Jak moc nás asistenční systémy chrání? A znáte jejich funkce?

Dnešní automobily jsou plné aktivních i pasivních asistenčních systémů, které mají za úkol chránit nás před vznikem nebo následky nehody. Pomáhají v různých dopravních situacích, a to buď převzetím kontroly nad jednotlivými funkcemi automobilu nebo varováním bez zásahu do řízení. Mají řidičům usnadnit ovládání vozidla, zvýšit dopravní bezpečnost a komfort jízdy.

Asistenční systémy zachraňují spoustu životů. Jenže zároveň ne vždy fungují intuitivně a řada lidí jejich zásahy do řízení kategoricky odmítá. Je na výrobcích aut, aby je co nejvíce zdokonalili a zpříjemnili jejich fungování, a na řidičích, abych se je naučili správně používat.

Proto vznikl projekt Popularizace asistenčních systémů vozidel pro zvýšení dopravní bezpečnosti na pozemních komunikacích. Představuje ohromnou šíři dnešních pomocníků a ukazuje, jak jde jejich vývoj kupředu a k čemu se mohou hodit v praxi.

Projekt zahrnuje zaměření především na systémy typu ADAS (Advanced Driver Assistance Systems). V případě hrozící nehody umí moderní automobily samy zastavit nebo dokonce provedou vyhýbací manévr. Přivolají pomoc v nouzi, nenechají vystoupit dítě do silnice, když zezadu jede auto. Poznají tmavě oblečeného chodce v noci, vyrovnají smyk bez zásahu řidiče, zabrání přejetí do protisměru, a spoustu dalšího.

Zároveň s motivací asistenty vyzkoušet dává motoristům příležitost zpětné vazby, co jim na stávajících řešeních vadí a jaké vidí případné funkční nedostatky.

Výsledky a zjištění projektu byly představeny v Autoklubu České republiky tento týden.

Zde například Roman Budský z Platformy Vize 0 uvedl, že podle švédské pojišťovací společnosti Folksam je riziko vážných zranění s trvalými následky v moderních automobilech ve srovnání s vozidly vyrobenými na začátku devadesátých let zhruba poloviční, riziko usmrcení dokonce jen třetinové.

Jan Straka z Policejního prezidia doplnil, že na základě našich poznatků z praxe asistenční systémy rozhodně zvyšují bezpečnost provozu, ale jsou s nimi spojeny základní otázky. „Víme, jaké ve vozidle máme, víme, jak fungují, nebudeme překvapeni při jízdě jejich činností? A nespoléháme se na tyto systémy příliš?“. Zároveň připomněl funkci e-call a vzkázal řidičům, že pokud se omylem spustí, je důležité komunikovat s operátorem linky 112 a vysvětlit, že došlo k nedopatření.

Pavel Havránek z Centra dopravního výzkumu připomněl, že je potřeba, aby se uživatel seznámil s funkcemi asistenčních systémů, jež mají primárně sloužit ke zvyšování bezpečnosti posádky a zároveň ke zvyšování komfortu. Prvky pasivní bezpečnosti jsou už na nejvyšší možné úrovni, a aktivní systémy mají velký potenciál. Z analýz vychází, že asistent krizového brzdění zachrání až třetinu životů.

Důležitý moment, který zmínilo více účastníků prezentace projektu je skutečnost, že stále více řidičů se na bezpečnostní systémy spoléhá, nevěnuje se řízení a dochází tak ke zbytečným nehodám. „Musíme se také zabývat tím, jestli s rozvojem asistenčních systémů nedochází k úbytku řidičských schopností. Edukace řidičské populace tímto směrem je velmi potřebná,“ řekl například dopravní psycholog Michal Walter.

V rámci projektu proběhlo do dnešního dne celkem 181 „kontaktních“ akcí zaměřených na širokou motoristickou veřejnost, začínající řidiče, učitele autoškol a další. Preventivní bezpečnostní kampaň rovněž probíhá prostřednictvím sociálních sítí. V rámci projektu probíhá testování znalostí řidičské veřejnosti v oblasti funkcí a využití asistenčních systémů.  Z výsledků vyplývá, že více než čtyřicet procent dotázaných řidičů nezná funkce jednotlivých asistenčních systémů.

BESIP při této příležitosti vyrobil a publikoval videa o funkcionalitě a chování nejrozšířenějších asistenčních systémů v krizových situacích, k dispozici jsou na https://www.asistencnisystemy.cz/videa/.

Zdroj: Autoklub Česká republika