Test Renault Rafale. Auto pro francouzského prezidenta i českého řidiče
Renault Rafale je tvarově příbuzný svému staršímu a menšímu příbuznému Arkana. Přestože mezi nimi není zas tak velký časový odstup, designově jsou to dva úplně jiné světy. Tento model jsme si poprvé uvedli v jeho české premiéře, která se odehrála na letišti v Mladé Boleslavi v létě tohoto roku. Letiště bylo jako místo představení zvoleno záměrně, protože vůz svým názvem navazuje na letoun Caudron Renault Rafale, který ve třicátých letech minulého století vytvořil několik rychlostních rekordů. Měli jsme možnost s ním najet první kilometry po připravené trase a nyní došlo i na komplexnější pohled a hlubší ověření vlastností a schopností tohoto nového vrcholného modelu značky.
Exteriér
O designu posledních modelů Renault se dá říci, že se po předchozí generaci, která působila poněkud bezradně, výrazně vyhranil. A to jak významově, tak fakticky. Využití moderních technologií osvětlení umožňuje použít linie, které dotváří dynamické linie. To platí pro všechny poslední modely a Renault Rafale, jako kupé SUV, není výjimkou.
Silueta modelů SUV kupé je charakteristická splývavou zádí a vyšší světlou výškou. Předním partiím dominuje rozměrná maska chladiče s mřížkou, replikující znak umístěný uprostřed. Opticky vůz rozšiřují pásy denního svícení, vytažené do boků karoserie. Nad nimi plochu rámují ostře řezané hlavní světlomety, také vytažené na maximum do stran.
Délka 4,71 m a šířka 1,86 m řadí nový Renault Rafale do segmentu D. Díky velkému rozvoru pak nabízí dostatek prostoru pro posádku. Sportovní ambice naznačují černé lemy blatníků a pás chránící spodní část dveří před poškozením při jízdě v terénu. Vzhledem k tomu, že to tvůrci tušili, že to asi bude spíše teoretická možnost použití, jsou tyto prvky lakované a jsou tak spíše estetickým ztvárněním potenciálu vozu.
Z celkového pojetí nevybočuje ani záď vozu s čistými a ostrými liniemi a výraznými horizontálními světlomety. Krátký přední převis a vysoká záď umožnily při výšce 1,61 metru vytvořit dostatek prostoru i pro cestující na zadních sedadlech, přestože sklon zadního okna je pouhých 17 stupňů. To zlepšuje aerodynamiku vozu. Znamená to také, že na zadním okně nenajdete stěrač. Při jízdě jsou kapky deště sfukovány proudem vzduchu, ale pokud stojíte, nebo nejedete dost rychle, je viditelnost zadním oknem omezena.
K zadním dveřím je možné ještě zmínit to, že kvůli opravdu malému sklonu bylo nutné závěsy umístit nad profil karoserie a zakrýt je něčím, co jsme si zvykli nazývat „uši“. Ty jsou integrovány do zadního horního displeje, působí velmi zajímavě a přidávají vozu jak na dynamice, tak na dalších estetických podnětech. Nutno poznamenat, že toto řešení ale není originální. Mezi francouzskými vozy je možné ho vidět třeba na konkurenčním modelu 408 od Peugeotu.
Renault Rafale by měl být k dispozici v pěti barvách karoserie. Při představení bylo možné vidět poprvé modrou barvu Alpine, která je o něco sytější modrou než na modelu Alpine A 110. Kromě ní je to šedá Schiste Brillant, černá Étoilé a červená Flamme, která podle mého názoru sluší vozu nejvíce, i když jsem ho ještě neviděl v také novém odstínu saténové bílé perleťové.
Výbavový stupeň Esprit Alpine je pak obut do 20palcových kol, Rafale E-Tech 4×4 300 k ve verzi Atelier Alpine Chicane pak disponuje speciálními 21palcovými disky kol Chicane, obutými do pneumatik Continental.
Interiér
Po prvním nasednutí do vozu potřebujete dost času na to, abyste vstřebali všechny dojmy a postřehli prvky výbavy i maličkosti, které pobyt ve voze zpříjemňují.
Na první pohled si samozřejmě všimnete sedaček, přístrojové desky, hned ten další ale bude směrovat nad hlavu, kde se ve voze s výbavou Esprit Alpine klenula panoramatická skleněná střecha. Na konci obhlídky pak můžete skončit dole na netypicky modrých koberečcích, na kterých je vyšito logo Alpine
Ale pojďme postupně a pomaleji. Sedadla mají sportovní boční vedení, které nabízí dobrou boční i podélnou oporu a můžete si tak plně vychutnat schopnosti vozu v zatáčkách. Čalouněné jsou materiálem Revolution Alcantara a boční vedení sedadel je opatřeno doplňky ve stylu chráničů motocyklových bund. Zajímavostí, kterou nepřehlédnete při otevření dveří, je logo Alpine, které zdobí horní část opěradla a rozsvěcuje se v rytmu tlukotu lidského srdce. Jeho odstín odpovídá barvě zvolené v nastavení MULTI-SENSE. Osvětlení je vyrobeno z materiálu, který je dokonale ohebný, a proto nemá žádný vliv na měkkost opěradla. V tomto případě má jít podle slov výrobce o novou technologii, která zde byla použita jako první na světě.
Interiér je ve stylu ostatních modelů značky. Přístrojové desce tedy dominuje prostřední velký displej, postavený na výšku. To má několik výhod. Kromě možnosti plochu rozdělit na více částí podle potřeby, je takto lépe dosažitelný a není třeba se na odlehlou stranu tolik natahovat. Pro mnohé bude i výhodou, že infotainment je postavený na technologii Google, takže ho důvěrně znají ze svých telefonů. Důležité také je, že tlačítka pro ovládání klimatizace, což je asi nejčastěji používaná technika, jsou umístěny samostatně pod panelem. Při změně teploty tak není třeba se proklikávat nějakým menu.
Zajímavostí přístrojové desky je i to, že na její výrobu ve výbavě Esprit Alpine byla poprvé v automobilu použita břidlice. Překvapivě, pokud je použitý velmi tenký list břidlice, ztrácí svou křehkost a lze jej tvarovat stejně snadno jako list dřeva. U verze Techno je zase na panel palubní desky použit černě tónovaný přírodní korek.
Ale abych jen nechválil, když jsme u ovládání, problém mám se samotným řazením. Potřebujete ho sice pouze při rozjezdu, nebo parkování, ale právě proto by mi stačila páčka nebo přepínač na prostředním tunelu. Renault ale použil, neznámo proč, poměrně archivní řešení. Je jím páka pod volantem. To by samo o sobě až tak nevadilo. Problém je ale v tom, že páka řazení je velmi blízko ovladači stěračů. Nesmíte se potom divit, že ve chvíli, kdy chcete řadit a sáhnete intuitivně pod volant, že místo couvání na parkovací místo začnete hoblovat suchými stěrači zaprášené okno. To se mi stalo několikrát a vždy mne to vrátilo do první hodiny autoškoly a znovu mi zazněl hlas mé učitelky „mužskej, co to děláš?“
Dominantním prvkem ineriéru je ale Solarbay, panoramatická skleněná střecha s rozměry 1 470 x 1 117 mm. Díky technologii „AmpliSky“ nepotřebuje stínící roletu. Tato technologie představuje aktivní systém, který se kompletně zatemňuje podle potřeby. Principem je posun molekul vlivem elektrického pole. Ochrana proti slunečnímu záření je tak zajištěna okamžitě. Plocha střechy je rozdělena na devět segmentů a jejich postupné zatemnění lze ovládat hlasem prostřednictvím služby Google Assistant nebo tlačítkem na stropním panelu. Při opuštění vozu se pak automaticky přepne do neprůhledného režimu.
Samozřejmostí u takovéhoto vozu je head-up display, promítající na sklo před řidiče základní údaje o rychlosti nebo navigaci. Samozřejmostí je i dostatek napájecích míst jak vepředu, tak pro cestující na zadních sedadlech. Ti mají navíc dosud nejvíc místa pro nohy v této kategorii.
Samozřejmostí, kterou je nutno ocenit, ale není kouzelné nenápadné tlačítko úplně vlevo na přístrojové desce. Pomocí něho se ovládá funkce, pojmenovaná návodně “My Perso”. Díky ní si můžete jednou provždy vybrat a nastavit si v menu infotainmentu své osobní nastavení. Například vypnout škodlivé až nebezpečné asistenční systémy Start-stop nebo udržování jízdního pruhu, případně novou lahůdku, upozornění na překročení povolené rychlosti.
Pohon
Na výběr dává výrobce u testované verze dvě pohonné jednotky. První je E-Tech full hybrid 200 o výkonu 147 kW (200 koní). Ta se skládá ze spalovacího motoru o elektromotoru, pohánějících společně přední nápravu. Druhou je výkonnější plug-in hybrid E-Tech 4×4 300 o výkonu 221 kW (300 koní). Ten disponuje navíc druhým elektromotorem, pohánějícím také zadní nápravu.
Hybridní jednotka testované verze s elektromotorem o výkonu 68 koní používá jako zdroj baterii s kapacitou 2 kWh. Ta je dobíjená rekuperací při brzdění, nebo přebytečným výkonem motoru, nevyužitým k jízdě. S ohledem na kapacitu baterie elektromotor slouží jako pomocník při rozjezdu, akceleraci, nebo na krátké vzdálenosti, např. parkování v garáži.
Hlavní, spalovací motor, je pouhý tříválec o objemu 1,2 litru a výkonu 130 koní. Jeho výkon přenáší na nápravu automatická převodovka. Ta kombinuje podle potřeby 2 stupně pro elektromotor a 4 pro benzínový motor. Většinou funguje tak, že si její činnosti ani nevšimnete, ale jsou situace, například akcelerace do kopce, kdy si s volbou převodu není úplně jistá a benzínový motor vytáčí víc, než je třeba.
Spotřeba je pak v mezích běžných očekávání. Při jízdách po městě s lehkou nohou, bez závodění na křižovatkách, jsme se vešli do 4,8 litru. Zde jsme díky výborně fungující rekuperaci měli chvílemi pocit, že auto jezdí na vzduch, protože dojezd se téměř neměnil ani při přejezdu přes celé město. Mimo město pak spotřeba vzrostla zhruba o dva litry na 6,7 a při kombinaci s dálnicí pak 7,2 litru.
Jízdní vlastnosti
Podvozek Rafalu disponuje víceprvkovým zavěšením a systémem řízení všech kol 4CONTROL advanced. Kromě lepšího naladění jízdních vlastností a snížení úrovně hluku uvnitř vozu, nabízí vychytávku, kterou zatím nedisponuje mnoho aut.
Jde o možnost natáčení zadní nápravy. Při rychlostech nad 50 km/h se zadní náprava otáčí až o 1 stupeň ve stejném směru, jako přední kola. Při nižších rychlostech se zadní náprava může otáčet až o 5 stupňů, ale opačným směrem než přední.
Zatímco ve vyšší rychlosti se můžete jen dohadovat, nakolik natočení zadních kol zlepšuje stabilitu, při pomalé jízdě, obzvlášť třeba parkovacích manévrech, je rozdíl citelný. I s tak rozměrným autem, jako Rafal je, se vejdete bez složitého manévrování do míst, kde byste to nečekali. Za to je třeba konstruktéry opravdu pochválit.
Celkově je v tomto případě možné říci, že model vrací do hry pojem francouzského jízdního pohodlí, který v poslední době už pomalu upadl do zapomenutí.
Závěr
K modelu Rafale, nové vlajkové lodi značky, se dá říct jednoduše – co je dobré pro francouzského prezidenta, je dobré i pro českého řidiče. Ano, tento model byl vybrán, aby vozil hlavu francouzské republiky. A určitě to není náhodou. Zaujme reprezentativním vzhledem, jízdním pohodlím a prostorem jak pro cestující, tak náklad a bude důstojnou konkurencí srovnatelným modelům jiných značek.
Text a foto: Jan Švéda