Test LEXUS RX 350h Luxury Panoramic. Japonský luxus v novém hávu
Značka Lexus byla založena jako výrobní divize automobilky Toyota, zaměřená na luxusní automobily, v – pro nás důležitém – roce 1989. Jeho modelová řada je poměrně ucelená a až na pár vyjímek jsou jednotlivé modely stálicemi nabídky. Pouze v periodě několika let přichází nová generace, přinášející modelu technologické novinky a designová vylepšení. Nejinak je tomu i u modelové řady RX. Ta nedávno vyrostla již v pátou generaci. Do našich rukou se tentokrát dostalo provedení verze 350h, ve vrcholné výbavě Luxury a typickým hybridním pohonem s 2,5 litrovým motorem.
Exteriér
Lexus RX je, jak už bylo řečeno, na trhu poměrně dlouhou dobu. Celý ten čas si podržel základní charakteristické rysy a před příchodem modernizace v loňském roce už bylo cítit, že jeho design se stává jeho handicapem. To se naštěstí příchodem páté generace změnilo.
Patrné je to při prvním pohledu na přední partie vozu. Zde se poměrně výrazně změnila maska chladiče, nyní plně integrovaná plynulými přechody jak do víka motoru, tak do blatníků. Vřetenovitý tvar mřížky, přelévající se nenásilně do stran předního nárazníku, oproti předchozí generaci poněkud splývá, celkově je ale přední partie svým napřímením a vztyčením více ultimativní a robusní. Přechod mezi maskou chladiče a víkem motoru je ale naprosto vyhraněný a úzký pás spojující nízké světlomety působí velmi impozantně.
Jestliže přední partie získaly pár hran navíc, při pohledu z boku je tomu spíše naopak. Oblouky přibyly na podbězích kol, zmizela hrana v horní části předních dveří, zato přibyl výrazný tvar, přelévající se jako vlna, nebo se chce říci výrazný sval přes spodní prolis zadních dveří až nad zadní nápravu. Oblast střechy u zadního sloupku je výrazně ubíhající a spolu s více zaříznutým horním spoilerem a olemovaným prosklením C sloupku působí auto skoro až jako fastback nebo SUV kupé.
S partiemi kolem zadní nápravy si designéři vůbec docela vyhráli. Při pohledu zezadu se unylá plocha oblasti zadního nárazníku minulé generace docela výrazně rozvlnila. Nenápadný přechod zadních blatníků a víka kufru do nárazníku je pryč a odehrává se zde smršť přechodů, které zaujmou oči na nepoměrně delší dobu než dříve.
Novinkou zadních partií je, kromě výrazně vystrčeného zadního nárazníku, i pojetí světlometů. Jestliže minulá generace nabízela dva poměrně výrazné světlomety, zvětšující se do stran směrem nahoru, novinka zjemnila a nižší světlomety, opticky se lehce rozšiřující směrem dolů, jsou propojeny výraznou světelnou rampou, vytvářející zcela nezaměnitelný světelný podpis.
Třešničkou na karoserii je pak název značky, který se z nenápadného ale známého místa „vlevo dole“ přesunul na dominantní pozici do středu nad světelnou rampou, kde se stal naprosto nepřehlédnutelným.
Interiér
Mezigenerační posun pozná každý hned při nástupu do auta. Klasické kliky, které člověk vezme do ruky a zatáhnutím dveře otevřou, jsou nahrazeny něčím, co jako kliky vypadá, ale funguje to jinak. Uvnitř nepohyblivého madla je tlačítko spínače, který uvolní zámek dveří a umožní je otevřít. Stejný spínač je i na vnitřní straně dveří, kde má ještě jednu funkci navíc. V situaci, kdy chcete při vystupování dveře otevřít, ale v zorném poli senzorů je okolojedoucí objekt, třeba i kolo nebo chodec, neumožní spínač dveře otevřít. Zpočátku to pro někoho může působit trochu matoucím dojmem, ale dá se na to rychle zvyknout a v krajním případě je zde mechanická záloha.
Testovaný kus byl v nejvyšší výbavě Luxury, což mimo jiné znamená, že cestující mají k dispozici jak vytápění, tak odvětrávání všech 4 sedadel kromě prostředního vzadu. Ovládání vytápění, odvětrávání, i nastavení teploty pro zadní sedadla je krásně dostupné na zadní straně středového panelu. Jsou zde i dvě USB-C zásuvky a dokonce i zásuvka na 230V pro nabíjení notebooku.
Interiér je rozměrný a o jeho prémiovosti nemusí nikdo nikoho přesvědčovat. Jak použité materiály, tak masivní plochy ukazují sílu značky. Pracoviště řidiče je kompaktní, všechny ovladače jsou jednoduše dosažitelné a intuitivně ovladatelné.
Přístrojová deska se opticky zcelila. Prostřední displej se zvětšil na 14´´, už nevypadá jako tablet zapíchnutý do přístrojové desky, ale jde o integrální součást celku pracoviště řidiče. Výhodou nového řešení je, že je výrazně lépe dostupný prstům řidiče, nevýhodou je jeho přesun níž, mimo zorné pole. Ovládání displeje je intuitivní, co by se dalo ještě zlepšit, je více widgetů na panelu tak, aby si bylo možné na ploše poskládat vše potřebné. Ocenit je třeba také skutečnost, že přestože designéři neodolali trendu snižování fyzických ovládacích prvků, ponechali na displeji alespoň tlačítka pro klimatizaci samostatně a nastavování teploty dvouzónové klimatizace je dokonce řešeno kruhovými ovladači.
Archaicky působí pouze obsah kapličky před řidičem. Ten už sice tvoří plošný displej a ne kruhové přístroje, do podoby kruhového analogového přístroje, obklopeného kruhovými výřezy teploměru motoru a palivoměru se ale stále stylizuje.
Jestliže vůz disponuje opravdu vychytaným head-up zobrazováním, stálo by za to při příštím faceliftu prostřední displej vytáhnout výš tak, aby řidič nemusel při jeho ovládání tolik odvracet oči od vozovky. Zobrazování údajů promítáním na přední sklo se dnes stává již poměrně dostupnou součástí výbavy. Výbornou vychytávkou zde ale je to, že v tomto voze jsou zobrazovány na skle i dotykové plošky na volantu. Takže v případě že se jich na volantu dotknete, zobrazí se vám příslušná destička před vámi na čelním skle. Vy pak můžete vybírat potřebnou funkci bez nutnosti odvrátit zrak od vozovky na volant. To oceníte obzvlášť v noci, kdy symboly na volantu sice svítí, ale ty promítané na skle jsou čitelné lépe.
Informace o stavu a poloze vozu zajišťuje kromě nejrůznějších čidel a senzorů i sada vnějších kamer, umožňující pohled nejen dopředu a za vozidlo, ale i do stran, takže si můžete v případě, že jste v nějakých stísněných prostorách, promítnou prostor kolem celého vozu a podle toho se zařídit.
Rozměrný interiér je prosvěcovaný rozměrným proskleným oknem. To zasahuje od předních slunečních clon až nad zadní sedadla s tím, že přední část skla je otevíratelná. V případě, že slunce svítí moc, můžete si střechu zastínit clonou, stejně jako okna zadních dveří.
Pár užitečných drobností je i v konstrukci zadních sedadel. Stále mají samostatně sklopnou střední část, takže můžete převážet objemnější delší věci, třeba i několik párů lyží, i když pojedete v autě čtyři. V područce jsou držáky nápojů a schránka na drobnosti. Samotná sedadla mají elektricky nastavitelný posun sedáku a sklon opěráku a jsou elektricky sklopitelná i z kufru.
A jestliže se popis interiéru nesl v duchu prostornosti, lze ho zakončit ve stejném duchu i při popisu kufru. V nabídce verzí už sice nenajdete tu prodlouženou sedmimístnou, místa v kufru je ale stále dost. Zdá se, že i více, než napovídá údaj 461 l objemu pod roletou. Pod podlážkou ale nenajdete rezervu, jen lepení, nářadí a pár schránek, do které lze odložit pár užitečných maličkostí, třeba pro údržbu vozu.
Pohon
Pohon modelu RX 350h nyní obstarává výhradně 2,5 litrový benzínový motor o výkonu 190 koní, který spolupracuje s jedním elektromotorem na přední nápravě o výkonu 182 koní a dalším na zadní nápravě s výkonem 54 koní. Celkový dosažitelný výkon je pak 250 koní. Ten je přenášen na vozovku pomocí bezestupňové převodovky e-CVT.
Tato převodovka na jedné straně zajišťuje běžnému řidiči komfortní jízdu, na straně druhé má svá specifika, se kterými je potřeba počítat. Třeba monotónní zvuk od motoru při rychlejší jízdě.
Ovládání převodovky zůstává pomocí malého joysticku, ale pokud na to přijde, má řidič možnost řadit virtuální stupně manuálně, pádly pod volantem. Joystickem pak může navolit sportovní režim, ve kterém převodovka řadí ve vyšších otáčkách a dává tak motoru více prostoru v pásmu většího výkonu.
O tom, zda bude výkon přenášen na přední, na zadní, nebo na obě nápravy, rozhoduje systém sám podle více kritérií, například adheze, nebo akcelerace. Na řidiči tak zůstává ovládání tempomatu. To není tradičně na volantu, ale vlevo na panelu vedle volantu stejně, jako nastavování paměti nastavení sedadel, mající možnost nastavit do paměti polohu až pro tři řidiče.
Další ovládací prvky, jako je vypínání stabilizačního systému, nebo zapínání systému HOLD, tzn. automatické aktivace brzdy při zastavení např. v křižovatce, nebo přepnutí do čistě elektrického režimu, jsou hned za joystickem řazení.
Samotná jízda většinou začíná v čistě elektrickém režimu. Při agresivnějším rozjezdu se ale ihned připojí spalovací motor. Ten se pak aktivuje vždy, když nestačí výkon elektromotorů, nebo klesne zásoba elektřiny nashromážděná v trakční baterii při brzdění nebo dobíjení z přebytku výkonu spalovacího motoru. Pokud vás zajímá, čím je vůz aktuálně poháněn, můžete si zapnout na panelu před řidičem schema pohonu, které v reálném čase zobrazuje toky energií. Z chování vozu to totiž prakticky nepoznáte.
Složení pohonného systému napovídá, že spotřeba paliva bude více než u běžného motoru, záležet na stylu jízdy a místním podmínkám. Ty optimální podmínky nalezne auto ve městě, při jízdě plné pomalých přesunů mezi křižovatkami a dobrzďování. Pak se dostanete bez problémů pod 6 litrů. Mimo město, kde se průměrná rychlost zvýší, podíl jízdy na elektřinu sníží, se spotřeba zvýší k sedmi litrům. Nejvíce hladové je auto logicky na dálnici, kdy ve vyšší rychlosti roste spotřeba spalovacího motoru a podíl jízdy na elektřinu – tedy pokud se nedostanete do kolony kvůli opravě nebo nehodě – klesne prakticky k nule. Pak není problém vidět na ukazateli hodnoty nad 10 litrů.
Spotřeba, kterou jsme dosáhli, se při kombinované jízdě pohybovala kolem 8,5 litru což je na tak velké vozidlo s 2,5 litrovým motorem velmi slušná hodnota a to přesto, že poměrně vysoký podíl mixu byl tentokrát na dálnici. Ta vozidlu sluší, obzvláště při maximální rychlosti, i když to samozřejmě průměr spotřeby výrazně zvedne.
Jízdní vlastnosti
Jak už jsem řekl u popisu pohonu, auto je konstruováno jako čtyřkolka. Neznamená to ale, že by všechna kola byla poháněna stále. Auto neustále vyhodnocuje jízdní styl, přilnavost kol, potřebu zrychlení a další parametry a podle toho rozhoduje, která náprava a jakým poměrem a jakým pohonem bude poháněna. Jízdní komfort zvyšují velká 21´´ kola, podvozek zvládá i jejich obutí nízkoprofilovými pneumatikami 235/50 R21.
Milovníci opravdového komfortu, kteří tolik nebazírují na dynamické jízdě a jsou ochotní slevit z působivého dojmu, který dávají velké disky, mohou zvolit kola menší. V nabídce nižších výbav jsou i 19″ litá kola s pneumatikami 235/60 R19.
Přestože auto má velké rozměry tak je skvěle ovladatelné a akcelerace je u skoro dvoutunového vozu velmi působivá. Přitom auto působí sebejistě i na členitější silnici. Svým charakterem je to ale polykač dálničních kilometrů. Rychlosti, které jsou na hraně zákona vůbec nepůsobí jako něco, co by měl člověk prožívat s pocity nejistoty a jen respekt k zákonům nám u nás bránil rozjet se rychleji. V Německu by to určitě byl zážitek projet se s tímto autem rychleji.
Závěrem nezbývá než pochválit brzdy, které těžké auto zvládají v pohodě, přestože jsou ve své funkci nutné spolupracovat s rekuperačním systémem, dobíjejícím trakční baterii. Prodleva mezi fungováním tohoto systému a nástupem brzd je téměř neznatelná.
Závěr
Modernizovaný Lexus RX je auto, budící více emocí, než jeho předchůdce. A to jak na pohled, tak jízdními výkony. Poskytuje spoustu podnětů pro téměř všechny smysly, které dokáže buď podráždit rafinovanými tvary, nebo uklidnit jízdním projevem. Světelnou pohodu v interiéru zvyšuje příplatková prosklená střecha, tu sluchovou pak prémiová audiosouprava s 12 reproduktory, kterou prakticky neruší projev pohonné soustavy.
Přestože nejlepších provozních výsledků dosahuje vůz ve městě, je svým charakterem a rozměry vhodný více mimo město. Optimálně na dlouhých trasách, na kterých dokáží všichni cestující ocenit možnosti úpravy nastavení individuálního pohodlí pro každého zvlášť.
Toto vše samozřejmě znamená, že cenovka začíná výše, než u běžných aut. Aktuálně tak cena modelu RX 350h začíná u základní verze Comfort bez příplatkové výbavy na částce 1 790 000 Kč, na kterou je možné získat akční slevu a dostat se tak na 1 555 000 Kč.
Testovaná verze Luxury, což je nejvyšší řada modelu 350h, stojí 2 290 000 Kč plus 50 000 kč za prosklenou střechu. Pokud by vůz neměl základní khaki barvu, ale příplatkovou metalickou, připlatili bychom dalších 40 000 Kč.
Text a foto: Jan Švéda 
Galerie:
