Honda CR-V Lifestyle – auto pro každý životní styl
Automobilka Honda je z našeho pohledu velmi mladá společnost. Založena byla až v roce 1948 a stejně jako o půl století starší Laurin a Klement (dnešní Škoda) u nás, začala nejdříve s výrobou jízdních kol a poté motocyklů, které jsou ostatně fenoménem pro milovníky jedné stopy dodnes. První automobil byl vyroben až v roce 1963.
Model CR-V se vyrábí dost velkou část doby existence značky Honda jako automobilky. Na trhu se objevil v roce 1996 a od té doby prošel několika generačními obměnami. Aktuálně vyráběná je již pátá generace a svým vzhledem i technikou krásně ilustruje vývoj automobilových technologií za posledního čtvrt století.
Exteriér
Přestože Honda je dnes globální značka, rysy si zachovává svébytné a na první pohled neevropské. To ale neznamená, že by oku nelahodily, jen některé prvky působí více exoticky, což v dnešní době přetlaku nabídky a v kategorii SUV zvlášť, nemusí být na škodu.
.
Už přední partie vozu vás zaujmou. Bohatě chromovaná maska se světlomety je navrstvená jako druhé patro dortu na masivnější základ, tvořený robustním nárazníkem s velkými nasávacími otvory a je nezaměnitelná. Při pohledu z předních sedadel vynikne i zajímavý design víka motoru, které je na krajích nad koly vyšší a směrem doprostřed se snižuje. To posiluje robustní vzhled vozu a zároveň to zlepšuje výhled řidiče blíž před vozidlo, což se hodí obzvláště v terénu nebo při parkovacích manévrech.
Dozadu je výhled asi takový, jako bychom od esúvéčka čekali. Chybějící rozhled ale výborně řeší zadní parkovací kamera. Ta je skvělá, a to až tak, že s podobnou jsem se ještě nesetkal. Má velmi široký záběr, prakticky jako objektiv typu rybí oko, takže při vyjíždění pozadu z řady je výborně vidět na obě strany a řidič má dokonalý přehled o tom, zda se něco neblíží zleva nebo zprava.
Z boku vynikne kombinace oblých tvarů blatníků a hran, ostře zaříznutých tak, jakoby měl designér přesně stanovenu maximální šířku. Zadní část trochu připomíná model jiné nejmenované japonské značky. Dominantním prvkem je výrazná chromovaná lišta, oddělující sklo pátých dveří od spodní části a tím i opticky snižující výšku vozu a světlomety, obtékající okraje zadního okna.
K pátým dveřím bych měl jedinou praktickou připomínku – víko kufru by se mohlo otevírat o něco výš, aby se pod něho vešly bez krčení nebo rizika skalpování zámkem dveří i vyšší osoby, třeba já. Šikovné je, že obrysová světla jsou umístěná tak, že jejich část svítí dozadu i v případě otevření víka kufru a vůz je tak viditelný při stání u krajnice.
Interiér
Interiér vozu charakterizuje jedno slovo – prostor. A to ve všech jeho částech, jak na předních, tak na zadních sedadlech a také v kufru. Testovaný vůz disponoval čalouněním v kombinaci světlé kůže a tmavých plastů, kombinovaných imitací dřevěných lišt. Celek tak působil elegantně a hodnotně. Materiály jsou na dotek příjemné, a tam kde je to třeba, i poddajné. Sedadla z perforované kůže jsou vyhřívaná, příjemně prostorná a pohodlná na i na delší cestě, přesto ale dokážou v zatáčce podržet tělo ve správné poloze.
Řidiče a spolujezdce odděluje prostřední panel s tlačítky ovládání převodovky, které futuristicky nahrazují řadicí páku. Panel je tak akorát vysoký, tlačítka na něm jdou pěkně do ruky, která při jízdě leží na posuvné opěrce mezi sedadly. Koleno se o panel opírá celou plochou a ne pouze částí a ten tak netlačí ani při delší cestě. Výhled z vozu je samozřejmě díky vyššímu posazu velmi dobrý, poměrně subtilní přední áčkové sloupky nebrání výhledu dopředu, ani prostřední sloupky svým rozměrem nepřesahují nic nadstandardního a neomezují důležitý výhled šikmo dozadu.
Prostřední přístrojový displej je sice vysoko, jen o něco níž než kaplička před volantem a je elegantně nakloněný. Působí tak jako přirozená součást přístrojové desky a ne jako nedbale zapíchnutý tablet, jak to bohužel není zřídkavým jevem u jiných značek.
Bohužel ovládání klimatizace je sice oddělené, ale údaje o teplotě a intenzitě větrání se zobrazují na prostředním panelu. Když si tak potřebujete upravit teplotu, displej se na chvíli přepne a vy vypadnete třeba z navigace. Je proto nutné si dobře rozmyslet vhodný okamžik pro manipulaci, abyste třeba nepřejeli odbočku nebo neodbočili do špatné ulice.
S funkcí prostředního panelu mám spojenu jednu kuriozitu. První, co se po nastartování motoru nestane je, že se nerozsvítí prostřední panel. Zůstanou na něm stále zobrazeny jen hodiny, přestože rádio hraje. Aby jej bylo možné třeba přeladit, je nutné na panelu zmáčknout tlačítko Home a vybrat si audio.
Na zadních sedadlech nikdo nedostatkem místa trpět také nebude, ať už zde budou dva, nebo tři cestující. Příjemným zjištěním určitě je, že nikdo z nich nebude trpět ani hrozbou nedostatku energie. Kromě dostatečného množství USB zásuvek jak vepředu tak vzadu, je k dispozici i HDMI zásuvka, takže je možné využít panel uprostřed pro promítání záznamů z mobilních telefonů. Samozřejmě u stojícího vozidla. Jednu zásuvku, třeba pro přenosnou chladničku na dlouhou cestu, najdete dokonce i v kufru.
Pozitivem je i velké množství poměrně slušně dimenzovaných úložných prostor. Některé z nich, třeba v područce mezi předními sedadly, jsou zajímavě variabilní. Jiné – schránka na brýle mezi slunečními clonami je zase víceúčelová – po jejím otevření slouží její vypouklá čelní stěna jako zpětné zrcátko, dávající řidiči přehled o dění na zadních sedadlech, což se může hodit při cestě samotné maminky s malými neposednými dětmi.
Malý není ani největší úložný prostor auta – kufr. Vůz může být i v sedmimístném provedení, které jsme sice neměli, ale prostor kufru složená sedadla třetí řady neomezují. Při sklápění sedaček druhé řady zajíždí sedáky zadních sedaček mírně k podlaze, takže podlaha je po sklopení sedadel krásně rovná a opěrák netvoří v nákladovém prostoru hrb. Objem kufru v základním uspořádání je 497 litrů, což je velmi slušná hodnota. Po sklopení zadních sedadel a využití prostoru po strop naložíte do auta až 1692 litrů nákladu. S ohledem na možnost montáže třetí řady sedadel ale ve voze nenajdete rezervní pneumatiku a vystačit si tak musíte s lepicí soupravou, nebo telefonem pro přivolání servisního vozu, případně odtahovky.
.
Motor, převodovka
Oproti předchozím generacím z nabídky zmizely naftové motory. Případný zájemce se tak musí spokojit s benzínovým přeplňovaným motorem 1,5 litru o výkonu 173 koní (127 kW), kombinovaným s mechanickou 6 stupňovou převodovkou, nebo bezstupňovým automatem CVT.
Druhou možností je hybrid, kde je dvoulitr o výkonu 145 koní (107 kW) kombinovaný s elektromotorem o výkonu 135 kW (184 koní). Tato pohonná souprava je kombinovaná výhradně s bezstupňovou převodovkou eCVT, pohánějící, podle zvolené verze, jednu nebo obě nápravy.
Pohonná soustava umožňuje i jízdu čistě na elektrický pohon, reálná vzdálenost takového dojezdu je ale do tří kilometrů a podmínkou je dostatečně nabitá baterie, takže tento režim využijete nejspíše pouze při krátkém popojíždění v garážích, nebo městě.
Jako spotřeba paliva je v kombinovaném režimu uváděna hodnota 5,5 litru na 100 kilometrů. Nám se podařilo dosáhnout při režimu, kombinujícím jak různá prostředí od města přes dálnici až po rozbitou okresku, tak i různé jízdní styly od vyloženě sportovního až po plachtění, hodnoty spotřeby 6,2 litru. To není na tak velký vůz vůbec špatný výsledek. Tabulkové emise jsou 131 gramů na kilometr, což je dost daleko od limitu 90 gramů, pod kterým může auto používat registrační značky začínající písmeny EL, dávajícími určité výhody při provozu.
Jízdní vlastnosti
Už samotná stavba vozu, design jeho interiéru i pohon prostřednictvím automatické bezestupňové převodovky do jisté míry předurčuje jízdní styl, ke kterému vás auto bude směrovat. Tím je převážně rozvážná jízda bez razantních manévrů. Automobil sice nabízí i jízdní režim Sport, při kterém se mění charakteristika „řazení“ převodovky i odezva motoru na plynový pedál, ale i v základním nastavení má vůz dost energie na zvládnutí všech potřebných manévrů, včetně rychlého předjetí, k plné spokojenosti řidiče.
Podvozek je nastaven jako rozumný kompromis pro pohodlné překonávání nerovností, děr i retardérů na jedné straně, i zvládání rychlejší jízdy v zatáčkovitém terénu bez rizika citelného rozhoupání karoserie.
Samotné řízení má posilovač nastavený tak, že parkovací manévr zvládnete bez strhaných ruk, na druhé straně ale při vyšší rychlosti ponechává odezvu od kol tak, aby řidič neztratil kontrolu nad řízením.
Méně zkušenému řidiči pomáhá několik asistentů – z těch užitečných stojí za to zmínit Asistent pro rozjezd v kopci nebo Inteligentní adaptivní tempomat, z těch leckdy otravných funguje Systém pro udržování v jízdním pruhu naštěstí poměrně nevtíravě a dá se s ním žít.
Závěr
Jestli se o nějakém autě dá říci, že je pro všechny a do jakékoli situace, pak je to tento model. Optimální kombinaci pohodlí, estetiky, prostoru i ekonomiky provozu využije jak mladý pár, potřebující auto na denní cesty z příměstského ghetta do práce a o víkendu výlet za aktivním odpočinkem, tak i starší manželé, potřebující prostorný přepravník všeho potřebného na chatu v lese, kam vede jen rozbitá cesta.
A kolik za to vše dáte?
Pokud se spokojíte se samotným benzínovým motorem, pohonem přední nápravy a odpustíte si luxus vyšších výbav nebo metalického laku, můžete auto mít za 669 900 Kč. Pokud si dopřejete ten nejvyšší model s širokou nabídkou doplňkové výbavy, cenovka se dostane přes 1 100 000 Kč.
Hybridní model začíná v provedení s přední hnanou nápravou na částce 769 900 Kč, což oproti samotnému benzínu není až tak velký rozdíl. Stejný rozdíl je i v případě volby nejlepší verze s nejlepší výbavou, samotná částka se zde přehoupne přes 1 200 000 Kč.
Text a foto: Jan Švéda 
Galerie:
Autor: Jan Švéda
