Bojíte se řídit? Své obavy pojmenujte!

Pokud se bojíte řídit, musí vám být už z minulého článku nad slunce jasné, že v tom rozhodně nejste sama. Nebičujte se za to, že neřídíte, i když máte řidičák v peněžence. Byť obrostlý pavučinami. Nikdo vás nemůže do řízení nutit. Není žádnou ostudou přiznat si, že na řízení zatím nemáte odvahu, ani žaludek. Co když ale chcete řídit? Chcete si usnadnit život a prostě vyjet? Jak se zbavit strachu? Je pro vás nějaká šance? Nebojte se, je! Ale hezky po pořádku.

Problémy jsou od toho, aby se řešily

Problémy řešíte a překážky překonáváte. I o tom je každodenní život. A úplně stejné to je s řízením. Své obavy nejprve musíte trochu rozškatulkovat. Ač to může být nepříjemné, dejte si přehledně dohromady, čeho se vlastně bojíte a proč.

I vy nakonec dojdete k tomu, že řídit vám nedovoluje hlavně vaše hlava. Přijdete na to, že všeho se NEBOJÍTE. I když si možná i teď myslíte, že ano.

Nemusíte se na nic vymlouvat. Jste přece dospělá (i váš řidičák je toho důkazem). Takže konec vykrucování se: teď nemám klíče, ne, teď opravdu spěchám, dneska je náledí, nejradši chodím pěšky. Nelžete sobě, ani okolí. Pojmenujte svoje děsy otevřeně.

Čeho se bojíte?

Nehody?

Strach, že nabouráte je přirozený. Ale uvědomte si, jak moc váš strach umocňují zprávy, které vás dennodenně atakují z každé strany. Tragická nehoda sem, pět mrtvých tam. Když na sebe necháváte tyhle informace působit, váš strach se zvětšuje. Ale co druhá strana mince? Nemyslíte, že když takto citlivě přemýšlíte, opatrnost a sklony k bezpečné jízdě už v sobě máte?

Zkušenosti nula nula nic?

Málo najetých kilometrů jde samozřejmě ruku v ruce s minimem zkušeností. Čím méně zkušeností máte (parkování, couvání, řazení, hustý provoz, křižovatky), tím více se bojíte.

A to je bludný kruh. Máte strach, že nebudete umět předvídat? Že přehlédnete něco zásadního v provozu? Že vás budou znervózňovat ostatní řidiči a jejich chování? To všechno jsou momentálně jen domněnky. Když sednete za volant a vyrazíte, domněnky se postupně rozplynou.

Můžete si přikoupit kondiční jízdy. Nebo poproste manžela, aby vám byl oporou a pár jízd s vámi absolvoval. Jistě se ve vašem okolí najde také trpělivá kamarádka, která má řízení v malíku.

To troubí na mě?

Fobie z ostatních aut může být opravdu silná. Stačí, aby na vás jen někdo třeba zatroubil (a dokonce ani nemusí. Vám se ale zdá, že na vás pořád někdo troubí) a sesypete se. Strach z kritiky (která ale ještě ani nepřišla) můžete překonat. Vy si přece také o každém něco myslíte. 

Dnes už tedy víte, že obavy nevyježděných řidičů a řidiček jsou víceméně podobné. A jaký je další krok? Dát strachu sbohem. Jak? Dozvíte se příště.

Napsala Bára Klímová