Test Ford Kuga ST-Line X 2.5 Duratec Plug-in hybrid. Má co nabídnout
Ford Kuga není na trhu nováčkem. Za 16 let od zahájení výroby se dočkal již své třetí generace a přitom prošel zajímavou transformací, která je patrná jak zvenku, tak i pod kapotou. Stále si ale drží už několik let pozici nejprodávanějšího modelu s plug-in hybridním pohonem v Evropě. Poslední inovace pak přinesl začátek tohoto roku. Disponoval jimi samozřejmě i testovaný model Ford Kuga ST-Line X je poháněný motorem 2.5 Duratec Plug-in hybrid s automatickou eCVT bezestupňovou převodovkou.
Exteriér
Tato generace Kugy oproti svým předchůdcům opět o něco narostla, o něco zhranatěla, ale v celku působí spíše nenápadným dojmem. Tvarově je v souladu s poslední generací designu Fordu. To znamená široce otevřené tlama vepředu, na boku nepatrné prolisy a nejvýraznějšími designovými prvky tak jsou přední a zadní světlomety.
Doplňkem testované vyšší výbavy je LED lišta, která spojuje na hraně mezi maskou a víkem motoru světlomety denního svícení v jeden světelný pás. Hlavní světlomety pak mohou mít za příplatek techniku Matrix LED
Spolu s delší kapotou, masivní zádí a nižšími okny tak působí více Kuga ve srovnání s předchůdcem robustněji a dynamičtěji. Přední partie s originální grafikou denního svícení a výraznou maskou chladiče jednoznačně svými tvary přiznávají sourozenecký vztah s ostatními Fordy, nejvíce pak s modelem Puma.
Zadní partie dostaly rozměrnější, horizontálně orientované světlomety, které dodaly vozu dynamičtější dojem. U obou provedení pak sportovní dojem z vozu na zádi posilují dvě široce rozkročené chromované koncovky výfuků. Plug-in hybridní provedení má oproti klasickému pohonu o 3 cm nižší světlou výšku. V lehčím terénu rozdíl moc nepoznáte, do těžšího terénu se s Kugou ale rozhodně raději nepouštějte.
Interiér
Výhled z vozu je obecně velmi dobrý, jak dopředu, tak i do stran. A co dozadu nepochytáte očima, vykryje parkovací kamera.
Interiér jak u verze ST-Line, tak samozřejmě i ST-Line X, naznačuje své sportovní ambice typickým červeným prošitím sedaček, volantu i koberečků. Uvnitř auta je opravdu hodně míst a pro všechny cestující. Ti vzadu mají komfort, který využijí i na delších cestách, kdy si mohou posunout sedák dopředu, více si sklopit opěrák a upravit si tak polohu v pololeže. To ale neznamená, že by přitom měli málo místa pro nohy. Toho zbývá dost i pro vyšší postavy.
Mohou si pak schrupnout, nebo se kochat výhledem z panoramatické prosklené střechy. Její prosklená plocha vyplňuje prakticky celý prostor od předních slunečních clon až nad opěrky zadních sedadel. Testovaný model nabízel dokonce komfort vyhřívání dvou krajních sedadel, což v zimě opravdu oceníte. Co ale u auta tohoto typu postrádám, je tunel v zadním opěradle, který by umožňoval přepravu delších věcí, třeba lyží.
Průhledový head up displej zobrazuje okamžitou rychlost i značku s doporučenou rychlostí, takže při jízdě běžně není nutné sklápět oči z vozovky, což je určitě plus pro bezpečnost jízdy. Jeho velkou výhodou oproti některým jiným značkám je, že jeho sklon lze nastavit, takže i vyšší řidič si najde vhodnou polohu tak, aby se nemusel při snaze údaje z displeje přečíst moc krčit.
Ovladače na volantu jsou bohaté, i když volba stanic rádia je rychlejší na odděleném panelu pod prostředním displejem. Ten má dobrou logiku ovládání i rozlišení a dobrou grafiku navigačního systému. Navigace funguje slušně, zobrazení sice není z nejaktuálnějších, ale při přibližování ke křižovatce se situace proti předchozím generacím zlepšila, a navigace už umí zobrazovat i odbočovací pruhy tak, abyste nepřejeli správný směr.
Na volantu je důležité tlačítko pro vypínání asistenta hlídání jízdy v jízdním pruhu, což je funkce dost otravná a někdy i nebezpečná a je to hned po tlačítku vypínání Star/stop systému to první, co ve voze před jízdou hledám, abych udělal jízdu pohodlnou jak pro sebe, tak pro auto.
Přístrojový panel před řidičem je kompletně digitální.
Infotainment před řidičem je přehledný, pokud jde o infotainment na prostředním panelu, displej je po modernizaci velmi rozměrný, nicméně jeho ovládání není příliš intuitivní a potřebné funkce je vhodné si vyzkoušet na stojícím vozidle, abyste za jízdy nemuseli hledat to, co potřebujete.
Prostřední panel je složen z vidgetů, které je možné si vybrat z nabídky, velmi precizní a podrobné je i zobrazení spotřeby nebo jízdních charakteristik, kde je projekce autíčka s točícími kolečky a ukazuje toky energie mezi motorem baterií a koly, což je velmi ilustrativní a pěkně se na to kouká.
Připojení k telefonu je rychlé, není potřeba se po prvotním spárování telefonu s infotainmentem více starat, vůz se pokaždé spolehlivě připojí sám bez toho, že byste tomu museli věnovat pozornost.
Vůz po modernizaci bohužel přišel o oddělený panel klimatizace. Veškeré ovládání se tak odehrává prostřednictvím dotykového panelu na displeji. Pro výrobu je to sice zjednodušení, pro ovládání ale nikoli. Nastavit teplotu pro řidiče a spolujezdce a pomocí jednoduchých piktogramů postavičky nastavit směrování proudu vzduchu, zapínat vyhřívání okna, předních sedaček a volantu je tak nyní o něco obtížnější, než pomocí samostatných tlačítek.
Co naopak přibylo, je opravdu, ale opravdu obtěžující upozornění na překročení povolené rychlosti. To, že samo upozornění se řídí rozpoznanými značkami a hodnotou ukazatele rychlosti, což jsou velké zdroje nepřesností, nemusím dodávat. Výrazný zvuk, který je velmi nepříjemný, jde ale, naštěstí, vypnout. Musíte ale vědět, že k tomu slouží tlačítko s nápisem LIM na volantu. Jeho stisknutím upozornění vypnete, ovšem jen do další jízdy, protože bohužel nejde deaktivovat trvale.
Ford Kuga s plug-in hybridním pohonem má jako elektrifikované provedení řazení pomocí knoflíkového řadiče, takže velice pohodlné a rychlé. Vedle něho jsou další tlačítka, ovládající související funkce, jako je volba jízdního režimu, aktivace jízdy pouze na elektřinu a parkovacího režimu.
Vůz má k dispozici také samozřejmě kamery, které zobrazují prostor kolem vozidla. Zadní kamera dokáže varovat před vozidly přijíždějícími z boku, což se hodí při vycouvávání z řady zaparkovaných aut, zakrývajících dění na vozovce. Kromě ní se nabízí i kamera vepředu, zobrazující situaci těsně před autem, což je možné aktivovat zvláštním tlačítkem u stojícího, nebo pomalu jedoucího auta a velmi to oceníte při průjezdu stísněným prostorem, ve kterém někdy nestačí ani dobrý odhad vzdálenosti.
Když už mluvím o vychytávkách a užitečných drobnostech, nesmím zapomenout na chránič dveří, které se vysouvají z prostoru zámku a při otevření chrání hranu dveří před poškozením o vedle stojící vozidlo, nebo zeď.
Vepředu mají cestující tři zásuvky, z toho jeden 12V cigaretový, jeden USB konektor a jeden malý konektor pro USB-C. Jedna 12V zásuvka se skrývá pod područkou, kde sice není moc místa, ale peněženka, svačina, nebo mobil s nabíječkou se tam vejde. Vzadu dříve používanou zásuvku 230V nahradila jedna USB a jedna USB-C zásuvka. To je pro všechny, kteří nabíjí pouze mobil nebo tablet zjednodušení. Majitelé notebooků, kteří by chtěli po cestě pracovat, nebo dětí, které by ještě používaly DVD přehrávač, mají smůlu. Kromě zásuvek jsou zde i ovladače vyhřívání zadních sedaček, což se v zimě určitě hodí, jen je potřeba hlídat si stav baterie.
Praktická i nepraktická zároveň je řešení rolety, kryjící prostor zavazadlového prostoru o objemu 581 nebo 1530 litrů při sklopených zadních sedadlech. V případě klasického vozu je kryta buď pevnou sklápěcí deskou, nebo roletou, kterou lze stočit a něco lehčího, jako třeba svetr unese. V případě Kugy je kryt kufru řešen něčím, co spíše připomíná přenosné sluneční clony do oken bočních dveří a má spíše estetickou, než praktickou funkci. Tenká tkanina, napnutá na rámu nic těžkého neunese, na druhou stranu se při otevření kufru zcela zvedá, takže při nakládání není třeba ji svinovat jako roletu, nebo vyndávat jako pevné plato.
Kufr je s 518 litry sám o sobě prostorný a posunutím zadní sedačky dopředu se ještě o 140 litrů zvětší. Sklopením opěradel zadních sedaček dosáhnete až na 1530 litrů, takže s přepravou například kol, o kočárku ani nemluvě, není sebemenší problém. V kufru je velké příjemné překvapení, a sice dojezdová pneumatika, takže se nemusíte bát nějakého většího defektu, který se v souladu s Murphyho zákony většinou stane v noci a dešti. Kromě pneumatiky ale zde najdete i lepicí sadu, takže při menším defektu můžete jen dírku zalepit a pokračovat dál bez nutnosti sundávat kolo.
Pro milovníky stavění, kutění, nebo caravaningu je schováno překvapení i pod zadním nárazníkem. Zde je hák tažného zařízení, které se komfortně vyklápí elektricky pomocí tlačítka v kufru. Můžete tak připojit přívěsný vozíku karavan, nebo jen upevnit držák kol.
Pohon
Oproti poslednímu testu, kdy se nám tento model dostal porcí do rukou, se nabídka pohonných jednotek docela změnila. Nenajdeme v ní bohužel už žádné naftové motory, takže ani mild-hybridní 2.0 EcoBlue Hybrid. Na výběr zůstal benzínový tříválcový 1,5 litrový motor, hybrid a plug-in hybrid.
Druhým testovaným je elektrifikovaný model s pohonnou jednotkou 2.5 Duratec Plug-in hybrid a automatickou eCVT bezestupňovou převodovkou. Jde o aktuálně nejsilnější pohonnou jednotku a výkonu 165 kW (225 koní). Tato kombinace pohání přední nápravu.
Dojezd čistě na elektrický pohon je až 65,5 km, případně maximální rychlost na elektřinu je cca 137 km/h. Nemůžete ale samozřejmě chtít oboje najednou. Stejně jako u hybridu zachycuje systém energii obvykle ztracenou při brzdění, což zlepšuje celkový kombinovaný hybridní dojezd až 748 km (při plné palivové nádrži a plně nabitém trakčním akumulátoru).
Výhodou modelu je, že dokáže jet v elektrickém režimu vysoký podíl cesty, pokud tedy jedete normálním a úsporným jízdním stylem, i při vybité trakční baterii. Dá se tak ušetřit spoustu paliva. Motor zvládá vše co je potřeba, převodovka řadí neznatelně a přechod mezi elektrickým nebo benzínovým pohonem vůbec nepoznáte.
Testovali jsme nejen schopnosti jízdy na elektrický pohon, ale i režim, ve kterém je trakční baterie vybita. Auto, které přestože je nabíjecí, dokáže i bez nabíjení jezdit poměrně úsporně, což jsme si vyzkoušeli na dlouhé trase, kdy průměrná spotřeba dosáhla 5,2 litrů, a to na vzdálenosti skoro 1000 kilometrů. Palubní ukazatel ukázal včetně počátečního nabití, že jsme ujeli 965 kilometrů celkem a z toho 435 kilometrů na elektřinu. To je skoro polovina a ukazuje to, že vůz zvládá rekuperaci opravdu dobře.
Tím jsme se se spotřebou dostali dokonce pod rozmezí, jaké uvádí výrobce (5,4 – 5,8 l).
A mohlo by to být ještě lepší. Autu určitě schází možnost nastavení úrovně rekuperace. Takto je možné řídit tyto procesy jen pomocí brzdového pedálu a to je trochu málo. Baterie má kapacitu 14.4 kWh (z toho 13 kWh využitelných). Dobijete ji za 6 hodin doma ze zásuvky. Na veřejné nabíječce budete potřebovat nějakých 3,5 hodiny. To ale při dojezdu přes 60 kilometrů na delší cestě opravdu nedává smysl.
Při jízdě je motor velmi živý, elektřina zdatně pomáhá, ale možná trošku jankovitě se chová při rozjezdu. Elektromotor má tendenci zabírat trochu tvrdě a auto sebou přitom trhne, takže i při velmi citlivém dávkování tlaku na pedál akcelerátoru má snahu vyskočit zbrkle kupředu.
Příjemný detail, bránící zbytečným frustracím je, že pokud vám dochází palivo a vy natankujete relativně malé množství paliva jen na nezbytný dojezd, umí ukazatel dojezdu zpracovat i tuto informaci a dojezd přepočítá, takže se nemusíte bát toho, že na dojezdu svítí nula a vy doufáte že víte, že v nádrži by mělo být ještě 5 litrů.
Jízdní vlastnosti
Kuga svými tvary evokuje vozidlo pro jízdu ve volném terénu. Tomu nahrává výborný podvozek, jak bývá u Fordů zvykem. Je sice trochu tvrdší, ale všechny větší nerovnosti je schopen vstřebat bez výraznějšího přenosu rázu do interiéru. Nevadily ani pneumatiky 225/55 obuté na 19palcových ráfcích, i když na standardních 18palcových s vyššími pneumatikami by jízdní komfort byl vyšší.
Specifikem plug-in hybridního provedení je o 3 cm menší světlá výška než u pohonu čistě benzínového. To je dané potřebou umístit do podvozku baterie. S tím souvisí také vyšší hmotnost, 1769 kg, což znamená i větší opotřebení pneumatik a také větší odstředivé síly při rychlejší jízdě zatáčkami.
Odpružení je ale schopné zvládnout jak velké, tak malé příčné nerovnosti, i v zatáčce tak, že po nich neodskáčete do škarpy a náklony karoserie téměř nepostřehnete. Příjemné je i zjištění, že podvozek je nejen dobrý po mechanické stránce, ale je také velice dobře odhlučněný. Takže ani na městské dlažbě neslyšíte víc, než byste snesli.
Pokud budete projíždět lesními nebo polními úseky, je s plug-in hybridním provedením trochu více zvýšit pozornost kvůli snížení světlé výšky, dané umístěním baterií pod podvozkem mezi nápravami. Přesto ale někam na polní nebo lesní cesty, kde mezi kolejemi od kol bývá vyšší pás v lepším případě trávy, v horším kamení, můžete s příslušnou opatrností vyrazit.
Zaměření auta spíše do lehčího terénu a na silnice všeho typu také odpovídá nastavení posilovače řízení, který je spíše měkčí a dámskou ručku tak v běžném provozu neunaví. V terénu by ale řidič potřeboval dát víc vědět o tom, co se pod koly děje. Stejně tak s brzdami je třeba se trochu sžít, na druhou stranu není u plug-in hybridního provedení citelný obvyklý přechod mezi režimem rekuperace a opravdového brzdění a dávkování brzdného účinku se dá naučit.
Závěr
Kuga je auto, které asi nezaujme na první pohled, zaujme ale jízdními a užitnými vlastnostmi. Je dost prostorné pro 4 až pět cestujících, kufr je dost velký i v případě, že se rozhodnou jet na dovolenou. Pokud to bude v zimě a budou si brát lyže, bez nosiče se to ale neobejde.
Přestože Ford opustil naftové motory, lze si z aktuální nabídky vybrat. Je na každém, zda levnější provedení s klasickým pohonem, nebo hybridní pohon, mající jak svá pozitiva, spočívající v lepších jízdních vlastnostech, tak i negativa, daná větší hmotností a jistými omezeními ve využitelnosti.
Obchodní politika Fordu je zajímavá. Základní ceny jsou poměrně vysoké, nicméně značka poskytuje dlouhodobě cenová zvýhodnění. U modelu s plug-in hybridním motorem začíná cena na částce cca 850 000 Kč, v nejvyšší výbavě ST-Line X s panoramatickou střechou, příplatkovou barvou, většími koly, tažným zařízením a koberečky dostanete přes 1 200 000 Kč.
Text a foto: Jan Švéda 
Galerie:
