Věk nemusí být překážkou pro řízení. Nelze ho ale ignorovat

Pro mnoho lidí jsou klíčky od auta symbolem pohodlí a znamení samostatnosti. A to platí bez ohledu na věk. Ve vyšším věku ale u mnohých řidiček a řidičů začínají obavy ze zdravotní prohlídky kvůli řízení a možnosti, že jeden podpis v ordinaci může znamenat odebrání řidičského oprávnění a závislost na okolí.

Nově zveřejněný průzkum, uskutečněný mezi seniory ukazuje, že problémem je často neznalost možností. Zdravotní prohlídka totiž nemusí automaticky znamenat odebrání řidičského oprávnění. Lékař může v některých případech doporučit nebo stanovit podmínky, za kterých může senior řídit dál, například s brýlemi nebo jinou zdravotní pomůckou, jen za denního světla, v autě s automatickou převodovkou nebo jiném typu vozidla.

Konkrétní podmínky pro každého řidiče se v řidičském průkazu vyznačují takzvanými harmonizovanými kódy. Bohužel ale 61 procent seniorů o nich nikdy neslyšelo a jen 17 procent ví, co znamenají. Dalších 22 procent o nich sice už slyšelo, ale neví přesně, k čemu slouží.

„Pro bezpečnost silničního provozu je klíčové, aby řidič seděl za volantem ve zdravotním stavu, který odpovídá nárokům provozu. Harmonizované kódy pomáhají nastavit jasná pravidla, například se zdravotními pomůckami, úpravou vozidla nebo za specifických podmínek. Nejde o plošné zákazy na základě věku, ale o to, aby každý, kdo může řídit, řídil bezpečně pro sebe i pro ostatní,“ říká Tomáš Neřold, vedoucí BESIP.

Řízení je symbol samostatnosti

Průzkum ukázal, že za volant usedá velká většina seniorů, přičemž 56 procent řídí pravidelně a dalších 23 procent alespoň občas. Nejčastější konkrétní obavou spojenou se zdravotní prohlídkou je právě ztráta řidičského průkazu, kterou zmiňuje čtvrtina dotázaných.

„Role praktického lékaře spočívá v posouzení zdravotního stavu konkrétního člověka, vysvětlení rizik a tam, kde je to možné, také v hledání bezpečného řešení. Když se o řízení mluví včas, klidně a bez strašení, může být prohlídka spíš oporou než hrozbou, pro pacienta, jeho rodinu i ostatní účastníky provozu,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR.

Data zároveň ukazují důležitou zprávu pro rodiny, lékaře i veřejnost. Senioři možnost bezpečného kompromisu většinově neodmítají. Pokud by jim zdravotní prohlídka umožnila řídit dál, ale za upravených podmínek, 6 z 10 seniorů by to považovalo za přijatelné řešení. Jen necelá dvě procenta by raději přestala řídit úplně.

„Řízení není jen technická dovednost. Pro mnoho seniorů je to kus identity a důstojnosti. Když člověku vezmete možnost dojet si sám tam, kam potřebuje, neřešíte jen dopravu, ale zasahujete do jeho vztahů, aktivit a pocitu, že je pořád součástí světa kolem sebe. Proto je důležité nemluvit o stáří jako o problému, ale o tom, jak lidem umožnit zůstat aktivní co nejdéle,“ říká Jiří Hrabě, ředitel Elpida o.p.s., která se zaměřuje na podporu aktivního života seniorů.

Rozhodují schopnosti jednotlivce, ne věk

Češi odmítají dogma, aby o řízení rozhodoval samotný věk. Podle tří čtvrtin veřejnosti nemá být rozhodující datum narození, ale skutečná způsobilost konkrétního člověka. Ještě jasněji lidé podporují možnost individuálního řešení před zákazem řízení (78 %).

O bezpečném řízení je ale třeba mluvit citlivě a včas. S tím souhlasí 91 procent české veřejnosti, v praxi se toto téma ovšem často odkládá. Jen 17 procent respondentů ho se svým blízkým v seniorním věku již opakovaně otevřelo. Naopak 54 procent o něm zatím s blízkým nikdy nemluvilo.

Co to znamená konkrétně

Na informační mezeru reaguje osvětová kampaň Legendy řídí dál. Prostřednictvím webu www.legendyrididal.cz srozumitelně vysvětluje seniorům i jejich blízkým, že zdravotní prohlídka nemusí znamenat konec za volantem, a nabízí praktické informace o možnostech bezpečného řízení ve vyšším věku.

Zdroj dat:

• Průzkum mezi širokou veřejností – Instant Research na vzorku 1000 respondentů, červen 2026
• Průzkum mezi seniory – Instant Research na vzorku 300 seniorů nad 65 let s platným řidičským oprávněním, červen 2026