci pilotního provozu jízdu rychlostí 150 km/h na vybraném úseku dálnice D3 mezi kilometry 84–131. Pilotní provoz byl spuštěn 1. října 2025 prostřednictvím proměnného dopravního značení, které umožňuje dynamicky nastavovat rychlostní limity 100, 130 nebo 150 km/h podle aktuální situace.

Režim 150 km/h je aktivován pouze při splnění přísných bezpečnostních podmínek. Klíčovými faktory jsou zejména:

• dobrá viditelnost a vhodné meteorologické podmínky,
• nízká intenzita dopravy,
• absence dopravních nehod, kolon nebo omezení,
• minimální riziko námrazy, silného větru nebo výskytu zvěře.

Nyní Ministerstvo rozhodlo o prodloužení tohoto pilotního provozu do konce letošního roku. Důvodem prodloužení je na základě dosavadního průběžného vyhodnocení snaha získat dostatek reprezentativních dat pro objektivní posouzení dopadů na bezpečnost a plynulost provozu.

Pojďme se podívat, jak se rozdíl v maximální povolené rychlosti může projevit v praxi. Samozřejmě úvodem je třeba podotknout, že srovnání se týká automobilů se spalovacím motorem. Majitelé elektromobilů, s ohledem na enormě rostoucí spotřebu, většinou nevyužijí ani stávající limit. V případě aut poháněných benzínem nebo naftou  se v praxi u běžného osobního auta pohybuje nárůst kolem 15–30%. Důvodem nárůstu spotřeby je odpor vzduchu, který potřebný výkon motoru pro dosažení takové rychlosti zvyšuje exponenciálně.

Co získáme

Jízda po dálnici rychlostí 150 km/h má dva hlavní přínosy: o něco kratší dobu cesty a pro řidiče často i subjektivně plynulejší pocit z jízdy. Při této rychlosti se na dlouhém a prázdném úseku dálnice dá ušetřit několik minut, ne však desítky minut. Na kratších trasách je časová úspora spíš malá, ale na delších úsecích může být jízda svižnější a méně únavná, pokud jsou ideální podmínky a provoz je plynulý. Vyšší rychlost může některým řidičům dávat pocit lepšího „odsejpání“ cesty. V moderním autě navíc bývá jízda při 150 km/h technicky bez problémů, pokud je vůz v dobrém stavu a řidič je soustředěný.

Co hrozí

Největší problém je fyzika. Při 150 km/h je reakční i brzdná dráha výrazně delší než při 130 km/h, takže stejná vzdálenost už může při 130 stačit pro bezpečné zastavení a ve 150 být příčinou vážné nehody. I malá chyba, nečekané přibrzdění nebo ztráta přilnavosti mají při vyšší rychlosti mnohem horší následky.

Stopadesátka je riziková zejména za deště, na mokru, při snížené viditelnosti, v kolonách, v noci a u starších nebo hůře udržovaných aut. Problémem není jen samotná rychlost, ale kombinace rychlosti, provozu, stavu vozovky a schopností řidiče. U aut s vyšším nájezdem, horšími pneumatikami nebo slabšími brzdami už se bezpečnostní rezerva rychle zmenšuje.

Průběžné výsledky

Z analýzy zpracované Samostatným oddělením BESIP Ministerstva dopravy ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic, Policií ČR a Centrem dopravního výzkumu je zřejmé, že řidiči si tato rizika uvědomují. Proto jimi byl režim 150 km/h kvůli podzimním a zimním podmínkám využíván pouze omezeně, v zimních měsících byl provoz ve vyšším rychlostním režimu minimální.

Průběžné vyhodnocení testovacího provozu za prvních šest měsíců také ukázalo, že při aktivním režimu 150 km/h došlo ke zvýšení průměrných rychlostí osobních vozidel přibližně o 10 km/h oproti režimu 130 km/h. Zároveň se ukazuje, že vyšší limit částečně snižuje podíl řidičů překračujících povolenou rychlost, zejména v pravém jízdním pruhu. V levém jízdním pruhu však i nadále více než 40 % řidičů překračuje maximální povolenou rychlost.

„Data ukazují, že samotné zvýšení limitu automaticky neznamená, že řidiči přestanou rychlost překračovat. Z pohledu BESIP je klíčové pokračovat v detailním monitoringu a současně pracovat na srozumitelnosti dopravního značení i důsledném vymáhání pravidel,“ říká vedoucí Samostatného oddělení BESIP Ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

“Z pohledu Policie České republiky je důležité, aby prodloužený pilotní provoz přinesl dostatek relevantních dat pro objektivní vyhodnocení dopadů na bezpečnost a plynulost provozu. Nelze říct, že by se samotným zvýšením nejvyšší dovolené rychlosti stal úsek bezpečnějším. Z dosavadního pohledu je proto potřeba sledovat nejen samotnou rychlost a zkrácení dojezdových časů, ale také to, zda vyšší limit nepřináší vyšší míru rizikovosti,“ říká plukovník Michal Hodboď, ředitel ředitelství dopravní policie Policejního prezidia.

Zdroj: Ministerstvo dopravy