Test Renault Captur E-Tech full hybrid. Úsporné auto pro každého
Captur je představitel dosud nejprodávanější kategorie vozů v Evropě, segmentu B. Stejně jako jeho sourozenci ze stáje Renault i on dostal posledním faceliftem mnohem líbivější, dospělejší rysy a další porci technologií, které mají za cíl zpříjemnit jízdu i zatraktivnit vůz v záplavě konkurenčních modelů. Dnes se tedy podíváme na to, jak se jezdí s modelem, poháněným hybridním pohonem postaveným na benzínovém motoru o objemu 1,6 litru.
Exteriér
Vyšší podvozek a celkově vyšší stavba dává prostor pro masivnější rysy. Povedená příď po redesignu působí hodnotným a důstojným dojmem. Škoda, že chuť na dotažení designu vozu designéři nenašli a záď vozu zůstala v původní podobě. Zde by si sjednocení a narovnání linií, aby byly v souladu s přídí, také zasloužily. Argumentem výrobce je, že v zákaznickém výzkumu, který si nechal zpracovat, hodnotili respondenti záď pozitivně, takže nebyl důvod pro změnu tvarů. Změna se tak odehrála alespoň tak, že překrytí zadních světlometů je čiré a dojem z palety 20 převážně šedých, modrých, nebo černých odstínů karoserie neruší červený plast.
Celá spodní část vozu je lemována plastovými lištami, evokujícími dojem vozu, který zvládne i víc, než jen náročnější městský terén s ulicemi plnými děr a nečekanými retardéry. Tomu napomáhají i masivní zadní blatníky a horní partie zužující se nad nimi k zadnímu oknu. Dojem robustnosti podtrhuje i zadní spoiler. Zajímavým designovým prvkem je barevné odlišení střechy, oddělené od spodních partií chromovanou lištou.
Dalším zajímavým designovým prvkem je umístění zadní kamery. Při pozornějším hledání ji najdete uvnitř znaku, umístěného uprostřed zadních dveří. Tato poloha na jedné straně dává dobrý záběr, na druhé straně je potřeba nezapomenout otřít její kryt, protože i v běžném provozu dochází k jeho znečištění, zhoršující viditelnost.
Důležitým prvkem, jak vzhledovým, tak funkčním, jsou disky kol a pneumatiky. Captur dostanete v základní výbavě Evolution na 17palcových ocelových discích, za příplatek pak lité disky o stejném rozměru. Vyšší výbava Techno nabídne 18palcové lité disky s nízkoprofilovými pneumatikami, které autu sluší, i když poněkud ovlivňují jízdní pohodlí. Nejvyšší výbava pak jezdí na elegantních 19palcových kolech z lehkých slitin, ale s těmi bych se asi do terénu nepouštěl.
Interiér
Přestože vůz je klasifikován jako pětimístný, pohodlně v něm můžou cestovat spíše čtyři dospělí. Případně se vzadu mezi ně může vmáčknout nějaké dítě. Sedačky jsou pohodlné, délka sedáku je přiměřená i bez toho, že není možné jej prodloužit. Jak sedák, tak opěrák mají rozumné boční vedení. Estéty potěší označení opěráku znakem Alpine, čili identifikací se stupněm výbavy, který asociuje propojení s ryze sportovními vozy Renault Alpine.
Interiér je dnes již klasickém uspořádání. Vše najdeme na svém místě. Střídají se zde měkčené plasty s látkovým čalouněním a tvrdými plasty. Těch ale není moc. Na přístrojové desce ještě najdeme prvek modře eloxovaného leštěného kovu, který ladí s modrým prošíváním sedaček, lemováním bezpečnostním pásů a linkami na přístrojové desce v barvě typické pro vozy Alpine.
Kombinaci odstínů šedé a černé prosvětlovalo v testovaném voze střešní okno. Nutno říct, že v případě střešního okna jsme v případě horkého a převážně slunečného počasí využili spíše sluneční clonu, která zastiňovala sklo tak, abychom se před slunečními paprsky chránili. Jinak je ale střešní okno. které dokáže interiér prosvětlit a dát mu jinou porci vzduchu, velmi příjemným příslušenstvím. Další jeho výhodou, kterou ocení zejména cestující na zadních sedadlech, je otevření výhledu dopředu a vzhůru. To ocení například v cizím městě, kde se mohou kochat zajímavou architekturou mnohem lépe, než jen s nosy přitisknutými na boční okna.
Kromě toho u tohoto a dalších modelů značky z poslední doby najdeme velmi užitečné tlačítko. To umožňuje, po předchozím výběru v menu vozu, dvojím stisknutím vypnout nepotřebné, obtěžující nebo nebezpečné jízdní asistenty. Zbavíte se tak například otravného upozorňování na překročení rychlosti, o které si auto myslí, že je maximálně povolená, i když to z mnoha důvodů vůbec nemusí být pravda.
Audio je kvalitní, přenos zvuku je velmi slušný. Pochválit je třeba také rychlé připojování telefonu přes Bluetooth a dobré je i zobrazování veškerých funkcí prostřednictvím aplikace Android Auto, takže si můžete vybrat, zda použijete palubní navigaci, vycházející z nabídky Google maps, případně oblíbené Waze, nebo jinou, na kterou jste ne telefonu zvyklí.
Ovládání rádia je pod volantem, jako ostatně u Renaultů vždy. Přestože nejsem příznivec ovladačů, na které nevidím, v tomto případě, díky jednoduchosti ovládání, oceňuji dostupnost. Svým způsobem je toto řešení pohodlnější, než tlačítka na volantu. Ten je jinak přiměřeně silný s dobrým úchopem.
Oddělený panel klimatizace je samozřejmě výhodou, stejně jako je výhodou poměrně velmi slušné vybavení různými nabíjecími zásuvkami. Dá se říci, že žádný cestující v tomto voze energetickou tísní trpět nemusí.
Jako designový prvek v interiéru stojí za to zmínit ovládání převodovky, které je řešeno joystickem, umístěným na pylonu, který je vytažen do prostoru mezi řidiče a spolujezdce a tím dává možnost i otevřít a využít prostor pod řadící pákou, takže mezi řidičem a spolujezdcem je opravdu velký počet odkládacích prostor pro různé drobnosti od mincí, přes peněženku a telefon, až po nápoje.
Zde jedna drobná výtka, která ale jen komentuje kompromis, kterému se nelze vyhnout. Držáky nápojů jsou až v zadní části prostřední konzoly, takže pokud využijete jiné užitečné vlastnosti, a sice možnosti posunout si podle potřeby prostřední opěrku dopředu, zčásti tím držáky nápojů zakryjete a nelze je pak pohodlně použít.
Šikovná věc u auta této velikosti je posuvná lavice zadních sedadel, takže pokud nevezete v kufru větší náklad, můžete posunout lavici dozadu a cestující mají více místa pro nohy. A naopak, pokud potřebujete převézt něco objemnějšího, můžete lavici posunout dopředu a zvětšit si tak prostor pro náklad i bez sklápění opěráků.
Kufr má stavitelnou podlážku. Opět tedy můžete klasicky v případě jejího umístění získáváte na výšku necelých 10 centimetrů a v horní poloze rovnou plochu po sklopení opěráků zadních sedaček. V horní poloze pak můžete prostor pod podlážkou využít pro drobnosti, které by v kufru mohly překážet, nebo lákat oči nějakého nenechavce.
Pro upevnění nákladu jsou v rozích k dispozici oka, takže můžete použít fixovací pásy nebo síťku.
Nákupní tašky je možné pověsit na praktické háčky na bocích kufru, takže ani menší nákup v síťovce se tak nerozsype po kufru ani při razantním odbočování.
Klasický kočárek byste asi do tohoto vozu nedostali, ale skládací golfky se sem vejdou bez problémů. Stejně tak jako jízdní kolo, pokud sklopíte zadní opěráky a vyndáte přední kolo z vidlice.
Pohon
Nabídka pohonů u tohoto modelu představuje poměrně širokou škálu, tedy pokud se smíříme s absencí naftového motoru. Začíná u litrového benzínu, přes stejný motor upravený i pro pohon plynem LPG, a dále následují dva 1,3 litrové mildhybridy a 1,6 litrový full hybrid, kterým byl osazen testovaný vůz.
K převodovce zmíním režim B, což je režim zvýšené rekuperace. Jezdili jsme v něm prakticky celou cestu, protože na jedné straně rychleji doplňuje energii pro pomocný elektromotor vozu a zároveň pomáhá zvýšeným pasivním odporem a tím i zpomalením šetřit brzdy. Nemá ale takovou intenzitu, aby dokázal vůz zastavit, takže se bez brzdy neobejdete.
Ovládání převodovky disponuje tlačítkem Hold, umožňujícím zastavit třeba v křižovatce a moci při čekání na zelenou sundat nohu z brzdy a uvolnit ji. Zmiňuji to proto, že stále ještě jsou značky a modely, které u provedení s automatickou převodovkou tuto velmi užitečnou funkci nemají.
Nenajdete zde ale tlačítko pro deaktivaci Stop/start systému, který při i krátkodobém zastavení vypíná spalovací motor. Důvodem je to, že tento hybridní model se primárně rozjíždí na elektřinu a běžící motor k tomu nepotřebuje.
Další možností je režim e-save. Pokud tento režim aktivujete, není vyrobená elektřina průběžně podle potřeby využita, ale je shromažďována tak, abyste jí měli dostatek například pro bezhlučný a bezemisní pohyb v podzemím parkovišti nebo při vjezdu do vlastní garáže.
Tím jsme se dostali k jedinému drobnému problému, který jsem s takto koncipovaným pohonem měl. Auto se snaží vytvořit si dostatečnou zásobu energie a pokud jí je málo, nechává motor běžet na vyšší než nezbytně nutný výkon k pohonu. Přebytek pak využívá k pohonu generátoru. To je jednoduchý princip, v praxi to ale znamená, že v některých režimech jedete s motorem hučícím ve vysokých otáčkách, se kterými nemůžete nic udělat a je to pak rušivé.
Co je třeba pochválit u tohoto vozu, je schopnost rekuperace elektřiny vygenerované při brzdění nebo z nevyužitého výkonu motoru. Díky tomu se nám spotřeba po týdnu jezdění snížila tak, že jsme nemuseli i přes ujetí delší trasy vůbec tankovat. Průměrná spotřeba 5,2 litru sice zaostala za deklarovanou 4,7 litru, ale rozdíl není tak velký a v městském provozu, bez zbytečné akcelerace, by se na tuto hodnotu dalo dostat. Na dálnici je pak potřeba počítat se spotřebou vyšší, ale ani tak to není nic, co by udělalo díru do kapsy.
A pokud si kapsu hlídáte, rádi se učíte a necháte poučovat, máte možnost. Auto vám prostřednictvím eko monitoru předávat informace o tom, jak ekonomicky jedete a podle zobrazovaných údajů můžete upravovat svůj jízdní styl tak, aby se zlepšil a spotřeba dále ještě o něco klesla.
Jízdní vlastnosti
K nastavení podvozku nejsou při běžné jízdě žádné připomínky. S ohledem na velikost a předpokládaný účel použití vozu je nastavený optimálně. Rozbité ulice plné děr a nečekané retardéry zvládne bez znatelnějšího projevu v interiéru. V běžném provozu se i v případě rychlejšího předjížděcího manévru, změny jízdního pruhu, nebo ostřejšího průjezdu zatáčky karoserie nenaklání víc, než lze čekat.
Pouze k řízení bych si dovolil drobnou připomínku. Přeposilované řízení v základním nastavení je podle mě moc i pro něžnou ženskou ručku. Nedává žádnou odezvu řidiči a při rychlejší jízdě je udržování potřebné stopy docela únavné.
Pokud jde o brzdy, nezaskočí žádným razantním nástupem, v případě potřeby intenzívního brzdění je nutné se o ně trochu více opřít, nicméně svou práci udělají a vůz bezpečně zastaví.
Závěr
Nový Captur je svým způsobem dopravní prostředek pro téměř libovolnou cílovou skupinu. Ve městě budou i přes nárůst velikosti výhodou poměrně kompaktní rozměry. Usnadňují hledání parkovacího místa. V každém případě je ale dobré si rozmyslet způsob použití a podle toho i vhodný pohon. Výběr je velký a umožňuje pokrýt všechny varianty, od ježdění kolem komínu, až po dlouhé cesty na dovolenou k moři. Je na každém, aby si vyhodnotil, co je pro něho optimální, ale každý by si měl vybrat.
Aktuálně nese model v základním provedení ceníkovou cenu 482 000 Kč. V testované nejvyšší výbavě esprit Alpine E-Tech full hybrid se pak cena začíná na částce 740 000, ke které lze připočítat prosklenou střechu za 25 000 Kč a další příslušenství, například rezervní kolo za 5 000 Kč.
Text a foto: Jan Švéda 
Galerie:
