Počet dobíjecích stanic pro bateriová auta roste

Aktuální evidence Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) potvrzuje růst počtu dobíjecích stanic. Statistiky však zřejmě nestíhají reflektovat aktuální vývoj a podle odborníků se jejich reálný počet už přehoupl přes 1 000. Veřejných benzínek s klasickými palivy jsou pak necelé 4 000. Standardních čerpacích stanic s prodejem
primárně benzínu a nafty je ale v Česku o něco méně.

Podle nejnovějšího vydání analýzy EV Readiness Index, kterou každoročně zveřejňuje leasingová společnost LeasePlan, v Česku v roce 2021 vzrostl průměrný počet dobíjecích stanic na jeden tisíc obyvatel na 0,25 stanice, zatímco v roce 2020 to bylo pouze 0,09 stanice. Spolu se Švédskem, Rakouskem a Švýcarskem patříme mezi čtveřici zemí, které během jednoho roku v budování dobíjecí infrastruktury nejvíce pokročily. I přes nárůst nabíjecích stanic jsme však v evropském kontextu pořád daleko za průměrem.

Absolutní počet nabíječek se dle statistik MPO mezi uvedenými roky navýšil téměř o polovinu. Na konci loňského roku bylo v Česku evidováno asi 950 dobíjecích stanic a na nich celkem 1 858 nabíjecích bodů. V prvním čtvrtletí letošního roku MPO eviduje 978 nabíječek a 1 908 bodů, takže lze předpokládat, že se počet nabíjecích stanic brzy
přehoupne přes 1 000.

„Mohlo by se zdát, že dynamika budování nových stanic pro bateriová vozidla zpomaluje. Reálný počet dobíječek však zřejmě bude vyšší, protože přibývají tak rychle, že se do evidence dostávají se zpožděním,“ upozorňuje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, jež poskytuje Energokartu akceptovanou u stanic tří největších provozovatelů v Česku a současně umožňuje dobíjení ve všech sousedících státech a v rámci sítě Ionity
i v celé Evropě.

Podle evidence MPO provozují ČEZ, E.ON a PRE, největší zřizovatelé v Česku, dohromady téměř 630 stanic. V reálu je to však nyní již více než 950 dobíječek. Například jen PRE zprovoznila od konce ledna už přes 40 dalších nabíječek a v provozu jich nyní má více než 360. Podle svého sdělení společnost plánuje do konce roku uvést do provozu dalších 90 stanic.

E.ON zprovoznil za poslední dva měsíce více než 20 stanic. Aktuálně má v provozu 198 veřejných stanic, dalších 136 je ve výstavbě a většina z nich by měla být spuštěna do konce letošního roku. Letošním cílem je mít v provozu tři sta stanic. V dalším roce pak začne s výstavbou UFC dobíjecích hubů.

Síť standardních čerpaček je hustá a stabilní

Čerpacích stanic s klasickými palivy je několikanásobně více než těch dobíjecích. K začátku května eviduje MPO celkem 3 965 veřejných stanic, tedy těch, které může využívat běžný motorista. To představuje 51,9 % z celkového počtu všech evidovaných čerpaček a výdejních jednotek. Zbytek jsou stanice s vymezeným přístupem a prodejem nebo neveřejné výdejní jednotky v areálech různých podniků či autodopravců.
Počet veřejných stanic sice opět stejně jako na konci loňského roku klesl, podle MPO to však s velkou pravděpodobností není dáno snížením jejich reálného počtu. Pouze proběhly nutné korekce v databázi, kdy řada čerpacích stanic byla historicky nesprávně evidována jako veřejné, ale ve skutečnosti se jednalo o stanice neveřejné.

Stále také platí, že evidence čerpacích stanic je vytvářena podle vlastníků, vzhledem k čemuž dochází v řadě případů k tomu, že na jedné adrese mohou být evidovány dvě i tři různé stanice, i když obsluha je pro celý areál jen jedna. Je to dáno tím, že vedle výdejních stojanů s benzínem či naftou se v areálu nacházejí rovněž odběrná místa CNG nebo LPG jiných vlastníků či dodavatelů.

Pro zjištění skutečného počtu čerpacích stanic je proto relevantní údaj o počtu „standardních“ čerpacích stanic, které nabízejí především benzín a naftu. Jejich počet dle evidence ministerstva v předchozích letech rostl, zatímco letos ve statistikách jedna čerpačka ubyla. Počet těchto běžných stanic činí dle MPO 2 847.

Podle předsedy Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivana Indráčka to ale o ničem nevypovídá a počet čerpacích stanic se prakticky nemění. „Množství standardních čerpaček se už před mnoha lety – v době, kdy u nás panovala nižší míra regulace jejich výstavby – stabilizovalo. Teď dochází pouze k drobným nárůstům či poklesům. Občas se nová pumpa otevře nebo zavře, případně nastávají korekce chyb v databázi ministerstva. Ta totiž může obsahovat stanice, které již roky nefungují. Z evidence ale nebyly odstraněny, protože to ministerstvu nikdo neoznámil,“ vysvětluje Ivan Indráček.