Koupě dálniční známky se může prodražit
Cena dálniční známky se od začátku příštího roku opět zvýší. Tentokrát na 2 440 Kč za roční, 460 měsíční, 290 desetidenní a 210 Kč denní známku pro osobní auta do 3,5 tuny. Mnozí kupující ale zbytečně zaplatí víc. Stačí jen vybrat si pro koupi nesprávné webové stránky, které se tváří, jako oficiální prodejce, ale skutečnost je jiná.
Příběh ze života
Jako ilustraci situace, do které se můžete při koupi dálniční známky nechtěně dostat, poslouží příběh klienta spotřebitelské poradny dTest. Pan Jan popsal následující situaci:
Dne 29. 3. 2024 jsem přes internet kupoval 10denní dálniční známku na osobní automobil z webových stránek www.czdalnici.cz. Na stránkách jsem zjistil, že cena je 270 korun a zaplatil jsem kreditní kartou. Při kontrole výpisu plateb jsem zjistil, že mi bylo strženo ne 270, ale 470 korun. Když jsem znovu kontroloval web www.czdalnici.cz, tak jsem zjistil, že zde mají uvedeno ‚CZdálnice není státem pověřený prodejce.‘ Ale informace, že by cena 10denní dálniční známky byla navýšena na 470 korun, nikde uvedena není, resp. jsem ji nikde na jejich webu nenašel.
Webová stránka, kterou pan Jan zmínil, je jen jednou z platforem, které zprostředkovávají prodej dálničních známek a využívají přitom podobnosti s oficiálním webem edalnice.cz. „Žádný ze zprostředkovatelů nemůže dálniční známku sám prodávat, jen její prodej zprostředkuje od oficiálního prodejce, a to na základě příkazní smlouvy, kterou se spotřebitelem uzavře. Takový model by sám o sobě nebyl problematický, pokud by zde však neexistovala značná podobnost ve vzhledu stránek a pokud by podnikatel řádně informoval o konečné ceně,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Pozor na poplatky
Není běžné, že by zprostředkovatelé dálniční známku nedodali.Ppřipočítávají si ale navíc k oficiální ceně manipulační poplatek, který může dosahovat až stovek korun. Na svých stránkách tento poplatek prezentují jako „eko poplatek“ s odůvodněním, že část z něj bude použita na výsadbu stromů.
„Uvádí-li podnikatel, že přispěje na výsadbu stromů nebo jiné ‚zelené tvrzení‘, měl by tato svá tvrzení také náležitě podepřít konkrétními fakty. Nedostatečně podložená tvrzení by naopak mohla budit podezření možného greenwashingu,“ upozorňuje Eduarda Hekšová.
Problém rovněž spočívá v způsobu, jakým neoficiální prodejci spotřebitele informují o ceně a výši poplatků.
Takto je uvedena cena na úvodní stránce oficiálního prodejce edalnice.cz. Cena je uvedena přehledně a jednoznačně, takže spotřebitel jasně vidí, kolik za dálniční známku zaplatí už v okamžiku, kdy si volí, jaký typ známky si chce zakoupit.
Takto vypadá výběr dálniční známky na úvodní stránce jednoho z neoficiálních zprostředkovatelských webů. Obrázky jsou téměř totožné s oficiálními, ale celková cena zde chybí. Pod tlačítkem „Objednat známku“ je navíc drobným písmem uvedeno: „K ceně je připočten ekologický poplatek.“
Spotřebitel je tedy s celkovou cenou v průběhu objednávky seznámen, ale, jak je patrné i ze zkušenosti pana Jana, může mu snadno uniknout, že je v ní zahrnut i zmíněný poplatek. Ten se například zobrazí v rekapitulaci platby až po rozkliknutí malé ikony pro více informací.
„Klademe si otázku, jaký jiný účel mají webové stránky těchto zprostředkovatelů než navodit dojem, že se jedná o oficiální distribuční místo. Spotřebitelé pak pod tímto dojmem akceptují i uvedenou cenu v domnění, že se jedná o rovněž oficiální cenu,“ uzavírá Hekšová.
Nemá-li spotřebitel v úmyslu platit manipulační poplatek, který má být určen na výsadbu stromů, měl by si nejprve ověřit, že nakupuje na oficiálních stránkách edalnice.cz. Tyto stránky lze rozpoznat i díky nápisu „oficiální státní e-shop“ v levém horním rohu. Případně by měl ověřit aktuální cenu kuponu.
Naopak zvrátit již uskutečněný nákup dálniční známky na zprostředkovatelském webu totiž může být problematické. Přesto spotřebitelé, kteří se cítí být podvedeni, mohou využít služeb bezplatné spotřebitelské poradny dTest.
Zdroj: dTest