Test Citroen Berlingo 1.5 MAX BlueHDi s manuální převodovkou. Univerzální a praktický všeuměl

Citroen Berlingo je stálicí na trhu víceúčelových MPV vozů. Setkáme se s ním jak v rukou řemeslníků, rozvážkových služeb, ale také jako rodinný vůz, umožňující obsloužit všechny potřeby velké rodiny.

Aby byl tento model schopen dostát vyvíjejícím se potřebám uživatelů, vyvíjí se i tento model a my tento vývoj průběžně sledujeme a komentujeme.

Exteriér

Jestliže jsme v testu minulé generace vozu uváděli, že se Berlingo více zahranilo, dá se tento trend vysledovat i nadále. Jestliže předchozí provedení v předních partiích nabízelo úzký pás masky s denním svícením a hlavní světlomety byly umístěny samostatně níže, modernizovaná verze opět všech světla sloučila do jednoho bloku. V něm lišty denního svícení obklopují ze tří stran hlavní světla, vytažená do blatníků.

Celá přední maska je nyní zbavená všech chromovaných parádiček. Všechny linie jsou přímé, tvary hranaté, jen s lehce zaoblenými rohy. Oproti předchozí generaci je to tak velký obrat, který ale má své kouzlo a vozu dodává na respektu. Uvidíme, jak bude tento design působit na dalších, více osobních modelech značky.

Při bočním pohledu je změna patrná pouze na spodním ochranném pásu dveří, který přišel o tvarování a nyní nabízí jednoduchou čistou plochu bez prolisů.

Zezadu pak na voze oproti verzi před faceliftem nenajdete žádnou změnu, provedení úzkých světlometů, vertikálně umístněných v rozích karoserie je pohledné, funkční a evidentně se osvědčilo.

Dominantním vjemem, který působí na první pohled, je samozřejmě barva karoserie. Testovaný kus byl ve slušivé bílé, která nechává pěkně vyniknout všem detailům a tvarování karoserie. Ti, kteří mají rádi život barevný, mají za příplatek 15 000 Kč na výběr z dalších čtyř odstínů, zahrnující i dva úplně nové – modrý Kiama a zelený Sirkka.

Interiér

Interiér vozu zůstává v duchu preference užitečnosti a praktičnosti. Vše je koncipováno tak, abyste se za volantem cítili dobře jak v montérkách, tak třeba v obleku. Nicméně, robustnost provedení je více a více doprovázena i rozsáhlou funkcionalitou, která je již zcela na úrovni běžného cestovního vozu.

Základní uspořádání přístrojové desky se ale nezměnilo. Přístrojové deska nepokračuje obvyklým panelem uprostřed do prostoru mezi sedadla. Ovládání převodovky pomocí otočného knoflíku v případě automatu, nebo řadicí páku u manuálu je na malém pultu, vystupujícím z přístrojové desky. Společně s ním jsou zde tlačítka startování vozu, ruční brzdy a jízdních asistentů.

Pokud je někde rozdíl mezi klasickým osobním a MPV autem na první pohled patrný, pak to je hlavně v prostoru mezi předními sedadly, která jsou dost vysoko, což umožňuje výborný výhled dopředu. Trošku horší je viditelnost do stran, což komplikuje vyjíždění na hlavní silnici, nebo v křižovatce. To je dáno jak silnějším B sloupkem, tak i obvyklou pozicí spolujezdcovy sedačky, která zabírá vedle sloupku další část zorného úhlu.

Přesto ale uvnitř vozu došlo k několika významným změnám. Uvnitř kapličky před řidičem je nyní jeden displej, zobrazující potřebné údaje. Nahradil tak dřívější klasické kruhové přístroje, mezi kterými se krčil malý displej.

Prostřední displej narostl a zbavil se kruhových ovladačů po stranách. Zůstal pouze jeden pod displejem, sloužícím k rychlému ovládání hlasitosti médií a vypnutí celého systému. Vzhledem k tomu, že panel ovládání klimatizace je samostatně o něco níže, nemusí mít běžný uživatel s tímto řešením problém.

Oproti předchozímu provedení jsem ale zaznamenal jedno zhoršení. Minule byl vůz ve stejné výbavě vybaven průhledovým Head up displejem. Ten současný měl místo displeje jen schránku na odkládání drobností, takže při hlídání rychlosti jsem musel sklápět zrak do kapličky. Aspoň ale, že tam místo špatně čitelného kruhového analogového přístroje byla velká digitální číslice.

Jiný je i volant. Ten ztratil svůj kulatý tvar a je nyní nahoře a dole mírně zploštěn. Zploštění nahoře zlepšuje viditelnost, to spodní zase umožňuje nastavit volant blíže nohám a zlepšit tak posaz. Jiný je i střed volantu s airbagem a novým logem značky uprostřed. Ovládací prvky tempomatu a audiosystému ale na ramenech volantu zůstaly.

A když už jsem u posazu, je třeba pochválit pohodlné sedačky, které tělo dobře vedou a zároveň netlačí ani při delší cestě. Je to dáno jejich promyšlenou konstrukcí, pro kterou výrobce používá označení Advanced Comfort.

Obvyklou schránku se společnou područkou by sice někteří mohli mezi sedadly postrádat, područky jsou ale řešeny samostatnými opěrkami, Ty jsou součástí samotných sedaček, které se tak více podobají křeslům. Toto řešení umožňuje volný průchod zepředu dozadu a zpět, což mohou ocenit třeba maminky, vezoucí dítě v sedačce na sedadle vzadu, které mohou bez nutnosti vystupovat z auta přejít dozadu k dítěti a díky vysokému prostoru jej třeba pohodlně přebalit. Absence obvyklého bloku se schránkou také znamená. Že mezi předními sedadly nejsou ani nabíjecí zásuvky, takže cestující v druhé řadě musí využít zásuvku vpravo za sebou, ten vlevo má prostě smůlu.

Na druhou stranu, držáky nápojů jsou po obou stranách přístrojové desky, pro řidiče i spolujezdce zvlášť, takže pokud pojede řidič sám, nemůže dát do jednoho držáku kávu a do druhého vodu, ale musí si vybrat. Ti, kteří budou auto, obzvlášť v jeho prodloužené verzi, používat k výletům, mohou zadní část upravit na improvizované přespání, kdy ocení sklopné stolky na zadní straně předních sedadel.

I tento testovaný model měl něco, do čeho se mnoho lidí opravdu zamiluje. Jde o střešní komplet, zahrnující panoramatickou prosklenou střechu, doplněnou středovou poličkou zavěšenou pod střechou, procházející od předního skla až do kufru, kde na ni navazuje užitečná stropní schránka, do které uložíte až 10 kilogramů. Její praktičnost zvyšuje i to, že je přístupná zepředu z interiéru i zezadu, po otevření zadních dveří.

Je neuvěřitelné, jak takový prvek dokáže zpříjemnit a zpestřit pobyt v autě, tedy pokud nepoužijí děti poličku nahoře na odložení hraček, které po projetí zatáčky mají tendenci vracet se zpět dolů, na hlavy cestujících.

Vzpomínám si, jak jsme před mnoha lety zvolili první generaci za firemní vozidlo právě proto, že po drobné úpravě, spočívající v náhradě šroubů upevňujících zadní sedačky za vyjímatelné čepy, což umožnilo převážet v autě podle potřeby palety s materiály nebo lidi. Od té doby uplynulo spoustu vody, ale na tomto základním principu se nic nezměnilo. Jen sedačky, alespoň v poslední řadě, jdou vyjmout jednoduše a rychle, i bez použití nástrojů. Sedačky ve druhé řadě zase po sklopení zajedou k podlaze a krásně vytvoří rovnou obrovskou jednolitou plochu. Příjemným faktem je, že každá s nich je samostatná, takže to dává velkou variabilitu využití. Zavazadlový prostor se tak u XL verze zvětší na velmi slušný objem a vejde se do něho klidně nerozložené kolo nebo velký koberec, a kdyby na to přišlo, tak i dvě palety s nákladem. Verze M postačí pro ty, kteří se spokojí s paletou jednou.

Jen pro úplnost je potřeba uvést, že můžete mít k dispozici i třetí řadu sedadel. Ta jsou sice pouze dvě, ale na druhou stranu jsou plnocenná a cestující se na nich nebude trápit ani na delší cestě. Naše provedení sedačky ve třetí řadě nemělo, přestože je můžete mít. U kratšího provedení pak ale můžete zapomenout na kufr. Cestující ve druhé řadě sedadel mají odkládacích prostor pomálu, lépe jsou na tom cestující úplně vzadu, kteří mají odkládací prostory na panelu vedle bočního okna.

Pohon

Nabídka pohonných jednotek je teoreticky poměrně široká.Zrekapitulova ji lze, v závislosti na verzi vozu takto:

  • Verze M – PureTech 110 S&S MAN6 – PLUS 5místná verze
  • Verze M – BlueHDi 100 S&S MAN6 – PLUS 5místná verze
  • Verze M – BlueHDi 130 S&S MAN6 a EAT8 – MAX 5místná verze
  • Verze XL – BlueHDi 130 S&S MAN6 a EAT8 – MAX 5místná verze
    (7místná verze na přání)

Ta se ale podle dostupnosti mění. Aktuálně se tak například nabízí jen ty naftové, o objemu 1,5litru s výkonem 100 nebo 130 koní.

Příjemným pozůstatkem minulosti pro mě byla manuální šestistupňová převodovka. Ta precizně dávkuje výkon motoru a ovládací páka na výběžku přístrojové desky je v optimální poloze. Ti, kteří se nechtějí unavovat řazením, pak mají k dispozici osmistupňový automat.

Výhodou naftového motoru je jeho schopnost poskytovat sílu už od nízkého počtu otáček. Hluk od motoru se tak do interiéru vozu skoro nepřenáší, na řazení podle ucha to ale stačí. Další výhodou naftového motoru je spotřeba. Ta tabulková je u silnějšího testovaného 130 koňového provedení sice 5,5 litru, námi dosažená kombinovaná spotřeba s mírně vyšším dálničním podílem 40% dosáhla hodnoty 6,2 litru. To, při objemu nádrže 50 litrů, umožňuje dojezd zhruba 800 kilometrů. To je velmi slušný výsledek, o kterém se baterkovému provedení bude asi ještě dlouho jen zdát.

Jízdní vlastnosti

Kratší provedení je kvůli kratšímu rozvoru i celkové délce obratnější v městském provozu, pokud ale není naložené, tak více odskakuje na nerovnostech než delší provedení, které je při jízdě klidnější a s většinou nerovností se vyrovná tak, že si jich prakticky nevšimnete. Co je potřeba pochválit, jsou brzdy a odhlučnění. To do interiéru nepropustí víc, než je nezbytně nutné pro zajištění kontaktu s vnějším prostředím.

Závěr

Model ve svém současném vzhledu ještě více podtrhl svůj konzervativní, mírně „průmyslový“ vzhled. Jednoznačně dává přednost praktičnosti, prostoru a univerzálnosti využití. Pro toho, kdo tyto vlastnosti preferuje, je Berlingo výbornou volbou už spoustu let a poslední generace to jen potvrdila. Je to auto, se kterým slovy klasika můžete ráno odvézt děti do školy, poté využít při práci, obstarat nákupy, večer klidně vyrazit do divadla a o víkendu vyrazit s celou rodinou, babičkou, dědou, psem, kočkou i křečkem na výlet nebo na chatu.

Výhodou může být i možnost mít sedmimístné provedení, i když v kratší verzi to znamená vzdát se kufru.

A ceny? Opět zopakuji radu, kterou v poslední době dávám. Zájemce ať se podívá na stránky prodejce a podle vlastních preferencí si vůz nakonfiguruje. Ceny se totiž dost často mění a hodnota zde uvedená může v krátké době sloužit jen jako vzpomínka na minulost.

Nicméně, alespoň pro budoucnost zde zaznamenáme, že ceny začínají dnes na částce 625 000 Kč u provedení v základní výbavě se slabší naftou a manuální převodovkou. V nabídce jsem už ale bohužel nenašel nezávislé topení za 27 000 korun, které bylo dříve v příplatkové výbavě.

 

Text a foto: Jan Švéda  

Galerie:
Citroen Berlingo 1.5 MAX BlueHDi s manuální převodovkou

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code