Ford EcoSport ST-Line, 1,5 l EcoBlue AWD
Tentokrát jsme usedli za volant vozu, který je menším bratrem modelu Kuga, jehož test najdete ZDE. Jde o model, který se na českých silnicích objevil na začátku tohoto roku a je z mnoha úhlů pohledu zajímavý. Ať už jde o jeho původ, který sahá až do Jižní Ameriky, pro kterou byl před 15 lety původně navržen, nebo o název, spojující v sobě pojmy, jejichž významy jsou z opačných konců stupnice, kterou popisujeme charakter vozu nebo jízdní styl, či pro někoho místo výroby, kterým je rumunská Craiova.
Testovaný byl model EcoSport ST-Line s metalickým lakem karoserie odstínu žlutá Luxe, černou střechou a příplatkovými 18″ koly z lehkých slitin. Pod kapotou jsme měli nejsilnější motor 1,5 litru EcoBlue AWD s výkonem 125 k (92 kW) a manuální převodovkou. Důležitou výbavou tohoto vozu byl pohon všech kol, pro který Ford používá označení AWD.
Exteriér
Na první pohled působí EcoSport robustně, i když trochu jako na vysoké noze. Je to dáno poměrně vysokou konstrukcí a hlavně velkou světlou výškou, danou požadavky země původu na průchodnost.
Po faceliftu svým vzhledem nezaměnitelně zapadá do řady. Maska chladiče, světla, mlhovky, vše působí zepředu dominantně a silácky. Z bočního pohledu přispívá vzhledu barevné členění na plochy pod okny a černou střechu, které opticky snižuje vysokou stavbu. Dynamickému dojmu napomáhá mírně ustupující střecha a zvyšující se linie hrany bočních oken. Ta ovšem na druhou stranu vede k tomu, že i s 18“ koly vypadá auto z boku trochu jako hračka. Dynamický a robustní vzhled trochu kazí hranatá zadní partie. Důvodem je problematická konstrukce, kterou model zdědil po původním provedení, určeném pro země se zcela jinými požadavky. V Jižní Americe je oblíbené umístění rezervy na pátých dveřích, dveře se tak neotevírají nahoru, jak jsme zvyklí, ale do boku. Kromě zjevných nevýhod, jako je potřeba více místa pro zaparkování, horší přístup ke kufru z levé strany, nemožnost schovat se při nepříznivém počasí při manipulaci s nákladem pod zvednuté dveře mne žádné pozitivum takovéhoto řešení pro evropský trh nenapadá.
Je zvláštní, že v rámci faceliftu, kterým vůz v loňském roce prošel, neinvestovala značka do změny zavěšení pátých dveří. Změna to není natolik složitá a určitě by zvýšila šance auta na tak velkém trhu, jako je Evropa, kde je místa na parkování přeci jen méně než na brazilských pampách a aspoň 1,5 metru za autem pro manipulaci s nákladem je většinou nedosažitelný sen. Navíc, ve standardní výbavě rezervu na pátých dveřích nenajdete. Můžete tak jezdit bez rezervy s lepeníčkem a kompresorem, což vám na klidu, obzvláště v terénu, moc nepřidá, nebo si přikoupit rezervu v rámci příplatkové výbavy. Znamená to ale rozloučit se se střešním spoilerem, zadní parkovací kamerou a představou, že budete mít tažné zařízení.
Interiér
Po usednutí do vozu může mít i robustnější řidič pohodlný pocit, i když subtilnější bude trochu nejistý. Je to dáno tím, že sedačky nemají výrazné boční vedení a opěráky jsou spíše rozevřené, takže boční vedení moc neposkytují, na druhou stranu zase netisknou v bocích. Místa je dost, díky užšímu prostřednímu tunelu, i pro nohy. Sedačky jsou přiměřeně tvrdé, ani po delší cestě nemáte pocit, že byste seděli na trestné lavici. Použité materiály vypadají většinou kvalitně, i když panel madla vypadá poněkud lacině a u testovaného kusu i trochu vrzal. Posaz je vyšší, což ocení při nastupování především starší cestující. Ženám za volantem se díky tomu bude líbit i lepší rozhled, i když zrovna dopředu jej omezují možná až zbytečně masivní přední sloupky, které neodlehčí ani malé okénko mezi sloupkem okna a předních dveří, kterým stejně nic neuvidíte. Všechny ovládací prvky jsou v rozumném dosahu řidiče, včetně panelu prostředního displeje. V souvislosti s ním je zajímavé, že některé značky jej umí zaintegrovat do přístrojovky tak, že ta působí kompaktně a elegantně, jiné značky, včetně těch nejrenomovanějších, prostě jen vezmou displej, zapíchnou ho jednou hranou do přístrojové desky a hotovo. Pozitivem tohoto modelu je, že k ovládání některých funkcí nabízí dva mechanické knoflíky a tlačítka pro ovládání audia, protože ladění stanic rádia na volantu je tak trochu za trest. Když už jsme u multifunkčního volantu, nabízí ovládání všeho, co řidič běžně potřebuje, takže, v našem případě až na ladění rádia, nemusí za jízdy ruku z volantu sundávat. Tedy, pokud si cíl do navigace zadal před rozjetím. Dokonce i ovládání tempomatu se na volant vešlo. Volant je na omak příjemný, dobře tvarovaný. Do pozice tři čtvrtě na tři si můžete ruce zavěsit jak na háčky a v zimě si užívat jeho vyhřívání, které určitě oceníte, stejně jako vyhřívání předních sedadel a co doporučujeme, vyhřívání předního skla. Když už jsme u toho komfortu, Ford nabízí klimatizaci, která má, a to je třeba zdůraznit, protože to z neznámých důvodů není obvyklé u všech značek, samostatné ovládání na panelu pod výdechy. Velice přehledné, jednoduché, paráda, co více si přát.
Jízdní pohodě přispívá i velice kvalitní audiosystém, v testovaném modelu představovaný reprosoustavou renomované značky Bang @ Olufsen s výkonem 675 W a 10 reproduktory, která umožňuje výborný poslech v jakémkoli jízdním režimu.
Propojení mezi displejem infotainmentu a telefonem je možné pomocí dvou zásuvek USB, které lze samozřejmě využít i pro nabíjení, takže cestující na předních sedadlech se nemusí v případě nouze o zásuvku přetahovat.
Vzadu je, pokud jde o konektivitu, trochu horší situace, zásuvka pro 12V nabíječku je sice na velmi pohodlném místě vedle pravé sedačky, takže si nekopete do kabelu, zapíchnutého do panelu mezi předními sedadly, je ale bohužel jen na jedné straně, takže cestující vlevo má smůlu, nebo si musí přesednout. Vzadu je místa na sezení, pokud před vámi nesedí basketbalista, který by si sedačku posunul moc dozadu, poměrně dost. Prostřední opěrka není, takže i cestující uprostřed má relativně pohodlný posaz a nemusí se cítit jak vosa na bonbónu. Pro menší postavy je dost místa i nad hlavou, drhnout to začíná až u habánů kolem 190 cm.
Výsledkem snahy o co nejlepší průjezdnost a maximální využití prostoru mezi nápravami a krátkým zadním převisem je logicky poměrně malý kufr. Při použití zdvižené podlážky je jeho objem 334 litrů, což je jen o 4 litry více, než např. kufr Škody Fabie. Základní velikost je 356 litrů, to něco málo prostoru navíc najdete pod podlážkou, kde bohužel není rezerva, ale schránka, do které se dají odložit běžné drobnosti typu lékárničky, tažného lana, deštníku apod. Po sklopení sedadel se však dostanete na 1238 litrů, což je naopak hodnota, za kterou se model stydět nemusí.
Motor, převodovka
Obecně je k dispozici benzinové litrové motory EcoBoost o výkonu 73 a 92 kW (100 a 125 ks), nebo 1,5 litrové diesely EcoBlue se stejnými výkony, 73 a 92 kW.
Testovaný model disponoval nejsilnějším naftovým motorem a je možné říct, že s ním byla radost jet. Na velikost vozu byl jeho výkon, i při plném obsazení, dostačující a v poměrně širokém spektru otáček. Přenos hluku do kabiny je dobře utlumen, cestující neruší, ale řidiči, který jezdí podle sluchu dává dostatečnou zpětnou vazbu. Převodovky Fordu jsou tradičně přesné. Mechanická šestistupňová nebyla vyjímkou, řadící páka je vedena precizně po krátkých drahách, ale dojem kazila spojka, která měla velmi ostrý nástup poměrně vysoko a i při soustředěném řazení nebylo možné se vždy vyhnout zacukání.
Co není silnou stránkou, je spotřeba. Tabulka sice uvádí hodnoty ve městě 5,1-5,8 litru, mimo město od 4,6-5,2 litru a kombinovanou spotřebu 4,8-5,4 litru, ale my jsme se v kombinovaném provozu pod 7 litrů nedostali.
Jízdní vlastnosti
Podvozek je, jak je již u Fordu tradicí, výborný. Počasí, ve kterém jsme vůz testovali, nám bohužel nedalo příležitost plně vyzkoušet možnosti podvozku s poháněnými všemi koly i v terénu, pro který je tento jihoamerický imigrant stavěný. Na asfaltu, nebo polní či lesní cestě auto dává plnou jistotu kontroly, běžné nerovnosti kopíruje bez zásadních projevů uvnitř vozu. V případě větších se ozve, ale ne tak, že by vás poslal mimo plánovanou trasu, jen upozorní, že by bylo vhodné trochu zvolnit. Obutá kola 18″ x 7.0 kola z lehkých slitin D2ULM s 5×2 paprsky a unikátním černým lakováním HighGloss Black ve vysokém lesku s broušenou povrchovou úpravou, s pneumatikami 215/45 R18 byla vhodnější spíše na silnici než do terénu, ale ani na polńačce dávala dobrý výkon.
Jinak lze ale říct, že kombinace dieselu a mechanické převodovky v kombinaci s mechanickou ruční brzdou jistě dokáží dát hravému řidiči velký prostor pro zábavu a na nestabilním podloží, např. V zasněžených serpentinách, je jízda čirá radost. Jak se přitom projeví pohon všech 4 kol, kterým model disponoval, na to si budeme muset počkat do zimy, pro test jsme v suchém počasí bohužel nenašli ani podmáčenou louku. Na okreskách s prašným povrchem se ale podvozek držel výborně, řídící jednotka podvozku připínala v případě potřeby pohon zadní nápravy prakticky okamžitě a neznatelně.
Nadstandardně vysoký podvozek umožňuje jízdu po rozbitých polních, nebo dokonce i lesních cestách, rozježděných od Lakatošů (pro nezasvěcené – Lesní kolový traktor) bez rizika, že jej zespodu očešete, limitem byly pouze pneumatiky, kterým sluší spíše silnice.
Při velmi vysoké výšce, jak světlé tak celkové, a průměrné šířce, se dá očekávat větší náchylnost na naklánění v zatáčkách. Rychlost, při které byste to významně pocítili, ale je taková, kterou běžný řidič do zatáček nejezdí, takže naklánění prakticky nezaznamenáte.
Závěr
Co říci závěrem? Ford EcoSport tak trochu připomíná někoho, koho přivezli do cizí země a on zde hledá své místo. Přestože nabízí dobré vlastnosti, má v sobě i něco, co není v místě obvyklé a domácí to nedokážou ocenit či využít. V interiéru se budete cítit jako doma, pokud nepojedete s celou rodinou na dlouhou dovolenou, vystačíte si s prostorem, který vůz nabízí. Na delší rodinou aktivní dovolenou do zahraničí bychom ale měli dilema, zda riskovat cestu bez rezervy, nosič na kola dát dozadu na páté dveře a na střechu rakev na věci, které se nevešly do kufru, nebo si dopřát jistotu rezervy, vzít si o něco méně triček a kola si půjčit na místě.
A spotřeba? S redakčním Mondeem, které má na naftovém dvoulitru nalítáno přes 200 000 kilometrů, se vejdeme do 5 litrů. U menšího Ecosportu jsme při stejném jízdním stylu zůstali viset na hodnotě 7 litrů.
Případný zájemce zaplatí za základní verzi Trend, bez příplatkové výbavy 439.900 Kč, v akci nyní může dostat 40.000 Kč slevu. Za nejdražší provedení ST Line s dieselovým 1,5 litrovým motorem 125 koní zaplatíte bez příplatkového vybavení 678.000 Kč, v akci 534.900 Kč. Se všemi doplňky a příplatky se, bez akční slevy, dostanete k hranici 850.000 Kč.
Galerie
