Toyota Corolla – vydařený návrat klasiky
Toyota Corolla je značka, kterou nikomu, kdo má jen trochu představu o autech, není třeba představovat. Málokterá značka vydržela na trhu tak dlouho. První Corolly se objevily na silnicích již v roce 1966 a nyní se po poměrně dlouhých dvanácti letech vrací zpět i na náš trh. Nahrazuje modelovou značku Auris a to ve třech provedeních – sedan, hatchback a kombi, označované jako Touring Sports. My jsme měli možnost vyzkoušet sedan, tedy provedení, které na našem trhu nebylo v uplynulých dvanácti letech běžně dostupné a které se na českém trhu začalo prodávat 1. února
Exteriér
Exteriér sedanu v sobě kombinuje prvky dynamiky a téměř prémiového vzhledu. Už při pohkledu zepředu zaujme široce roztažená maska, rámovaná rezolutními nasávacími otvory vzduchu pro chlazení brzd, nad kterými jsou širokou linkou chromované lišty propojeny podmračené světlomety, ještě více podtrhující pocit dominance. Boční linie je naopak uhlazená, bez výrazných prvků, které by rušily aerodynamický profil střechy, přecházející vzadu v krátké lízátko kufru, zakončené ostrou odtrhovou hranou. Až sportovním dojmem působí silně skloněné čelní sklo, které při určitém úhlu pohledu tvoří s víkem motoru přímku, která se v ostrém úhlu sklání k zemi. Zadní část opět obsahuje jednotící chromovou lištu, spojující designově velmi povedená koncová světla, která potvrzují elegantní a vyvážené rysy celého vozu.
Interiér
Při usednutí do vozu se dostaví příjemný pocit z jednoduchého, leč velmi elegantního, místy až luxusem působícího prostoru. Podílí se na něm vícebarevná kombinace použitých materiálů, jejich kvalita a provedení. Přispívají k tomu i originální desénové prvky – například základní linie přístrojové desky je přímka, táhnoucí se napříč celým vozem a dělící ji na dvě různobarevné plochy. Dojem umocňuje u testované vyšší výbavy použití kůže s výrazným obšitím a provedení středového panelu s osmipalcovým displejem, který na rozdíl od mnoha jiných vozů nevypadá jako by někdo ledabyle zapíchnul do přístrojovky tablet.
Ocenění patří mechanickému ovládání klimatizace a výběru základních funkcí pomocí vychytaných chromovaných tlačítek, černý lesklý povrch je působivý také, ale na přímém slunci trochu hází prasátka a lehce zhoršuje čitelnost. Za působivým vzhledem ale trochu klopýtá samotná funkcionalita. U navigace by se snad již dalo říct, že je klasicky špatně ovladatelná, neintuitivní a nastavit některé potřebné funkce, například naplánování trasy s více body po cestě, je nad možnosti uživatele.
Sedmipalcový displej v kapličce před volantem zobrazuje základní potřebné údaje včetně rychlosti. Ze stran je doplněn půloblouky analogového otáčkoměru vlevo a palivoměru s teploměrem motoru zprava. Klasický tachometr zde nenajdete, ale upřímně řečeno, ani mi nescházel, digitální údaj na panelu, nebo head up displeji, promítaném na čelní sklo, je mnohem komfortnější způsob zobrazování potřebné informace. Informace dnes potřebuje nejen řidič, ale jsou na nich leckdy závislí i spolucestující prostřednictvím vlastních zařízení. Na ně ovšem výrobce moc nemyslel – jedna zásuvka USB na středovém tunelu opravdu není mnoho a lehce se může stát, že na palubě vozu dojde ke stavu energetická nouze, která bude cestující ohrožovat mnohem reálněji, nežli virtuální nouze klimatická.
Nouzí ale nebude trpět majitel sedanu pokud jde o bezpečnostní technologie, a to ani v případě, že si pořídí jeden ze základních modelů. Bezpečnostní asistenty Toyota Safety Sense zahrnují adaptivní tempomat schopný zpomalování až do zastavení, sledování vodorovného značení velmi (LDA), projekce dopravních značek do přístrojového štítu (RSA; nejen rychlostní limity a zákaz předjíždění, zákaz vjezdu, stav vozovky, začátky a konce dálničních úseků) , autonomní brzdění před překážkou (PCS) a mé oblíbené samočinné přepínání dálkových světlometů.
Panel na prostředním tunelu je nízký a naštěstí se směrem k přístrojové desce nezvyšuje, takže vyššího řidiče netlačí do kolene, což je běžná bolest velké části nových aut a stojí za to se na tuto maličkost při koupi zaměřit. Opěrka mezi předními sedadly je posuvná dopředu, takže se o ni dá opravdu i opřít. O posazu na předních sedadlech lze ještě říct, že je poměrně nízký, ale výhledu nebrání ani poměrně subtilní čelní A sloupky, ani spodní hrana předního okna, která je poměrně nízko, ani víko motoru s velkým sklonem. Sedačky jsou velmi pohodlné, pevně vedou do stran a opěrky hlavy díky svému sklonu lze použít i za jízdy.
Odkládací prostory jsou všude tam, kde byste je hledali, i když prostorem moc neoplývají. Čeho je ale bohužel dost, někdy až příliš, je aerodynamický hluk. Těžko říct, jestli za jeho vysokou úroveň může víc špatná izolace, nebo síla skel v bočních oknech, ale při vyšší rychlosti to místy působí jako při jízdě s otevřenými okny.
Na zadních sedačkách je pro nohy místa relativně dost, s trochou skromnosti se na ně srovnají i tři cestující. Má to ale jedno omezení. Kvůli bateriím hybridního pohou, které jsou uloženy právě pod sedadly, jsou tato umístěna o něco výš, než přední. To na jednu stranu zlepšuje vhled dopředu, na stranu druhou to ale komplikuje pobyt osobám vyšším než 180 centimetrů, pokud tedy nejsou zvyklé cestovat s ohnutou hlavou.
Jak jsem psal dříve, zadních sedadlech schází jakákoli konektivita, zato jsou vyhřívané a mají dobře ovladatelnou ventilaci mezi předními sedadly.
Kufr je poměrně prostorný, nabízí 471 litrů, nicméně vzhledem k tomu, že jde o sedan, je vstupní otvor omezen prostorem mezi nárazníkem a spodní hranou zadního okna, takže do kufru uložíte spoustu malých tašek, aktovek, možná i složené golfky, ale na kočárek můžete zapomenout. Zadní sedadla jsou sklopná, ovšem kvůli již zmíněným baterkám pod nimi se sklápí opěrák na sedák a vytváří tak ve zvětšeném prostoru výrazný schod. Na transport vánočního stromku, případně lyží nebo snowboardu to ale bude stačit. V kufru je pod podlážkou místo pro rezervu, ale rezervu tam nehledejte. Je tam jen lepení, takže v případě velkého defektu máte velký problém.
Motor, převodovka
Náš vůz byl osazen benzínovým motorem 1,8 litru a elektromotorem, které dávaly kombinovaně maximální výkon 90 kW. Ten přenáší na vozovku automatická převodovka e-CVT. Její konstrukce umožňuje používat elektrický pohon i při rychlostech nad 50 kilometrů za hodinu a zvýšit tak podíl jízdy na elektriku tak, že jsem si až chvílemi říkal, odkud jí ten motor ještě bere. Při rozumném jízdním stylu, maximálním využití rekuperace, tzn. dobíjení nejen při brzdění ale i při jízdě z kopce, jsem měl téměř pocit, že po městě jedu jen na baterky. V kombinovaném provozu jsme tak jezdili za zhruba 5 litrů na 100 kilometrů. Je to sice víc, než tabulkových 3,4-3,8 litrů, ale radost z jízdy se do tabulek vměstnat nedá a občasné zhřešení s pedálem u podlahy za ni stojí.
Jízdní vlastnosti
Velmi příjemný hravý podvozek, který se plavně přenáší i přes ty největší rolety, ale nechává řidiči zpětnou vazbu, takže pokud není pod vlivem endorfinů nebo alkoholu, nemá problém udržet auto pod kontrolou i při rychlejším projíždění zatáček pod plynem. Tomu pomíhá rychlé, prakticky neznatelné řazení a nízkoprofilové pneumatiky. Velmi příjemným prvkem, na který jsem si rychle zvykl u jiných vozů a u tohoto jej přivítal s nadšením, je Hold systém, který umožňuje po zastavení na křižovatce, nebo při vjezdu na hlavní, sundat nohu z brzdy a rozjet se lehkým sešlápnutím plynu. Jediné, co tak trochu kazí příjemný pocit z jízdy, je vysoký aerodynamický hluk při vyšších rychlostech.
Závěr
Toyota Corolla ve verzi hybrid bylo první auto, u kterého jsem měl opravdový pocit, že ta spousta technologie, zajišťující rekuperaci energie při brzdění a elektrický pohon má smysl. Je to ostatně cítit i na spotřebě, která se i při dynamické jízdě vešla do 5 litrů/100 km. Svým charakterem spíše ale vede řidiče k pohodovému stylu, vychutnávajícímu pohodlí podvozku a sedadel. Její interiér zajisté uspokojí i většinu estétů, a pokud nebudou při delší cestě na zadních sedadlech dospělí čahouni, stěžující si bolest za krkem z ohnuté hlavy, nebo děti, dožadující se s děsem v očích zásuvky pro kabel nabíječky, bude doba strávená na cestě určitě příjemným zážitkem.
Galerie:
