Nové Fordy testují ve větrném tunelu místo řidičů roboti
Supermoderní „továrna na počasí“ automobilky Ford nebyla nikdy vytíženější. V laboratořích, které pod jednou střechou simulují různé druhy extrémních povětrnostních podmínek, mohou technici zkoušet nové vozy bez komplikací, s nimiž je cestování po světě v poslední době spojeno.
Simulované podmínky jsou přitom tak věrné, že i nejzkušenější testovací řidiči se mohou cítit unavení či malátní – například při simulaci vysokých nadmořských výšek.
Ford proto nyní angažoval dva robotické řidiče. Technici jim říkají Shelby a Miles*. Uplatní se zejména při simulacích vysokých nadmořských výšek, kde metodika testu někdy vyžaduje, aby se postup několikrát perfektně zopakoval.
Supermoderní „továrna na počasí“ automobilky Ford nebyla nikdy vytíženější. V laboratořích, které pod jednou střechou simulují různé druhy extrémních povětrnostních podmínek, mohou technici zkoušet nové vozy bez komplikací, s nimiž je cestování po světě v poslední době spojeno.
Simulované podmínky jsou přitom tak věrné, že i nejzkušenější testovací řidiči se mohou cítit unavení či malátní – například při simulaci vysokých nadmořských výšek.
Ford proto nyní angažoval dva robotické řidiče. Technici jim říkají Shelby a Miles.
Tito dva noví jezdci jsou skvělými posilami týmu, protože zvládnou náročné vytrvalostní testy ve vysokých nadmořských výškách a za vysokých teplot. Když sedí na místě řidiče robot, můžeme provádět zkoušky celou noc bez obav, že řidič bude potřebovat přestávku na svačinu nebo toaletu. Uplatní se zejména při simulacích vysokých nadmořských výšek, kde metodika testu někdy vyžaduje, aby se postup několikrát perfektně zopakoval.
Jak to funguje
Továrna na počasí, umístěná v německém Kolíně nad Rýnem, přispívá k tomu, že řidiči se mohou na své vozy Ford spolehnout v saharské poušti, na Sibiři i na nejvýše položených alpských silnicích.
Při testování se živými řidiči v aerodynamickém tunelu, zejména při simulaci vysoké nadmořské výšky, je nutné dodržovat řadu bezpečnostních opatření. Na místě musí být lahve s kyslíkem, zdravotnické vybavení i záchranář a zdravotní stav řidičů se nepřetržitě sleduje.
Robořidič může pracovat v teplotním rozsahu -40°C až +80°C, stejně jako v extrémních nadmořských výškách. Navíc ho lze naprogramovat na různé řidičské styly.
Nohy robotického řidiče sahají k pedálům akcelerátoru, brzd a spojky, jedna paže ovládá řazení a druhá spouští a zastavuje motor.
Ford nicméně i nadále provádí provozní zkoušky v reálném světě. V Evropě se jedná například o Großglocknerskou vysokohorskou silnici v rakouských Alpách nebo o zasněženou oblast Arjeplog ve Švédsku.
zdroj: Ford Czech Republic
