5 tipů pro bezproblémovou cestu na dovolenou autem

Češi velmi rádi vyrážejí na svou letní dovolenou vlastním autem, a to zejména do bližších zemí jako Chorvatsko, Itálie nebo Slovensko. Na často mnohohodinovou cestu je ovšem potřeba dobře připravit nejen samotný vůz, ale hlavně i řidiče. U auta musí být zajištěn dobrý technický stav, všechny potřebné doklady i povinná výbava, na níž mohou být v zahraničí kladeny odlišné požadavky. Tak jako by lidé měli vždy mít sjednané cestovní pojištění, měl by vůz mít platné povinné ručení a také sjednané havarijní pojištění. To si přitom lze sjednat i jen na omezenou dobu, a tím šetřit finance. A jaké další rady odborníci dávají v souvislosti s cestou na dovolenou autem?

Čas letních dovolených se blíží a velké množství lidí vyrazí do zahraniční vlastních automobilem. Podle dat Českého statistického úřadu například v roce 2017 vyrazilo na dovolenou vlastním vozem 47 procent Čechů. Nejčastěji míří do bližších zemí: tradičně do Chorvatska, na Slovensko či třeba do Itálie. Dlouhé cesty ovšem znamenají poměrně silnou fyzickou zátěž, zejména pro řidiče – a od únavy či chvilkové nepozornosti je jen krůček k dopravní nehodě. Podle statistik Ministerstva zahraničních věcí sice počet dopravních nehod, které se českým řidičům stanou v zahraničí, klesá – v roce 2018 se jich odehrálo 95, o rok dříve 125, přesto se při dlouhé cestě autem vždy vyplatí zvýšená obezřetnost. Jak cestu autem na dovolenou zvládnout bezpečně a v co největší pohodě?

Připravte svůj vůz

Před jakoukoliv delší cestou je potřeba důkladně zkontrolovat technický stav auta. Prověřte stav provozních kapalin, stěrače, světla, brzdy a prohlédněte pneumatiky, zda nejsou poškozené a jsou správně natlakované. Při kontrole tlaku pneumatik nezapomeňte na to, že čím více bude auto naložené posádkou i zavazadly, tím by měl být tlak vyšší. Je-li váš vůz staršího data nebo s ním míváte technické problémy častěji, rozhodně neváhejte nechat jej odborně prověřit v autoservisu. Dále si také nastudujte požadavky na povinnou výbavu auta dle své destinace. Předpisy některých zemí totiž k povinné výbavě, která platí v Česku, vyžadují i něco navíc, například reflexní vesty pro všechny členy posádky, tažné lano nebo hasicí přístroj. Dopředu si rovněž shromážděte veškeré potřebné doklady a ověřte si jejich platnost. Kromě cestovního pasu, občanky a řidičského průkazu budete do zahraničí potřebovat i malý technický průkaz a zelenou kartu, tedy potvrzení o platném povinném ručení. U toho si opatřete kopii a vezměte si ji s sebou, policie v zahraničí si totiž při nehodě často originál zelené karty bere k sobě. Starší řidiči nad 60 let by též měli mít vyřízen doklad o zdravotní způsobilosti.

Nepodceňte pojištění

Na nutnost sjednat si cestovní pojištění většinou řidiči nezapomínají, občas ale považují za zbytečné připlácet si za dobrovolné havarijní pojištění, když již platí povinné ručení. „Je potřeba dobře rozlišovat, k čemu které pojištění slouží. Povinné ručení chrání klienta před hrazením nákladů za škodu, kterou způsobí. Pokud by neměl toto pojištění, nejen že se vystavuje pokutě, ale hlavně by musel platit náklady ze svého. I když má povinné ručení nálepku ‚povinného‘ pojištění, je důležité i pro samotného klienta, protože jej chrání před velkými náklady. Z povinného ručení se ovšem platí jen škody na cizím majetku, nikoliv na autě klienta. Na pokrytí škod na vlastním autě slouží právě havarijní pojištění,“ vysvětluje Michal Kozub, z pojišťovny Direct, jež nabízí možnost sjednat si povinné ručení třeba jen na jediný měsíc a havarijní pojištění na libovolnou dobu od jednoho týdne do jednoho roku.

„Opravy auta jsou navíc v zahraničí výrazně dražší než v Česku. Havarijní pojištění také neplatí jen pro případ dopravní nehody, ale třeba i poškození vozidla živlem – například povodní. Důležité je pak pamatovat na to, že ať už se stane škoda kdekoli, potřebuje řidič protokol od policie. Bez něj by nikdo neměl odjíždět od nehody, ani když třeba jen srazí srnku,“ dodává Kozub. Co se týče povinného ručení, tam odborníci doporučují uvažovat při cestě do zahraničí o navýšení finančních limitů pro různé pojistné situace. Vyplatí se rovněž prostudovat si rozsah asistenčních služeb, které máte aktuálně sjednané, a případně si připlatit za širší asistenční služby.

Naplánujte trasu a nastudujte předpisy v zahraničí

Hlavní roli při cestě autem na dovolenou hraje přirozeně řidič, na němž bude dopravit posádku vozu zdárně do cíle. Nejlepší možností je mít k dispozici řidiče alespoň dva, takže se budou moci prostřídat. Doporučuje se řídit bez přestávky maximálně čtyři hodiny, lepší ale je zastavit každé dvě hodiny a trochu se rozcvičit, a to ideálně na čerstvém vzduchu. Budete tudíž potřebovat mít možnost zastavit mimo dálnici a na chvíli vystoupit. Trasu cesty a četnost zastávek by si řidič či řidiči proto měli dobře naplánovat, a to i s ohledem na možnosti tankování. Pečlivě si dopředu nastudovat mapu se hodí i kvůli faktu, že v zahraničí můžeme narazit na zpoplatněné silnice či dálnice, kterým se někdy mohou chtít řidiči vyhnout. Značnou pozornost by řidič měl věnovat i nastudování dopravních předpisů v zemích, kterými bude projíždět. Zjistěte si zmíněné poplatky či mýtné, povolené rychlosti na různých druzích komunikací a také různá další nařízení.

Největší nepřátelé řidiče: nesoustředěnost a únava

Před dlouhou cestou je obzvláště důležité, aby byl řidič před usednutím za volant maximálně odpočatý. Ideální je kvalitně se vyspat hned několik nocí před cestou. Během samotné cesty je samozřejmě nejdůležitější to, aby se řidič na řízení auta co nejvíce soustředil. Takže žádné telefonáty ani ladění navigace za jízdy – to vše můžete svěřit spolujezdci. Nehody způsobené právě nepozorností řidiče jsou totiž těmi vůbec nejčastějšími. Podle odborníků se reakční schopnosti nesoustředěného řidiče podobají těm řidiče v podnapilém stavu. Problémy s koncentrací a únava navíc mohou vzrůstat vlivem vysokých teplot, proto je potřeba udržovat ve voze přívětivou teplotu, ať už pomocí klimatizace, nebo pootevřených okének.

Za volantem neležte a hlídejte si polohu rukou

K bezpečné a bezproblémové jízdě samozřejmě platí i dodržování dalších zásad, například správného sezení řidiče: opěradlo byste měli mít ve svislé poloze, vzdálenost volantu od hrudníku by měla být 25 centimetrů a sedačku má být v takové poloze, aby noha na sešlápnutém pedálu byla volně pokrčená. Zdá se to sice jako detail, ovšem v případě nenadálé situace – kupříkladu při smyku nebo když vám skočí do cesty zvíře – vám správná poloha při řízení pomůže rychleji zareagovat. V neposlední řadě ke správné poloze při řízení patří i správné držení rukou na volantu, a tím je takzvaných tři čtvrtě na tři: levá ruka řidiče by měla vždy spočívat na devíti hodinách, pravá na třech hodinách. A zlaté pravidlo na závěr: Nespěchejte. Co je důležitější: abyste byli ve svém cíli o hodinku či dvě dříve, nebo abyste dojeli živi, zdrávi a bez nabouraného vozu?