Toyota Camry. Nenápadný svět komfortu
Po vlně modelů SUV se výrobci začali opět zajímat o sedany. Jednou z prvních značek, které tento comeback u nás zahájily, byla Toyota. Ta se již před 3 lety vrátila po mnoha letech zpět na náš trh s modelem Camry, celosvětově úspěšným vozem, jehož životopis začíná již před 40 lety. Je to momentálně největší sedan, který lze od Toyoty u nás koupit a jeho elegantní, ale poměrně nenápadný exteriér skrývá interiér, nabízející až nečekaný komfort.
Exteriér
Potenciál pro luxus a komfort dává již samotná platforma vozu, dávající možnost postavit na ní karoserii o délce bez pěti milimetrů 4,9 metru. Na stejné platformě je mimochodem vyráběn i model Lexus ES, zástupce toho nejvyššího luxusu, který koncern svým zákazníkům nabízí.
Po svém návratu na náš trh prodělal model drobný facelift v oblasti přední masky a nárazníku, který poněkud podtrhl robustnost a dynamičnost vozu. Spodní část předního nárazníku je nyní širší, horizontálními žebry plyne směrem ke kolům a vytváří tak dojem dynamického klínu, rozrážejícího vozu cestu vpřed.
Oblé a přitom proudnicové linie zdobí i boční partie vozu, který tak, přes velké panely dveří a blatníků, působí lehce a vzdušně. Dojem lehkosti a hravosti zachovávají i zadní partie, se zadním oknem, plynule přecházejícím do téměř sportovního křídla, čistě zakomponovaného do víka zadního kufru. Toto je mimochodem prvek, nápadně podobný provedení u modelu Lexus ES.
Důraz na dynamiku a třídu je zřejmý i z tvaru jak předních, tak zadních světlometů. Ty svými protáhlými tvary, zasahujícími hluboko do blatníků oživují prostor a elegantně propojují linie po celém obvodě vozu.
Vůz je rozměrově srovnatelný zvenku se Škodou Superb, kterou lze na našem trhu považovat za nejbližšího konkurenta. Pokud jde o design, je ale více hravý a emotivní, než chladné linie německé Škodovky.
Interiér
Rozvor karoserie umožnil vytvořit prostor, který uspokojí i náročné cestovatele na dlouhých trasách. Je velmi prostorný a pohodlný a to jak vepředu, tak vzadu.
Přední, elektricky ve všech směrech stavitelná sedadla jsou vyhřívaná a mohou být i odvětrávaná. Jejich poddajný tvar poskytne prostor i postaršímu manažerovi, který si dopřává pohodlí větších čísel obleku.
Interiér vozu se nese v duchu klasicismu. Kvalitní materiály, s kvalitním zpracováním a konzervativními tvary. Čili kůže, měkčené plasty a linie, připomínající modely prémiové značky Lexus.
V domečku před řidičem najdete u tohoto plug-in hybridního modelu dva kruhové přístroje, doplněné klasicky prostředním digitálním displejem. Tachometr je vpravo, vlevo pak místo otáčkoměru najdete u vozu, který si o otáčkách rozhoduje sám, ukazatele jízdního režimu a teploty motoru. Hračičkové si tak mohou pomocí síly na pedál akcelerátoru určovat, zda pojedou v ekonomickém, nebo silovém režimu a uvidí také, kdy auto při zpomalení dobíjí trakční baterii. Ti, kteří si chtějí odpočinout a jen se kochat, si mohou – pokud to profil trasy dovoluje – zapnout tempomat a jen sledovat dění kolem sebe.
Viditelnost je opravdu dobrá, neruší ji ani přední, ani prostřední sloupky karoserie. A k pohledu dozadu vám pomůže couvací kamera, zobrazující dostatečně velký prostor za vozem.
Design prostředního panelu je jednoduchý, ale elegantní, v grafickém stylu Lexusu. To znamená velký dotykový panel, obklopený knoflíky, panel klimatizace se samostatnými mechanickými tlačítky, což zjednodušuje její ovládání.
Příjemným retro prvkem interiéru je slot pro CD, takže v tomto autě, jako v jednom z mála, si můžete ještě pustit muziku z „placky“.
Vedle řadicí páky jsou tlačítka pro přepnutí tří obligátních jízdních režimů – Eco, Normal a Sport. Důležité tlačítko Hold systému, které nám podrží auto při vjezdu do křižovatky, nebo rozjezdu v kopci bez toho, že bychom museli stát na brzdě, což ve městě docela snižuje únavu nohou. Zajímavostí je, že pokud ale v tomto režimu setrváte trochu déle, auto si řekne o to, abyste opětovným šlápnutím na brzdu tento režim potvrdili.
Dále je zde přepínač pro EV mód, který dovoluje, pokud máte dostatečně nabitou trakční baterii, pohybovat se pouze pomocí elektromotoru. To se může hodit například v garážích při parkování, nebo přejezdu místem, kde nechcete rušit osoby okolo vozu.
Pokud jde o konektivitu, vepředu mají cestující k dispozici jednu 12V a jednu USB zásuvku pro připojení. Majitelé telefonů s indukčním dobíjením mohou využít destičku, která zároveň slouží jako odkládací prostor. Vzadu jsou dvě USB zásuvky.
Na voze je na první pohled patrné, že se jedná o manažerské vozidlo vyšší třídy, kde nejdůležitější cestující není za volantem, ale sedí vzadu. Cestující na zadních sedadlech si mohou pomocí tlačítek na sklopném prostředním panelu sklopit opěradla, nastavit teplotu vytápění sedadel, teplotu klimatizace. Také na něm mohou mít i ovládání rádia a rozhodovat o tom, co se ve voze, vybaveném audiosystémem JBL, bude poslouchat.
Komfort pro cestující vzadu zvyšují i záclonky na zadních dveřích a dokonce i elektricky stavitelná roletka na zadním okně, která se ovládá pomocí tlačítka na středovém panelu v područce mezi zadními sedadly.
Jak už zaznělo na začátku, vůz je dodáván pouze jako sedan. Tato koncepce má ale tu drobnou nevýhodu, že pokud potřebujete do vozu něco naložit, máte k dispozici poměrné úzký průchod do kufru. Zadní okno se nezvedá a objem zavazadlového prostoru nemůžete zvětšit ani sklopením zadních sedadel.
Kufr sám o sobě je ale slušné velký, limitováni jste jen rozměry vstupního otvoru, kterým do něho musíte náklad nasoukat. Škoda jen, že u testovaného vozu v kufru nahradilo rezervní kolo lepení. Na dlouhých cestách, včetně zahraničních, pro které je auto jak stvořeno, bych rezervě, dávající jistotu a svobodu pohybu, určitě dal přednost před komplikacemi s lepicí soupravou a hledáním servisu, protože na zalepeném kole se dlouhodobě jezdit nedá.
Motor, převodovka
Zájemce o koupi tohoto vozu je, pokud jde o motor, zcela zbaven nutnosti se rozhodovat. Na rozdíl od USA, kde lze koupit i šestiválcový 3,5 litr, dostane u nás každý kupující jednu a tu samou pohonnou jednotku. Tou je 2,5 litrový čtyřválcový motor o výkonu 177 koní (130 kW), spojený s elektromotorem o výkonu 88kW. Celkově pak dává toto soustrojí maximálně výkon 218 koní (160 kW). Výkon přenáší na přední kola bezestupňová převodovka e-CVT. Tolik k formalitám. V praxi si pak přítomnosti motoru všimnete pouze při akceleraci, kdy jeho hluk mírně proniká do interiéru.
Praktické zkušenosti říkají, že výkon motoru je naprosto dostatečný pro jízdu stylem, důstojným pro takový vůz a jeho pasažéry. Při změně z automatického do ručního režimu převodovky je možné přepínat mezi několika virtuálními převodovými stupni a auto tak lze zpomalit i bez použití brzd. Tím je možné využívat tento režim pro dosažení zvýšené rekuperace, respektive jako náhradu rekuperace, protože auto bohužel ručně nastavitelnou rekuperaci nemá. To je jedna z mála věcí, která mi u tohoto auta chybí. Baterie se nabíjí poměrně rychle a často, takže auto dokáže jet v elektrickém režimu, nebo režimu kdy elektromotor pomáhá spalovacímu motoru, docela často.
Pokud vám záleží na ekonomice provozu, můžete sledovat za jízdy barevnou hudbu, která ukazuje toky energie jak ke spalovacímu, tak elektromotoru a ke kolům. Nebo obráceně, pokud zpomaluje, či brzdí, nebo pokud není výkon spalovacího motoru zcela využit k pohonu vozu, přebytek se ukládá do baterií.
Při jízdě stylem, který tomuto vozu sluší, to znamená rozvážně, s plynulými rozjezdy, dlouhým plachtěním a nezbytně nutným brzděním, je výsledkem spotřeba, která se může pohybovat lehce nad 5 litry. Náš výsledek je po týdnu jezdění 5,3 litru v kombinovaném provozu, což je i tabulková hodnota, uváděná výrobcem. V čistě dálničním režimu jsme dosáhli spotřeby 5,8 litru na 100 kilometrů. Naopak ve městě, kdy poměrně hodně rekuperujete a rychlost se málokdy přiblíží padesátce, jezdíte s vysokým poměrem jízdy čistě na elektřinu. V klidu tak dosáhnete spotřeby o něco málo více než čtyři litry, což považuji u tak velkého vozu za velice slušnou hodnotu.
Jízdní vlastnosti
Jak už bylo řečeno, vše ve voze vede řidiče k rozvážné a plynulé jízdě. Pohodlný měkký podvozek, je stavěný na vysoké rychlosti, ve kterých dává vozu jistotu a stabilitu. Díky které by obvyklá cestovní rychlost tam, kde je to možné, klidně mohla být 150 – 160 km/h. Ani při této rychlosti řidič vůbec nemá žádný problém s nestabilitou nebo s nějakým plaváním vozu, auto bezpečně drží stopu a uvnitř je i v této rychlosti pohoda a klid.
V pohodě zvládá ale i nástrahy v podobě rozmlácených okresech, nebo městské pasti, jako jsou retardéry, přejezdy přes kolejové tratě apod. Dovnitř se přitom nepřenáší žádný hluk, nebo vrzání, jen při opravdu velké jámě auto zaprotestuje tlumeným úderem na dorazy tlumičů, ale bez váhání pokračuje dál.
Závěr
Toyotu Camry lze bezpochyby označit za nenápadný luxus. Jeho rysy mnohé naznačují již při pohledu zvenku, všechny své možnosti ale projeví až po nasednutí a rozjetí se. Nejedná se sice o typický rodinný vůz. To ale neznamená, že by jej nemohl jeho majitel využívat, pokud nepotřebuje převážet nadměrné náklady. Pohodlí, které vůz poskytuje, ocení nejen při krátkých pojížďkách mezi pracovními schůzkami, ale při dlouhých letních přesunech za sluncem a slanou vodou. Na nich ocení jak komfort a klid, tak i ekonomiku provozu, kdy nemusí řešit tankování každých pár set kilometrů, nebo hodinové zastávky na dobití baterie maskovat ušlechtilými příběhy o záchraně planety.
Cena tohoto modelu začíná aktuálně na částce 1 010 000 Kč za verzi výbavy Comfort. Nejvyšší výbava Executive začíná na 1 165 000 Kč. S paketem VIP, příplatkovým lakem a trochou automobilové bižuterie, jako je např. deflektor kapoty, okenní deflektory, ochranné lišty prahů a nárazníku, pak cena vyroste na konečných 1 368 199 Kč.
Text a foto: Jan Švéda 
Galerie:
