Dacia Sandero Stepway Comfort TCe 90 CVT. Dobré auto za dobrou cenu
Dacia Sandero je auto, které ukazuje, jak velký kus cesty ušla značka od dob modelu 1300. Dnešní provedení je již třetí generací vozu, který slaví úspěch nejen u nás, ale v prakticky celé Evropě. A předmětem dnešního testu je jeho verze Stepway, vizuálně, ale nejen vizuálně upravená pro pohyb v lehčím terénu.
Exteriér
Pokud jde o exteriér, tak ten je u vozu, který výrobce řadí mezi crossowery, zcela na úrovni dnešních trendů. Ambice vozu, ochotného a schopného vydat se i mimo jistotu asfaltového koberce, dokládají plastové doplňky, chránící části karoserie, ohrožené při jízdě terénem. Pozorný divák si všimne i mírně zvýšeného podvozku a větších pneumatik. Necelé čtyři centimetry by se nemusely zdát nic podstatného, ale v terénu mohou lehce znamenat rozdíl mezi tím, zda budete pokračovat v cestě, nebo hledat někoho, kdo vás vytáhne ze šlamastiky.
Linie vozu jsou svým tvaroslovím pro značku typické, zároveň ale moderní a zajímavé. A nezaměnitelné, ať už se koukneme na přední, nebo zadní světlomety s charakteristickou kresbou denního svícení. Praktický uživatel ocení také to, že linie vozu s koly umístěnými v rozích karoserie využívají půdorys maximálně možným způsobem bez toho, že by rezignoval na estetiku designu.
Interiér
Uvnitř vozu je vidět vyvážená kombinace mezi snahou o co nejnižší náklady na výrobu a dosažením co největšího efektu pro uživatele. Jako příklad mohou posloužit efektní oranžové linky na výdeších klimatizace, madlech dveří a prošívání sedadel, doplněné vyšitými nápisy Stepway. V interiéru je místo pro 4 dospělé cestující, ke kterým se vzadu může přidat jedno dítě. Problém budou mít vzadu vyšší cestující, místa pro nohy zde moc není. Sedačky jsou příjemně tvrdé, neunaví ani na delší cestě. Boční vedení sedaček je více vizuální, než faktické, ale svou roli při běžné jízdě, kdy se nesmýkáte zatáčkami, splní.
Přístrojová deska má klasické uspořádání. Kaplička před řidičem i prostřední panel jsou na obvyklém místě. Na něm najdete i čtyři výdechy klimatizace. I oddělená klimatizace s digitálními ukazateli hodnot je tam, kde ji potřebujete. Infotainment nabízí dnes již klasiku, která se prolíná všemi řadami modelů Dacie, potažmo i sesterských Renaultů, se kterým značka mnoho komponent sdílí.
Sdíleným dílem je u tohoto modelu a výbavy i bezklíčkové dálkové zamykání. To je příslušenství, které nenajdete ani u vyšších výbav jiných renomovaných značek.
Ovládání na volantu je intuitivní, přehledné, stejně tak ovládání všech nastavení na prostředním panelu, který kromě vlastního infotainmentu nabízí i možnost zrcadlení mobilního telefonu.
Šikovná je i možnost vypnout systém Start/stop přímo pomocí tlačítka na pomocném panelu uprostřed přístrojové desky a šetřit tak motor, baterii i nervy při rozjezdech ve městě. Vedle tohoto tlačítka je i odemykání dveří a zapínání varovných světel.
Když už jsme u šikovných drobností, nelze zapomenout na jednu specialitu, kterou jsem zatím ještě u žádného modelu neviděl. Tou je továrně montovaný držák na mobil na přístrojové desce. Je umístěný mezi kapličkou před řidičem a prostředním panelem. Jde o na první pohled oldschoolové řešení, v provozu dává ale překvapivě mnoho užitečných možností využití. Od zobrazování navigace, přes snadné odbavování hovorů, až po využívání jako zdroje audia při poslechu oblíbených podcastů místo bezobsažných rozhlasových stanic. Výrobce myslil na vše, hned vedle držáku je i šikovně umístěna zásuvka na dobíjení mobilu.
Popis přístrojové desky je možné uzavřít zmínkou o zajímavém designovém prvku. Tím je potah středního pásu desky látkou shodnou s tou, použitou na područkách ve dveřích a na opěradlech sedadel.
Řadicí páka má kromě základních poloh i polohu L, což je poloha, kdy převodovka se na vyšší převodový stupeň přepíná ve vyšších otáčkách motoru. To má více využití. Od možnosti lépe brzdit motorem při jízdě z kopce, po pohyb po nestabilním podkladu na sněhu či blátě. Větší záběr při zapadnutí v závěji nebo na rozblácené cestě, kdy řidič ocení spíše větší kroutící moment, než otáčky kol, je mnohdy neocenitelný. Tato možnost dělá z vozu parťáka i na cestách, kde by mnoho jiných vozů s automatem potřebovalo pomoc s vyproštěním. V běžném provozu tuto možnost oceníte například při potřebě rychlého předjetí, kdy auto lépe akceleruje a předjížděcí manévr je kratší a tím i bezpečnější.
Podřazování do polohy L, ve snaze brzdit motorem a šetřit tak jak palivo, tak brzdy, využijí ti, pro které je ekonomika provozu důležitým parametrem. Pro ty, kteří rádi jezdí na spotřebu, je proto užitečná možnost zobrazit si informace o tom, jak umí šetřit. To vám ukážou statistiky, zobrazující na prostředním panelu, jak umíte citlivě zrychlovat, nebo jak jste dobří v předvídání jízdních situací a v přizpůsobování rychlosti jízdním podmínkám. Auto vám na závěr jízdy může vystavit vysvědčení, které obsahuje údaje o jízdě a pokud vás to zajímá, tak kromě hodnocení můžete dostat i některá doporučení pro to, jak se v budoucnu ještě více zlepšit.
I když je v technickém průkazu jako údaj o počtu cestujících číslo 5, je na zadních místech dost prostoru spíše pro dva cestující, možná i jedno dítě. Hlavu ale nemusí krčit ani vyšší člověk.
Pokud jde o nabíjení, vepředu mají řidič se spolujezdcem k dispozici jednu 12V a jednu USB zásuvku, vzadu pak najdeme také jednu 12 V zásuvku, kterou lze v případě více potřebných řešit cigaretovou USB rozdvojkou, kterou si ale musíte pořídit sami.
Kufr nabízí prostor 328 litrů, odpovídající velikosti a kategorii vozu. Prostor je variabilní, podlážka kufru má možnost umístění ve dvou polohách. Ve spodní poloze nabízí maximum místa pro přepravu vyšších předmětů, v horní poloze pak nabízí možnost vytvořit rovnou nakládací plochu po sklopení zadních sedadel a snadnější nakládání delších věcí. Příjemným překvapením může být rezervní kolo pod podlážkou kufru. To dnes už není vůbec standardem a přítomnost rezervy vám může ušetřit spoustu času, peněz a mrzutostí, spojených s větším defektem, než který by nezvládla lepicí sada, dodávaná dnes jako náhrada rezervy.
Pohon
Výrobce na svých stránkách mezi údaji o motoru a převodovce uvádí více parametrů, podle kterých se zájemce rozhoduje. Najdete zde typ převodovky, počet převodových stupňů, průměrná spotřeba. Je ale překvapivé, že je zde poměrně zbytečný údaj o emisích, ale schází naprosto podstatný údaj o objemu motoru a jeho výkonu. Ne každý totiž zná logiku označení pohonných jednotek, kde číselný údaj značí výkon v koňských silách. V tomto případě 90, 100, nebo 110 koní. Ani to, že všechny motory mají objem 0,999 litru. Atraktivní nabídkou je možnost volby motoru s tovární instalací plynového pohonu. Kromě o 10 koní vyššího výkonu získá kupující i větší dojezd, daný kombinací benzínu a plynu.
Testovaný kus měl litrový motor, v kombinaci s automatickou CVT převodovkou. Pro ty, kteří toto označení dosud neznají, lze doplnit, že se jedná o bezstupňový variátor, který nemá, ale pouze simuluje převodové stupně. Výkon tohoto motoru je nejnižší z nabízené škály, 90 koní. Přesto dokáže vyřešit většinu situací, do kterých se řidič v provozu dostane. Na dálnici můžete s autem jet tak, že nejste brzdou a rychlosti kolem 130 kilometrů jsou naprosto dosažitelné i v náročnějších kopcovitých úsecích dálnice. Ve vyšších otáčkách, obzvláště při použití režimu převodovky L, je ale motor poměrně dost slyšitelný. Na dálnici ale od motoru nic významného neuslyšíte, výraznější je aerodynamický hluk od zrcátek.
Výstupem z testu je, že převodovka CVT může uspokojit každého běžného řidiče, zjednodušuje jízdu, nicméně řidič, který si chce jízdu s vozem užít, as dá přednost klasické šestistupňové manuální převodovce, se kterou si více užije. S manuálem také při rozumné jízdě ušetříte trochu paliva, tabulkově 0,6 litru na 100 kilometrů. Naše průměrná spotřeba při obvyklém mixu různých typů silnic dosáhl 7,5 litru, což je o 1,1 litru víc, než je teoretická hodnota, ale pořád v mezích očekávání. Ve městě se pak vejdete do sedmi litrů, na dálnici pak vylezete nad osm.
Jízdní vlastnosti
Podvozek je měkce nastavený. To vyhovuje při jízdě po rozbitých kostkách města, okreskách na venkově, nebo polních cestách při jízdě na chatu nebo za zážitky. Na to je auto výborně stavěno. Na dálnici se ale měkkost podvozku stává spíše limitem. Při vyšších rychlostech auto trochu ztrácí jistotu a jízda při maximálně povolené rychlosti přestává být komfortní. Po řidiči vyžaduje větší koncentraci na chování vozu, než by bylo nezbytně nutné a stává se tak více únavnou.
Měkčí je i řízení, které je komfortní při jízdě po městě a pomalejší rychlosti. Při rychlejší jízdě bych ocenil větší ztvrdnutí tak, aby vedení vozu bylo jistější a auto tak bylo při manévrech stabilnější.
Jistým prvkem vývoje výbavy je i elektrická ruční brzda. V běžném provozu je to věc, zvyšující pohodlí, při jízdě v terénu by ale zkušenější řidič ocenil klasickou ruční brzdu. U tohoto typu vozu, vhodného i pro náročnější t
erén, dává ruční brzda třeba na sněhu nebo v blátě možnost použít ji jako náhradu uzávěrky diferenciálu a vyhrabat se z hlubší vrstvy.
Závěr
Je třeba ocenit, jak se výrobci daří umístit jednotlivé modely svými užitnými vlastnostmi a cenou tak, aby vyšli vstříc prakticky každému. Přitom se to daří společně se zásadním zvýšením kvality a rozšíření nabídky. To, že tato zkušenost neunikla více řidičům, dokazují prodejní čísla a pozice značky na trhu.
Stepway patří mezi vozy, které zaujmou svými vlastnostmi a přitom neodradí svou cenou. Ta se, s ohledem na vnější vlivy bohužel vyvíjí, vyvíjí se ale i výbava. Příplatková výbava přitom umožňuje nakonfigurovat si auto tak, jak potřebujete, s tím, že cena jednotlivých doplňků neutrhne kapsu.
Pro představu, model začíná nyní u verze Essential na ceně 360 900,- Kč (aktualizováno 1.1 23). Testovaná verze nesla v době testu označení Comfort. To výrobce změnil na Expression a cenovku změnil na 391 400,- Kč. Testovaný kus, disponující prakticky vším, co je v nabídce, pak konfigurátor ocenil na 485 100 Kč.
Text a foto: Jan Švéda
Galerie:
