Test Volkswagen T-Cross 1.0 TSI 85 kW 7DSG. Inovované SUV do města
Volkswagen T-Cross je model, který letos slaví 5 let na trhu. Nám se do rukou dostává podruhé, po faceliftu, který proběhl loni v létě. Tento model je nejmenším SUV značky, počátkem řady modelů T-Roc, Tiguan a Touareg. Při faceliftu proběhly pouze kosmetické úpravy. Stále tedy platí, že vůz je postaven na shodném podvozku jako model Polo, liší se pouze tím, že je o necelých 14 centimetrů vyšší a deset centimetrů delší. Volkswagen Polo se již v historii prodávalo i ve zvýšené verzi, od roku 2004 pod názvem Polo Fun, od roku 2014 s příchodem páté generace Pola přejmenované na Cross Polo. Žádná z těchto variant ale nedisponovala pohonem všech 4 kol. I aktuální model má k dispozici pouze podvozek s předním pohonem a vlečenou zadní nápravou.
Exteriér
Jak již bylo řečeno, T-Cross vychází z Pola. Nárůst výšky oproti Polu se odehrává částečně zvýšením světlé výšky, z valné části jde ale o nárůst výšky prostoru v interiéru. Design stále působí dojmem robustnosti a bezpečnosti. Ostatně vnějších prvků, podle kterých byste identifikovali, že jde o vůz po faceliftu zas tak moc není.
Na první pohled je možné si všimnout přepracovaných nárazníků. Podle výbavy můžete mít auto i s novými předními světlomety IQ.Light LED Matrix s dálkovými světly které se aktivují automaticky tak, že neoslňující protijedoucí řidiče. Jiná je i grafika zadní světlometů. Jinak samozřejmě model stylově přebírá některé rysy od větších sourozenců. Při bedlivějším pohledu tak třeba najdete podobné prolisy na víku motoru, základní tvary přední masky, nebo hranu taženou přes dveře, jako u nejvyššího modelu Touareg. Obuté můžete mít podle výbavy buď 16´´, 17´´ nebo až 18´´ kola, která jistě budou slušet, ale vjet i do terénu bude asi lepší na menších kolech, která poskytnou lepší tlumení nerovností.
Na první pohled pak můžou zaujmout nové odstíny karoserie. Ta naše sice byla klasicky bílá, ale vybírat je možné i novinky- žlutou Grape Yellow, modrou Clear Blue Metallic a červenou Kings Red Metallic.
Interiér
Interiér zůstává typický pro značku. Střídmá kombinace rovných ploch a hran působí jednolitě a solidně, i když lesklé povrchy, připomínající „moderní“ nábytek, mohou rušit odlesky, některé použité materiály jsou poněkud tvrdší a šedé odstíny plastů místy připomínají modely devadesátých let. Přepracovaná byla kromě kapličky před řidičem celá přístrojová deska. Působí klidnějším dojmem, prostřední panel může být podle provedení buď s 8´´ nebo 9,2´´ obrazovkou, na které zůstaly knoflíky ovládání. Ty ale zmizely z panelu klimatizace, umístěném pod tímto displejem. Naštěstí dotykové posuvníky, kterými se ovládá nastavení teploty, fungují celkem přesně, i když jednodušší bylo za jízdy nahmátnout knoflík a otočit s ním, než se trefovat prstem do drážky posuvníku.
Jak už bylo řečeno, kaplička před řidičem zůstala beze změny. Mohu tak jen opakovat poznatky z minulého testu. Dominantní místo vlevo má v základním nastavení zobrazení kruhového otáčkoměru, vpravo se zobrazuje kruhový tachometr. V prostoru mezi nimi si řidič může navolit zobrazení různých dat, včetně detailu z navigace. Tachometr ale zobrazuje údaje o rychlosti v tak drobném rozlišení, že dodržení omezené rychlosti stojí řidiče neúměrně velkou část pozornosti, která by mohla scházet při sledování vozovky. Digitální hodnotu rychlosti lze na přístrojové desce najít, ale přimlouval bych za náhradu imitace tachometru zobrazením velkého digitálního údaje o rychlosti. Ten by byl jednoznačný, jasně viditelný a neodpoutával by pozornost od vozovky.
Výhoda je tlačítko Start/Stop, které je na přístrojové desce a umožňuje vypínat režim, který obtěžuje, je rizikem pro motor i baterii a potenciálně může způsobit i rizikové situace v situaci, kdy potřebujete okamžitý rychlý rozjezd a ztrácíte drahocenné desetiny vteřiny, než nastartuje motor.
Za pochvalu stojí i spousta konektivity, bezdrátové dobíjení umístěné za řadicí pákou pod gumovou podložkou, hned vedle 2 USB plus cigaretový vstup a 2 USB vzadu musí uspokojit každého.
Oproti Polu ocení snad každý uživatel vyšší posaz. Ostatně pocitu pohodlí při nastupování a dobrému rozhledu přičítám rostoucí podíl prodeje vozů kategorie SUV. Svým způsobem se tak vracíme do dvacátých let minulého století, kdy karoserie byly také vysoké, a do aut se nastupovalo a ne sestupovalo, což ocení nejen starší uživatelé, ale i ti, kteří mají rádi v provozu nadhled a pocit bezpečí. Výhled dopředu je výborný, neruší jej přední A sloupky. Do strany přes prostřední B sloupek je to už slabší, a pokud je spolujezdec vyšší a má sedadlo posunuté dozadu, je lepší, když si od něj řidič nechá při vjezdu na hlavní říct. Na výšku nebude omezován ani hráč basketbalu. Pro nohy je vepředu místa dost, vzadu to bude slabší.
Variabilita a kapacita prostoru ve voze se nezměnila. Zadní lavici je stále možné posunout o 14 cm dopředu a zvětšit tak zavazadlový prostor. Tuto možnost využijete asi jen v případě, že vzadu nebude sedět nikdo, nebo snad jen děti, protože po posunutí sedaček vpřed zde pro nohy dospělého člověka opravdu nezbývá moc místa.
Kufr nabízí základ 385 litrů, se sníženoud podlážkou se dostanete na 455 litrů. Při posunutých zadních sedadlech dopředu a sklopených opěradlech jste na 1281 litrech. To není sice žádný rekord, ale na nákupní tašku to stačí. Zmínit musím drobnost, ale šikovnou – úchytky na bocích kufru podrží zdviženou podlážku kufru v horní poloze a člověk se dostane k rezervě bez toho, že by musel být chobotnice. A zapomenout nemohu ani na další bonus – náhradní kolo pod podlážkou, což je dnes zjev téměř na úrovni bílé vrány.
Motor, převodovka
Oproti verzi před faceliftem přišel T-Cross o možnost pohonu naftovou šestnáctistovkou TDI o výkonu 70 kW. V nabídce naopak přibyl k základnímu benzínovému tříválcovému motoru 1.0 TSI o výkonu 70 kW (95 koní) nebo 85 kW (115 koní) ještě přeplňovaný čtyřválec 1.5 TSI evo2 o výkonu 110 kW (150 koních).
Motory lze kombinovat s pěti a šestistupňovou manuální nebo sedmistupňovou automatickou převodovkou. Testovaný model disponoval silnějším tříválcovým motorem, kombinovaným se sedmistupňovým dvouspojkovým automatem. Přestože vůz nabízel možnost ručního ovládání převodovky, v běžném provozu není díky precizní činnosti automatu do jeho rozhodování potřeba zasahovat.
Nesmíme zapomenout na dosažené hodnoty spotřeby. Při úsporné jízdě jsme v kombinovaném provozu dosáhli hodnoty 6,5 litru. To je o trochu více, než výrobcem deklarovaná hodnota 5,7 litru. Na dálnici se spotřeba vyšplhala na 7,1 litrů, při cukání po městě se v kolonách a motoru, nepracujícím v optimálním režimu, vyšplhala přes 8 litrů.
Naměřené hodnoty jen potvrzují zkušenost, že menší motor se nerovná menší spotřeba, což je jeden z mýtů, se kterým se pravidelně setkáváme. Je to spíše důvod k zamyšlení nad tím, v jakém režimu budete vůz většinou provozovat, aby parametry motoru co nejlépe vyhovovaly očekávané zátěži. V některých případech tak jako úspornější varianta může vyjít i vyšší objem motoru, tedy pokud je k dispozici.
Jízdní vlastnosti
T-Cross je sice zařazen v kategorii SUV, nikdo ale asi nečeká žádné zásadní sportovní výkony. Přesto si na nezpevněných polních a lesních cestách, což je asi maximum, kam se řidič v cestě za dobrodružstvím vedle jízd do nákupáku může dostat, vede velmi dobře. T-Cross se ale nejlépe cítí na asfaltě, jeho terénem je město a očekávanými překážkami výmoly, retardéry a rozbité kostky.
Má menší rozvor a slušný rozchod kol, umístěných díky malým převisům blízko rohům karoserie. To vše umožňuje, i na velkých osmnáctipalcových discích obutých do nízkých gum, protahovat se s radostí uličkami města nebo vlásenkami okresek. Přitom z vás nevytřepe duši, jen občas, kdy retardér je vyšší, nebo cesta moc rozbitá, upozorní pozadí řidiče na to, že by bylo vhodnější zvolnit. Asistent rozjezdu do kopce sice není už nic nového, ale méně zkušení řidiči určitě ocení, že auto samo podrží ve svahu při povolení nožní brzdy před zařazením a sešlápnutím plynu a oni tak nemusí cvičit s ruční brzdou. Řidičům s ambicemi pohybovat se i mimo asfaltky bych spíše doporučil zvolit menší 16 palcové disky, obuté do vyšších gum. Terén si užijete více a ještě ušetříte jak sobě kapsu, tak autu tlumiče.
Závěr
Změny, které v rámci faceliftu proběhly, vozu prospěly. Vůz stále působí „dospěle“ a jeho rozměry vám umožní zaparkovat jej i na místech, kde byste s jinými vozy jen mávli rukou. Svými rysy může někoho, kdo nezná modelovou řadu značky tak detailně, i svést k domněnce, že se jedná o vůz vyšší řady. A to nejen zvenku, ale i zevnitř. Kvalitní zpracování materiálů, použité technologie a design jej nezahanbí při srovnání s žádným vozem této ale ani vyšší kategorie. Za to si ale nechá výrobce zaplatit také vyšší cenu.
Před necelými pěti lety, po uvedení vozu do prodeje, začínala cena na částce 433 900 Kč a v plné výbavě a s doplňky jste se mohli dostat až na třičtvrtě milionu. Dnes kupodivu začnete pouze o 11 000 Kč výš, na částce 449 900 Kč. Sice se jedná o akční nabídku, ale zpráva je to příznivá. Běžná cena dnes začíná na 519 900 Kč za provedení s nejslabším 70 kW motorem, 5 stupňovou mechanickou převodovkou a výbavě T-Cross. Pro srovnání, testovaný vůz je ve výbavě Style, bez příplatkové výbavy aktuálně za 703 900 Kč a v testované výbavě pak za 800 300 Kč. To není úplně nejméně, ale zájemci se zřejmě najdou. V nejvyšší výbavě T-Cross R-Line 1.5 TSI 110 kW 7DSG a se všemi dostupnými doplňky a službami se pak může cena vyšplhat přes 1 milion korun. To ale beru spíše jako teoretickou možnost.
Text a foto: Jan Švéda 
Galerie:
