Mitsubishi Space Star – městský drobek, který se nechá přemlouvat
Mrňous od Mitsubishi s názvem Space Star rozhodně vzbudí emoce. Někdo ho bude milovat a vyzdvihovat, jiný nesnášet a dívat se na něj opovržlivě. Nemá smysl polemizovat, nakolik právě toto osobité pojetí Space Staru bylo cílem automobilky, faktem však je, že to rozhodně není od věci. Žádný nudný střed a vozítko, které neurazí ani nenadchne. Space Star je jednoznačně svůj, a to v celé řadě ohledů.
Exteriér
Na první pohled relativně svěží a moderní vůz, který možná v reálu překvapí svými úspornými rozměry. Na fotkách se totiž jeví o dost větší, což může být při prvním seznámení trochu překvapení, ale rozhodně překvapení, na které se dá zvyknout.
Pozitivně působí symetrické a zaoblené tvary vozu, nesoucí tak trochu poselství minulých generací, které budou zřejmě nejvíce lahodit oku začátečníků. Potěší je i délka vozu, která už předem dává řidiči jistotu, že zaparkuje prakticky všude, a to i v přeplněných uličkách velkoměsta. Kompaktní dojem a design pak dotváří přední světlomety, maska s logem značky a její stříbrná lišta i světla pro denní svícení. Vše je na svém místě, zpracování je naprosto logické, funkční, srozumitelné a nenásilné. Zdařilá jsou i 14palcová kola s litými disky, které na Space Staru budí dojem největší exkluzivity.
Je vidět, že v Mitsubishi vsadili na modernu jednoduchého rázu, která splňuje, co má a nelze ji prakticky nic vytknout. Za nás snad jen jediná připomínka, a tou jsou kliky dveří, které jsou vybaveny uzavřeným horním krytem a ne pouze klasickou „otevřenou“ klikou, jako dnes snad již všechny ostatní vozy. Než si řidič při přesednutí z jiného vozu zvykne, a přestane do kliky vrážet prsty, je trochu na delší dobu.
Interiér
Interiér vozu je po všech stránkách jednoduchý a řidič se nemusí obávat, že bude zaskočen nejmodernějšími technologiemi. Space Star je stará dobrá klasika a moderních systémů a asistentů v něm nalezneme jen minimum. Někdo to může vnímat jako velkou škodu, na druhou stranu tento model cílí převážně na řidiče, kteří se nechtějí nechávat hlídat a znervózňovat celou řadou asistentů, takže jejich absence není asi úplně na škodu.
Interiér je jednoduše řečeno běžná klasika. V palubní desce nalezneme tři budíky – tachometr, otáčkoměr a jeden informativní, který dává přehled o ekonomice jízdy a zároveň hlídá, zda se motor nepřehřívá. Multifunkčnímu volantu dominuje výrazné logo značky ve středu. Vybaven je klasickými tlačítky pro ovládání hlasitosti rádia, příjem a ukončení hovorů nebo pro zobrazování informací z palubního počítače.
Zřejmě největší technickou vymoženost pak představuje multifunkční 6,5 palcový displej, na kterém je možné volit mezi rozhlasovými stanicemi, ale také využít satelitní navigaci, nebo jej propojit s chytrým telefonem. Největším benefitem je pak zadní parkovací kamera, která přenáší obraz právě na multifunkční displej, ale rozhodně není od věci si prostor za vozem hlídat také zrcátky nebo otočením hlavy. Zadní kamera totiž prostor za vozem výrazně zkracuje a zejména začátečníky může poplašit i v situacích, kdy to ještě není třeba. Na jedničku nefunguje úplně ani rádio, jehož signál velmi často vypadává, a to i v místech, kde s jiným, a to i starším vozem, daná rozhlasová stanice signál má. To je zřejmě jedna z věcí nejvíce znepříjemňujících pohodu během jízdy.
Naprosto snadné a intuitivní je pak ovládání manuální klimatizace, i když samotné chlazení by v aktuálních vedrech mohlo být účinnější. Jednoduše lze nastavit i zpětná zrcátka, a to bez problému i během jízdy. Sedačky patří ke klasice, na které se designer příliš vyřádil. Naopak řadicí páka automatické převodovky, kterou vůz disponuje, vypadá na první pohled poměrně moderně a má jednoduché a přesné ovládání, takové, jaké od automatu očekáváte.
Samotný kufr vozu je skutečně velmi úsporný. Naštěstí Space Star umožňuje sklopení zadních sedaček, čímž se základní úložný prostor 235 litrů, který postačí na větší nákupní tašku, alespoň trochu zvětší.
Motor a převodovka
Testovaný model disponoval automatickou převodovkou a benzínovým motorem 1,2 CVT. Motor běží sice tiše a pravidelně, ale k ostřejší jízdě, rozjezdům a jízdě do kopce je skutečně třeba ho přemlouvat a pořádně mu šlapat na krk.
Spotřebu lze hodnotit jako jednu z nejvíce pozitivních vlastností vozu. Ustálila se totiž při kombinované jízdě s příslušným podílem vytočeného motoru na dálnici i posouvání v kolonách po městě na hodnotě okolo 6l/100 Km, což potěší.
Samotná automatická převodovka však asi příliš nepotěší. Změna převodu je opravdu hodně opatrná a než auto alespoň trochu rozjedete, tak cítíte, že se jí „podřadit“ dost nechce. To je ostatně poznát i z hluku motoru, že až máte tendenci neustále sledovat otáčkoměr, jestli skutečně převodovka sama řadí, jak má.
Jízdní vlastnosti
Space Star je předurčený pro některé situace více, pro jiné méně. Sedí mu město a kratší vzdálenosti, ale rozhodně se necítí komfortně na dálnicích, dálničním stoupání, ani na rychlostních silnicích. Pokud z něj na dálnici vytlačíte 150 km/h bude to úspěch, stejně jako na dálničním stoupání asi nebude hrozit překročení povolené maximálky 130 km/h. Rovinky mu problém nedělají, což už se ale nedá říci o zatáčkách a českých silnicích. V zatáčkách je boční náklon je větší, než byste ocenili. Proto je vhodnější volit jejich opatrný průjezd. Zvláštní je, že s tak nastaveným podvozkem jsou citelné i drobné nerovnosti na silnici, natož díry. Každá je dost cítit a u větších můžete mít pocit, že jste tam nechali kolo.
Naopak, slušně fungují brzdy, které nejsou extrémně citlivé a na rozdíl od plynového pedálu je nemusíme přemlouvat k akci. Užitečný je i asistent rozjezdu do kopce, který právě hodně ocení začátečníci a sváteční jezdci, kterým kopce a rozjezdy do nich způsobují maximální stres.
Závěr
Mitsubishi Space Star rozhodně není autem pro každého. Vhodný je pro drobné městské popojíždění, nebo kratší cesty, nejlépe na kvalitním povrchu. Do městské džungle se hodí i díky svým rozměrům, kdy parkování nepředstavuje problém. Na druhou stranu pomalejší akcelerace na pocitu bezpečnosti zrovna nepřidá, například v okamžiku, kdy se potřebujete trefit do mezery mezi dvěma vozy při výjezdu na hlavní.
Své zákazníky si ale jednoznačně najde. Hodí se zejména pro začátečníky, řidiče, kteří nemají závodní ambice, nebo jezdí jen párkrát do měsíce. Vhodný je ale třeba i pro každodenní dojíždění několik kilometrů za prací, nebo pro řidiče, kteří si potřebují oživit své řidičské schopnosti a na větší vůz si netroufají.
Kredit majitele zvyšuje i renomé značky Mitsubishi a samozřejmě potěší i cena, která se drží na dolní hranici částky, za kterou lze v Čechách koupit slušný automobil. Základní výbava stojí rozumných 239 850 Kč, testovaný model disponoval výbavou Invite, se kterou se cena dostane na hodnotu 299 850 Kč.
Galerie:
