Citroen C3 – mazlík nejen do města
Aktuální verze modelu C3 se na trhu objevila v polovině roku 2016. To je na automobil poměrně dlouhá doba, proto nedávno prošel faceliftem. Rozdíly, kterých není mnoho, ale pozná jen velmi zkušený pozorovatel. Testovaný model byl v nejvyšší výbavě C3 SHINE 1.2 PureTech 110 S&S MAN6, některé prvky výbavy, zobrazované v galerii proto u nižších verzí nenajdete.
Exteriér
Nejpatrnějším, i když poměrně nenápadným rozdílem oproti stavu před faceliftem, je úprava partií předního nárazníku. Dříve naprosto oblý tvar má nyní vystouplou prostřední část kolem nasávacího otvoru do motoru a spodní chromovaná linka, vycházející ze znaku automobilky uprostřed, nepokračuje přímo k světlometům denního svícení, ale jsou zahnuty dolů a míří k hlavním full-LED světlometům.
Změna to není rozsáhlá, ale výrazu auta to prospělo. Vypadá nyní dospěleji a dynamičtěji. Na bocích pak dojem robustnosti auta zvýšila změna členění bočních nárazníků ze sedmi menších obdélníků na tři velké. A na své si přijdou i milovníci originality. Díky možnosti volby nejen barvy karoserie, ale i střechy, prolisu na střeše, bočních nárazníků na dveřích dostávají možnost výběru několika desítek kombinací, které dále zvyšuje i variabilita interiéru.
Interiér
Interiér je v kombinaci šedočerné, u testovaného vozu je prostřední panel a lišta v designu něčeho co se tváří jako dřevo překryté silonovou síťkou. Jak už je u této generace obvyklé, tak ostatní prvky interiéru jsou v jednotném stylu, v tomto případě obdélníků s oblými rohy. Ty se opakují jak na výdeších klimatizace, tak na prolisech v předních i zadních dveřích, madlech otevírání dveří. Spolu s ostatními detaily evokují dojem nebo inspiraci cestovním kufrem. Ta je patrná i z madel na zavírání dveří. Šikovné jsou gumové koberečky, ty oceníte obzvlášť v počasí, kdy o bláto nebo jinou nečistotu není nouze.
Výhled z auta je slušný, přední sloupky jsou poměrně subtilní, takže pohledu dopředu a do stran moc nepřekáží, podobné je to s béčkovými, prostředními, sloupky.
Sedadla jsou pohodlná, spíš gaučového stylu a střihu. I když to nevypadá, tak dokonce poskytují i boční vedení, i když spíše symbolické. Mezi přední sedadla se i vešla područka u řidičova sedadla. Kvůli mechanické ruční brzdě už ale nebylo místo pro područku spolucestujícího. Ten se tak může opírat jen vpravo o područku ve dveřích. Vůz je sice homologován jako pětimístný, pro pohodlnou cestu najdou dostatečné místo spíše čtyři cestující. Dozadu se ještě mezi dva dospělé možná vejde i dítě. Omezení pro nohy na zadních sedadlech není výrazné, čahouni nad 180 centimetrů si ale moc nepohoví, místa pro hlavu je poskrovnu.
V případě infotainmentu je vše tak, jak u vozů koncernu PSA (Stellantis) bývá obvyklé. Levnější výbavy mají malý černobílý displej, který byste asi nechtěli. Výhodou těchto provedení je ale samostatné ovládání klimatizace, mnohem jednodušší a přehlednější, než je u dražších výbav.
U těch dražších jsou v podstatě všechny ovladače klimatizace, navigace, rádia, telefonu sdruženy na jednom dotykovém displeji. To na jednu stranu snižuje počet ovládacích prvků, na druhé straně vás to často staví do situací, podobných Sofiině volbě. Řešit, zda přeladit otravnou hudbu nebo se ztratit v neznámém městě, protože po dobu ladění nové stanice neuvidíte mapu a můžete přejet potřebnou odbočku, není nic lákavého.
Stejně tak je náročnější i ovládání klimatizace. Ta bývá normálně u jiných značek na odděleném panelu. Zde tomu tak není a musíte tak okamžik pro potřebnou operaci vybrat tak, aby vás to neomezilo jiným způsobem. Samotný prostřední panel je přitom umístěn poměrně nízko. Evidentně jako oběť designu přístrojové desky, kde důraz je kladen na nerušenou linii výdechů klimatizace. Je tak mimo zorné pole řidiče a jeho sledování a ovládání odvádí pozornost od řízení.
Odkládací prostory na drobnosti jsou v tomto autě poněkud svérázné. Jeden je vedle tlačítka startování, při jeho velikosti si ale nedovedu představit, co bych do něho dal. Další je pod pákou ruční brzdy, ale je to spíš mělká miska kam se nevejde vůbec ni a navíc při jízdě je blokovaná pákou brzdy. Před řadicí pákou jsou držáky nápojů, jejich poloha je ale trochu nešťastná. Lahev s nápojem překáží zásuvkám pro nabíječku a samotné držáky jsou mělké. Kelímek s horkou kávou bych si do nich netroufl dát, protože by se mi do jinak hluboké schránky určitě v nějaké zatáčce vylilo.
Trendem dnešní doby je nacpat do auta co nejvíce asistentů, které mají řidiči pomáhat a zjednodušovat řízení. V některých případech je to pravda, snaha o přebírání rozhodovacích pravomocí o tom, co je v danou chvíli vhodné a co ne, může být také velmi iritující. Některé funkce jsou pak spíš obtěžující, až nebezpečné. Pozitivně tak překvapí asistent hlídání jízdy v jízdním pruhu. Na rozdíl od jiných modelů, kde zasahuje do řízení a s řidičem se přetahuje o volant, zde pouze decentně zapípá a volant nechá v klidu. Tempomat ale kvůli jeho poloze pod volantem, kde je naprosto neviditelný, ignoruji. Opravdu nemám potřebu se neidentifikovatelná tlačítka učit ovládat po hmatu nazpaměť.
V případě že motor běží ve vyšších otáčkách, tak se do interiéru ozývá poněkud hlasitěji. Na dálnici to není až tak patrné, protože zde je hluk od motoru překryt hlukem od pneumatik a aerodynamickým hlukem od předních sloupků, takže rádio si musíte pustit o něco hlasitěji.
Překvapivě velký je i dost hluboký kufr. Na jedné straně do něho vejde poměrně velký náklad, na druhé straně to znamená, že náklad nakládáte přes poměrně vysoký práh. Vejde se do něho 300 litrů v základním uspořádání a 922 litrů po sklopení zadních sedadel.
Motor, převodovka
Pohonné jednotky nabízí zájemci o auto možnost výběru mezi benzínovými tříválci PureTech o výkonech 83 koní s manuální pětistupňovou převodovkou, nebo 110 koní s manuální šestistupňovou převodovkou. Ti, kteří dávají přednost naftě, mohou mít motor BlueHDi 100 koní s manuální převodovkou BVM). Pokud chcete nechat řazení na autě musíte si připlatit za nejvyšší výbavu se šestistupňovým automatem. Testované auto mělo silnější benzín s manuální šestistupňovou převodovkou. Motor je na velikost vozu a obvyklou dynamiku dimenzován dostatečně, i když při plném obsazení je, aby alespoň trochu táhnul, potřeba ho víc vytáčet.
Řazení je trošku tvrdší, je potřeba si pohlídat doražení řadicí páky, aby se vám nestalo, že místo rozjezdu uslyšíte zvuk přepočítávaných zubů převodovky.
Spotřeba kolem 6,3 l/100 km není nic co by v případě tak malého auta dokázalo uchvátit, ale díky nádrži na 45 litrů je dojezd poměrně slušný.
Jízdní vlastnosti
Podvozek je příjemně měkký, nastavený pro městskou dlažbu, nerovnosti a retardéry. Umožňuje jejich přejetí normální rychlostí bez toho, že byste se vyrazili zuby nebo překousli jazyk. Nastavení ale zároveň umožňuje dynamickou jízdu v zatáčkách bez výrazného naklánění. To neznamená, že se auto nenaklání, jde ale spíš o užitečné připomenutí rychlosti, které brání tomu, aby člověk bez varování nevypadl ze zatáčky při nepřiměřené rychlosti.. Obratnosti napomáhá i řízení s přiměřeně reagujícím posilovačem. Ve vyšších rychlostech by ale mohlo být o stupínek tvrdší.
Závěr
Model C3 je auto, které nabízí svému majiteli velké možnosti projevit svůj charakter. Ať už svým samotným vzhledem, tak variantami barevného provedení karoserie a volbou příslušenství.
Po faceliftu působí auto dospěleji, i když jeho charakter zůstává hravý, téměř ženský. Jak vzhled, tak i jízdní styl a využitelnost z něho dělají typické druhé auto do rodiny. Nebudu ale psát, že jde o typicky městské auto, dovedu si ho představit i mimo něj. Základní cena začíná na částce 279 900 korun. Pokud by jeho řidička dávala přednost automatu, je potřeba sáhnout po nejvyšší výbavě SHINE v základní ceně 455 000 Kč, v akci snížené na 399 900 Kč. Ta jako jediná je s automatem k dispozici. Za tuto částku dostane navíc i elektricky ovládaná okna předních dveří se sekvenčním ovládáním a ochranou proti přiskřípnutí, automatické stěrače s dešťovým senzorem, samočinné rozsvícení světel za snížené viditelnosti, hliníkové disky 16 palcových kol, zadní parkovací asistent a další drobnosti.
Text a foto: Jan Švéda 
Galerie:
