Hyundai Tucson Adventure – pohodář do terénu
Hyundai Tucson, který se od roku 2015, kdy byla zahájena výroba, své již třetí generaci vypracoval na pozici jednoho z nejoblíbenějších SUV, jsme pro vás již otestovali jak v běžném provedení, tak i ve sportovní verzi N line.
Dnešní test se věnuje limitovaném provedení Adventure, určenému pro aktivní trávení volného času. To vychází ze stupně výbavy Smart a my se v testu se soustředíme na detaily, které dělají z Tucsona auto pro opravdové adventure.
Exteriér
Jak již bylo řečeno, pátý rok výroby znamená třetí generaci a toto tempo inovací zajišťuje, že auto neztrácí na atraktivnosti a nestíhá se okoukat. Nejvýraznější prvky, na kterých se projevuje vývoj designu jsou maska chladiče a světlomety, do kterých stále více pronikají LED prvky.
Podívejme se ale na doplňky, které tvoří součást výbavy Adventure.
Tato edice je vybavena tažným zařízením, umožňujícím připojit třeba karavan. Od prodejce sice nedostanete v ceně karavan, ale nosič pro 4 kola, který se upíná právě na kouli tažného zařízení, se docela hodí. Když jsem toto řešení kdysi viděl poprvé, velkou důvěru ve mně nevzbuzovalo a celou cestu jsem se nervózně ohlížel, jestli se kola i s nosičem neválí někde v prachu nebo nedrtí přední partie auta za námi. Dnes ten největší strach pominul, nejistota ale přetrvává. Výhodou tohoto řešení ale bezesporu je, že nosič nezabírá místo na střeše auta. Tam je možné umístit střešní box pro věci, které by se nevešly do kufru, zároveň toto řešení zlepšuje aerodynamiku a tím i zmenšuje spotřebu paliva. Nevýhodou je, že auto se tím o dost velký kus prodlouží, což může způsobovat problémy při hledání místa na zaparkování a člověk s ním musí počítat i při předjížděcích manévrech nebo jízdě ve stísněných prostorách, o couvání nemluvě. Navíce je pokaždé při zařazení zpátečky osádka vozu obtěžována otravným pískáním alarmu zadních parkovacích čidel, aktivovaných konstrukcí nosiče, které nejde vypnout.
Dalšími, méně nápadnými úpravami jsou zadní tónovaná skla a 17´´ kola a samozřejmě doplňky v interiéru.
Interiér
Uvnitř auta najdete mnohé, co byste od provedení určeného pro jízdy za dobrodružstvím očekávali. Nejviditelnějším prvkem, alespoň pro ty, kteří mají s jízdou ve volném, nebo obtížném terénu nějakou zkušenost, je mechanická ruční brzda. Ta umožňuje ve sněhu nebo blátě zčásti nahradit uzávěrku diferenciálu a zachránit před uváznutím. Méně nápadná, ale také užitečná, je schránka před řidičem, která má možnost chlazení, takže si tam můžete dát svačinu nebo nanuka a v horkém letním dni se nezkazí. V zimě oceníte vyhřívaný volant i sedačky, nemluvě o zadní kameře, usnadňující bezpečný pochyb v nepřehledném terénu, obzvláště při couvání s nosičem, naloženými koly.
Po ruce jsou všechny důležité ovladače, u řadicí páky najdete jak tlačítko asistenta pro jízdu z kopce, tak neméně důležité a mnohem častěji (v mém případě při každém startu) tlačítko pro vypnutí režimu Start/stop. Tím šetřím motor, baterii a sobě nervy při potřebě rychlého rozjezdu bez čekání na nastartování motoru.
Co ale opravdu u vozu, který má ambice vyrážet do neznámého terénu a zažívat dobrodružství překvapí, je absence navigace, která je až v příplatkové výbavě.
Pohodlí najde jak řidič se spolujezdcem na vyhřívaných, tak cestující na zadních sedadlech s polohovatelným opěrákem. Pro delší cesty je příjemné, že si cestující na zadních sedadlech mohou, pokud jim v tom narvaný kufr nebude bránit, sklopit sedadla do polohy pololežmo a udělat si větší pohodlí.
Jednotlivé povrchy jsou pokryty několika plasty různého druhu. Od měkkých, až po ty tvrdé. Žádný z nich nepůsobí nepatřičně nebo lacině a dá se předpokládat, že vydrží i poněkud nešetrnější zacházení, dané způsobem užívání. Ve dveřích jsou odkládací prostory pro nápoje, nevýhodou ale je, že ke spolujezdci se vejde jen menší lahev, stejně jako na zadních sedadlech.
O jednoduchosti, přehlednosti a logice ovládání jednotlivých prvků jsme referovali už mnohokrát, nebudu se proto opakovat. Přístrojová deska, stejně jako prostřední panel, obsahují vše co řidič potřebuje ve formě, která je tradičně velmi uživatelsky příjemná a přehledná. Jen už začíná být trochu okoukaná a rozhodně by si zasloužila inovaci, jakou dostaly třeba modely Ioniq.
Pokud jde o možnosti dobíjení, tak ty jsou poměrně slušné, i když bez redukce z 12V cigaretové zásuvky na USB se neobejdete. V autě je jen jedna USB zásuvka vpředu, doplněná dvěma cigaretovými, před zadními sedadly je jedna a dokonce je i jedna v kufru pro připojení chladničky nebo jiného spotřebiče.
Podlážka kufru má velmi praktickou gumovou vložku, takže je možné bez problému sundat mokré boty nebo cokoli zabláceného bez rizika znečištění povrchu kufru, což se u aktivního využití dá předpokládat prakticky s jistotou. Benefitem, který velmi oceníte v případě defektu v cizině, nebo na cestách mimo civilizaci, pokud to tedy ještě jde, je rezervní kolo na dně kufru.
Motor, převodovka
Hyundai Tucson Adventure je možné koupit s jakýmkoli motorem a převodovkou, které jsou pro Tucson v nabídce – benzínovým 1.6 GDI/97 kW, turbo benzínem 1.6 T-GDI/130 kW, naftovým 1.6 CRDi (85kW nebo 100 kW) a hlavně s naftovým 2.0 CRDi/135 kW.
Provedení Tucson Adventure 1.6 T-GDI/130 kW a 1.6 CRDi/100 kW má v nabídce kromě šestistupňové manuální také sedmistupňovou převodovku a pro nejsilnější dvoulitrový naftový motor může dostat také osmistupňovou samočinnou převodovku s kapalinovým měničem momentu. Pro všechny naftové motory je také možnost výběru 48V mild hybridní poháněcí ústrojí.
Ti, kterým leží na srdci i životnost motoru a baterie, ocení možnost vypnout Start/stop systém tlačítkem hned vedle řadicí páky automatu.
Automatická převodovka řadí ve většině běžných situací tak, že vůbe nemáte potřebu do jejího rozhodování zasahovat. Pokud ale na to dojde, nesahejte pod volant, tam nic nenajdete. U automatu trochu překvapí absence tolik oblíbených pádel pod volantem, nahrazená klasickou možností přesunout páku řazení do polohy pro manuální řazení převodových stupňů. Toto bych zrovna u vozu, určeného pro dobrodružství, kde se dá očekávat potřeba držet volant v limitních situacích oběma rukama, nečekal. Při manuálním řazení vám pro správnou volbu rychlosti bude vodítkem otáčkoměr, protože motor je velmi dobře odhlučněn a jeho projevy jsou slyšitelné až v momentech, ke kterým by za kultivované jízdy nemělo dojít.
Hybridní motor je příjemně pružný, dá se říci, že bez ohledu na jízdní režim, je ale poněkud žravější, tak jak jsme ostatně již u Tucsonu zvyklí. Nám to i díky rakvi a nosiči kol, které zhoršovaly aerodynamiku, nebo pohonu všech kol ukázalo spotřebu vyšší, než u holého auta, konkrétně 9 litrů na 100 kilometrů.
Jízdní vlastnosti
17´´ kola umožňují pohyb v téměř jakémkoli terénu, tomu napomáhá i asistent pro jízdu z prudkého kopce. Ve městě je významným ulehčením při rozjíždění těžkého vozu asistent pro rozjezd do kopce, který auto podrží při přešlápnutí z brzdy na plyn a zabrání nechtěnému couvnutí. Podvozek je velmi dobře naladěný jak pro pohyb v městské džungli, plné kanálů, retardérů a výmolů, tak pro jízdu na polních i lesních cestách, kam většinou cesty za dobrodružstvím směřují. Ani na kvalitní silnici nebo dálnici při rychlejší jízdě nedochází k ničemu nechtěnému, jako je kolébání, nebo plavání. Pohyb v náročnějším terénu jistě usnadní možnost aktivace pohonu obou náprav, který dokáže vytáhnout auto z prakticky každé šlamastiky, která na cestě leží, ať už je to sníh, led, nebo hluší bláto.
Závěr
Nápad nabídnout Hyundai Tucson v provedení pro aktivní zájemce a usnadnit jeho dostupnost zajímavou slevou, si zaslouží pochvalu. Takto velký a pohodlný vůz s širokou výbavou najde uplatnění nejen o dovolené, ale i s dětmi na cestách na kroužky, na chatu nebo větší nákup . Cenovka modelu začíná na půl milionu a šest set tisíc, na které přijde verze Adventure, je určitě rozumným navýšením. Dostanete za ně spoustu užitečného, ušetříte tak na palivo na hezkých pár kilometrů a nebude vás tak tolik bolet o něco vyšší spotřeba.
Text a foto: Jan Švéda 
Galerie:
