Volkswagen T-Roc. Stylovka nejen do města

Model T-Roc je (nejen) městské SUV, nebo by se také dalo říci crossover, menší bratr Tiguanu a největšího Touaregu. Představený byl poprvé jako koncept v roce 2014 a do prodeje šel koncem roku 2017. O jeho velikosti vypovídá skutečnost, že je postaven na stejném základu, jako je Škoda Octavia, nebo Volkswagen Golf. Nejmenším vozem z SUV stáje Volkswagenu ale není, tím je model T-Cross, prodávaný od loňského roku.

Exteriér

Základní prvky exteriéru auto bez pochybností na první pohled zařazují ke značce. Jednoduché linie a charakteristické tvary, umožňující co nejefektivněji využít obestavěný prostor. Přední části dominuje rozměrný chladič dělený pásem nárazníku, rozšiřujícím se po stranách tak, aby dal prostor originálním světlometům denního svícení a u některých verzí integrovaným mlhovkám.

.

Ty ale testovaný model neměl. Boční linie oživují poměrně masivní podběhy kol s praktickým plastovým lemováním a typická ostrá hrana prolisu nad madly dveří. Většinu plochy zádi zabírají dveře kufru, v horní části zakončené střešním spoilerem a dolní hranou skrytou v zářezu zadního nárazníku, což chrání dveře před poškozením při jízdě, při nakládání ale toto řešení vyžaduje opatrnost, abyste si nárazník při nakládání do poměrně široké hrany nákladového prostoru nepoškodili nákladem. Dalším výrazným prvkem zadní části jsou kromě naprosto typických koncových světel také imitace chromovaných koncovek výfuku. Ty jsou ale umístěny příliš vysoko na to, aby byla jejich funkce uvěřitelná. Majitelům, chtějícím se odlišit dává šanci zvolit dvoubarevnou kombinaci vozu a střechy. Testovaný model měl praktickou a elegantní bílou střechu, v nabídce dovozce je střecha černá. Možností, kterou velmi doporučuji, je vybavení vozu skleněnou panoramatickou střechou, která prostoru interiéru a pocitu z jízdy dává úplně jiné rozměry.

Interiér

Kdo interiery Volkswagenu zná, nebude v T-Rocu ničím překvapen. Sedačky jsou pohodlné, přiměřeně tvrdé, područka mezi předními sedadly je posuvná, klimatizace je přehledná, na panelu jsou všechny důležité ovladače po ruce.

Řidič má možnost přepnout zobrazení přístrojů na digitálním panelu v kapličce do několika režimů zobrazování různých údajů, se kterými si zvědavý hračička opravdu vyhraje. Kruhové a´la analogové přístroje, digitální údaje o spotřebě, zařazeném převodovém stupni a v prostoru uprostřed mezi kruhovými přístroji si může, pokud nepotřebuje kvůli všudypřítomným radarům zobrazovat velký digitální údaj o rychlosti, zobrazit i mapu s navigací tak, aby nemusel pohled natáčet doprava na středový panel.

.

Horší je to se zadáváním údajů do navigace. Tam je trochu složitější zadávání kompletní adresy, leckdo si při jejímu zadání nemusí vystačit s intuicí a bude tak muset nahlédnout do manuálu.

Příjemné je, že Hold systém, který dokáže auto podržet na křižovatce, nebo při vjezdu na hlavní silnici, dokáže být aktivován i při opakovaném startu a není tak nutné jej pokaždé znovu zapínat. Škoda, že něco takového nelze nastavit u otravného, motor i baterii poškozujícího Star/stop systému, jehož vypínání je navíc skryto hluboko v nastavení, které se ovládá v menu na prostředním panelu, což je tak únavné, že to člověk většinou brzo vzdá a nechá systém pracovat, za což může odměněn dřívější návštěvou v servisu a výměnou baterie.

Testovaný model měl, jak je uvedeno výše, prosklenou střechu, která zasahovala od předního skla až nad zadní sedačky. To velmi příjemně prosvětlovalo interiér, ze kterého dělalo téměř něco na úrovni kabrioletu a umožňovalo cestujícím na zadních sedadlech užívat si ve městě okolní architekturu a v přírodě krásy modré prosluněné oblohy. A když by bylo toho sluníčka moc, je možné střechu zaclonit semitransparentní clonou, která odstíní většinu slunečního záření.

.

Pokud jde o konektivitu, vepředu není problém, je zde jak 12V zásuvka, tak 2 USB konektory. Vzadu je to slabší, zde je k dispozici pouze jedna 12 V zásuvka a bez redukce na USB nebo nabíječky s 12V zástrčkou jsou ztraceni.

Na zadních sedadlech mají cestující dost místa, tedy pokud na předních nesedí někdo vzrostlejší, vyžadující nadstandardní prostor pro nohy. Zadní opěrka v prostředním opěradle, ve které mohou mít dva cestující odloženy nápoje, se dá zajímavým způsobem vyklopit celá a vznikne tak velký průchozí otvor do kufru, kterým lze protáhnout více, než když je zde pouze úzký průvlek, jak je to u jiných značek.

Podlážku v kufru je možné nastavit do vyšší a nižší polohy. V nižší poloze má řidič k dispozici více prostoru pro náklad, ve vyšší zase po sklopení zadních sedadel vzniká rovná nakládací plocha. Kufr má v základním nastavení objem 445 litrů, což je pro představu stejná hodnota jako u Mercedesu B, nebo Jeepu Cherokee a o něco víc než u Fiatu 500L. Po sklopení sedadel se dostane na 1290 litrů.

.

Příjemné překvapení se skrývá pod podlážkou, kde se skrývá rezervní pneumatika, úsporně vyplněná subwooferem.

Motor, převodovka

Výběr benzínových motorů začíná u litrového tříválce o výkonu 115 koní a pokračuje přes 1,5 litrový o výkonu 150 koní až k dvoulitru se 190 koni. Můžete mít ale i nafťák, buď 1,6 litrový o výkonu 115 koní, nebo klasický dvoulitr, dávající 150 koní. Opravdoví sportovní fanoušci pak můžou zvolit dvoulitr se 190 koni.

Motory je možné, podle varianty výbavy, kombinovat s manuální 6 st. Převodovkou, nebo sedmistupňovým dvouspojkovým automatem.

Testovaný vůz měl 1,5 litrový benzínový motor, velmi slušně zvládající dynamickou jízdu i bez toho, že by člověk musel přepínat do sportovního režimu, který je také k dispozici. Zvuk motoru se do kabiny cestujících nepřenáší víc, než je potřeba k tomu, aby měl řidič představu o tom, co se pod kapotou děje a není větší, než hluk aerodynamický, nebo od pneumatik.

Převodovka, jak už bylo uvedeno, zvládá sekundovat motoru bez problémů a udržuje jej v optimálním režimu otáček ve všech jízdních situacích. Problém se několikrát pouze projevil v případě, že jsem převodovkou přepnul do manuálního režimu, ze kterého poté jakoby nevěděla, jak se přepnout zpět do automatického režimu.

Dosažená spotřeba, která je kombinací podílu dálnice, klikatých okresek a velkoměsta, se ustálila na hodnotě 8,1 litru, což není nijak oslňující hodnota. Je ovšem nutno přiznat, že tentokrát by se dal jízdní styl označit spíše za dynamický a při běžném způsobu jízdy by se spotřeba jistě více přiblížila hodnotě kombinované spotřeby, deklarované výrobcem, což je 6,6 litru na 100 kilometrů.

Jízdní vlastnosti

Testovaný model měl obuty největší, 19 palcové disky do úzkoprofilových pneumatik. Tato kombinace poskytovala výborné jízdní vlastnosti na dobrých silnicích a na dálnici. Na rozbitých silnicích, městských kostkách, nebo polní cestě se až k pozadí cestujících dostalo více rázů a je potřeba tomu jízdní styl přizpůsobit. Jako případný zájemce o koupi bych tak velmi váhal, zda dát přednost eleganci velkých kol, nebo pohodlí menších disků, obutých do vyšších „bačkor“.

.

Na příjemném pocitu, který dává dynamický průjezd zatáčkou, nic neubírá ani vyšší stavba vozu, který se moc nenaklání, a ani ve střídavých zatáčkách se nerozkolébá víc, než by bylo zvládnutelné. Pocitu naprosté kontroly nad vozem by ale možná prospělo trochu tvrdší řízení. Takto ovšem výborně vyhovuje naší cílové skupině, kterou jsou jemné ženské ruce.

Závěr

Volkswagen T-Roc je vůz, který svým předpokládaným užitím odpovídá dnešním očekáváním slušně situovaného majitele či majitelky, trávící čas nejen krátkými cestami do práce, ale i na delší dovolenou. Díky svým kompaktním rozměrům umožní najít parkovací místo v nacpaných ulicích, ale poskytne i dost prostoru pro zavazadla.

Součástí základní výbavy testovaného vozu byla mimo jiné aktivní tempomat s asistentem hlídání vzdálenosti od vozu jedoucího vepředu, otravný a podle mne potenciálně nebezpečný Lane Assist, který bych klidně oželel, praktická automatická klimatizace, nebo třeba dešťový senzor, hlídající stěrače. Zvláštní výbavu představoval Active Info Display, lepší audiosystém a LED světlomety. S touto výbavou se dostal na cenu 931 200 Kč, což je o zhruba dvakrát více, než je základní cena 449 900 Kč. Cena v nejlepší výbavě se všemi doplňky, například střešním oknem za 27 500 Kč, kterou se mi v konfigurátoru podařilo naklikat, byla až 1 600 800 Kč, což je ale spíš hypotetické číslo, které asi žádný kupec na své faktuře neuvidí.

Galerie:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code