Volkswagen Golf R-line. Legenda pokračuje

Tentokrát jsme se podívali na nejznámější model nižší střední třídy automobilky Volkswagen. Jeho historie začala již před 35 lety, v roce 1974, kdy byl představen jako nástupce jiného kultovního modelu značky, kterým je Brouk. Za tak dlouhou dobu prošel model mnoha proměnami a testovaná verze je tak již sedmou generací. Ta se do prodeje dostala v roce 2012 a v roce 2017 prošla faceliftem, znamenající kromě několika karosářských úprav také rozšíření nabídky o nový koncernový motor 1.5 TSI Evo, disponující výkonem 110kW (148 koní). Tím disponoval i náš testovaný vůz. Dnes je ovšem tato generace modelu již pomalu historií, na trh je připravena generace osmá.

Exteriér

Golf je od počátku vyráběn jako tří nebo pětidveřový hatchback. První generace měla karoserii jednoduchých hranatých tvarů ve stylu sedmdesátých let. Od té doby se postupně, až do šesté generace, postupně zaobloval.

.

.

Sedmá generace dostala opět trochu ostřeji řezané linie, což vozu, zdá se, prospělo. Obzvláště sportovní verze, mezi které lze R-line s trochou tolerance počítat, se tak staly autentičtější a působivější. Dynamičtější dojem zesiluje i použitá světelná technika s denním LED svícením, charakteristické grafikou na první pohled identifikující značku Volkswagen.

Interiér

Uvnitř vozu nalezneme vše, na co jsme u značky zvyklí. Čisté, ostré linie, hladké plochy, kvalitní materiály a perfektní zpracování. Design celého interiéru, skládajícího se z mnoha vzájemně sladěných prvků je natolik kompaktní, že to zakryje i určitou sterilnost, kterou se ostatně dnes vznačuje nejen automobilový, ale také bytový design.

Po usednutí za volant najde řidič rychle pohodlnou polohu. Sedačky dobře vedou, ale jsou typicky německy tvrdší, takže při delších cestách je vhodnější dělat přestávky, aby pozadí neprotestovalo.

.

.

Výhled je, přes poměrně šikmo skloněné přední sklo, velmi dobrý. Neruší jej ani poměrně tenké přední sloupky, ani prostřední sloupek, který mívá u mnoha vozů tendenci společně s opěrkou předního sedadla překážet výhledu vpravo v nejméně vhodných okamžicích, jako je výjezd na hlavní silnici, nebo vjezdu do křižovatky.

I když je vůz koncipován jako pětimístný, najdou na zadních sedadlech dostatek místa jen dvě dospělé osoby. Pokud jsou ale cestující vepředu navíc vzrostlejší, vzadu zbude na delší cesty dost místa spíše pro děti, než pro korpulentní habány, což odpovídá rodinnému charakteru vozidla.

Digitální přístrojová deska je dobře viditelná i v přímém světle. Pomáhá tomu jistě i trochu nezvyklý prakticky kolmý sklon displeje, který tak ale nevrhá odlesky. Na přístrojové desce najde řidič vše, co potřebuje. Sportovní image této verze se připomíná při pohledu na přístroje tím, že otáčkoměr je umístěn vlevo tam, kde u běžných modelů najdete tachometr. Na ten zbylo místo vpravo, a upřímně řečeno, chápu ho tam spíše jako estetický doplněk kvůli symetrii zobrazovaných přístrojů, protože při hustém cejchování do 260 kilometrů a hustnoucí síti radarů, primárně určených pouze pro výběr pokut, je prakticky nepoužitelný a je vhodnější využívat digitální rychloměr, zobrazující zřetelně rychlost. Nepíšu přesnou, protože jako všechny vozy proměřuje a ukazuje zhruba o tři kilometry víc, než je ta skutečná, kterou jedete.

.

.

Infotainment pro ostatní příslušenství, jako je rádio, telefon, navigace atd. se ovládá klasicky, na prostředním panelu. Ten je dotykový, skoro by se dalo říci i bezdotykový, protože příslušná tlačítka reagují už při přiblížení prstu. Zadávání do navigace je intuitivní a rychlé, stejně jako párování mobilního telefonu. Klimatizace má svůj vlastní panel, na kterém je přehledné ovládání účinné dvouzónové klimatizace a vytápění předních sedadel.

Další ovládání najde řidič na měkkém, dobře padnoucím volantu. Vedle rádia a telefonu tam má k dispozici i tempomat a přístup do přehledu stavových údajů o voze a jízdě. Pod volantem, na tom nejlepším místě, jsou pádla pro manuální ovládání převodovky. Tak pohodlně přístupné a ovladatelné, až si člověk říká, proč něco tak samozřejmého nejsou schopny udělat některé jiné automobilky, které sice pádla ve výbavě svých vozů mají, ale ta jsou hluboko pod volantem v místech, kde ruka pevně držící volant v zatáčce obvykle v okamžiku potřeby podřazení nebývá.

Vůz samozřejmě disponuje množstvím jízdních asistentů. Mezi ty užitečné osobně řadím bezpečnostní systém, aktivující brzdy při přiblížení překážce a bránící poškození vozu. Funguje bezchybně, jen aktivuje brzdy o něco dříve, než bychom čekali, takže ve stísněných prostorách může jeho snaha chránit vozidlo působit problém při potřebě manévrovat. V kombinaci se zadními parkovacími senzory je ale skvělým pomocníkem, který dokáže zabránit nehodě, když dokáže zastavit vozidlo couvající z řady parkujících aut, pokud se na silnici, na kterou vyjíždí, blíží jiný vůz a vy nemáte šanci ho vidět. Jiným pomocníkem je automatické přepínání dálkových a tlumených světel, které dokáže identifikovat světelné objekty v okolí a podle situace ztlumit dálková světla, pokud se objeví jiné auto v protisměru, jiné auto jede na dohled před vámi, nebo jste v obci, kde svítí veřejné osvětlení.

Pokud jde o další náležitosti, sloužící k pohodlí a komfortu nejen řidiče, ale i ostatních členů posádky, podívejme se na obvykle posuzované detaily. Schránky v předních dveřích umožňují uložit mimo drobností i velkou láhev, do schránek v zadních dveřích se vejde láhev malá. Další úložné prostory jsou na obvyklých místech v přístrojové desce, na středovém tunelu i pod loketní opěrkou. Ta je, což je plus pro značku i pasažéry na předních sedadlech, nastavitelná výškově i podélně. Nabízí tak obzvláště menším řidičům, majícím sedačku posunutou dopředu, nejen teoretickou možnost pro opření ruky, ale umožňuje opravdu se poctivě opřít, ne jen zachytit loktem o přední hranu opěrky.  Loketní opěrku s integrovanými držáky nápojů najdou i dva cestující na zadních sedadlech, pokud si ji vyklopí z prostředního opěradla. Pod opěrkou je přepážka, kterou lze také vyklopit a vzniklý průvlak do zavazadlového prostoru využít pro přepravu delších předmětů jako jsou lyže, nebo menší vánoční stromek.

.

.

Poměrně slabé je to s konektivitou. Na zadních sedadlech není zásuvka žádná, vepředu zásuvka je, ale pokud potřebuje řidič dobít telefon, má vzadu cestující dorost se svými telefony smůlu. V případě delší cesty, na kterou si potřebujete vzít s sebou chladící tašku nebo malou lednici, naopak oceníte 12V zásuvku v kufru.

Kufr je přiměřeně velký. Vejde se do něj 380 litrů nákladu v základním objemu, nebo 1 270 litrů při sklopení zadních sedadel, což je srovnatelné například s Fordem Focus. Podlážka kufru je po sklopení zadních sedaček rovná, takže nic nebrání nakládání delších předmětů. Kromě nákladu najdete (pokud je součástí zvolené výbavy) pod podlážkou ještě rezervní kolo, a navíc do vnitřního prostoru rezervy výrobce ještě vtěstnal subfoofer, takže cestující si užijí kvalitní poslech.

Motor, převodovka

Model R-line disponuje čtyřválcovým přeplňovaným benzínovým motorem o objemu 1,5 litru s výkonem 148 koní (110 kW). Jeho konstrukce umožňuje vypnout při menší zátěži dva válce, takže vozidlo je pak poháněno dvouválcem o objemu srovnatelném s větší motorkou.  Tato koncepce se objevuje v poslední době i u jiných značek, dříve se s dvouválcovým motorem mohl člověk potkat leda tak v jiném, pro změnu  východoněmeckém voze, ovšem také kultovním – Trabantu.

A aby té variability při provozu nebylo málo, má řidič k dispozici možnost vybrat si z několika režimů nastavení – Eco, Sport, Comfort, Normal a Individual. Rozdíly mezi jednotlivými režimy jsou citelné. Motor v běžném režimu je do 2000 otáček línější a na plyn reaguje pomalu, v Eco režimu je snaha korigovat tlak řidiče na pedál ještě o něco větší. Po přepnutí do režimu Sport ale vůz výrazně ožije a převodovka, která je v této konfiguraci dvouspojkový sedmistupňový automat DSG, nechává motor víc točit a řadí ve vyšších otáčkách tak, aby byl maximálně využit výkon motoru a sportovně založený řidič si užil trochu adrenalinu v mezích zákona.

Jízdní vlastnosti

Podvozek Golfu je vyváženým kompromisem mezi ambicí být sportovním náčiním a pohodlným rodinným vozem. Základní nastavení lze pomocí volby jízdních režimů navíc ještě korigovat. Užijete si tak nejen dynamickou jízdu po klikatých okreskách, kde si tlumiče užijí masáž od rozbitého asfaltu, ale i pohodlný přesun po městských kostkách, proložených „nezbytnými“ retardéry. A to vše i s nízkoprofilovými pneumatikami, obutými na opravdu velkých 18 palcových discích, které v principu zlepšují jízdní vlastnosti, ale na komfortu obvykle nepřidají. O ten se musí postarat pružení a tlumiče.

.

.

Převodovka, obzvlášť v režimu Sport, reaguje promptně, takže řazení pádly pod volantem užijí buď opravdoví fajnšmekři, kteří si do svého stylu nenechají automatem mluvit, nebo třeba ti, kteří se snaží jezdit úsporně a v táhlém sjezdu si raději podřadí, než aby stáli na brzdách.

Mimochodem, brzdy mají citlivý nástup, takže si méně zkušený řidič nebo řidička nerozbije nos o volant při panickém brzdění, reagují přiměřeně a nevadnou ani při delším intenzivním užívání. Příjemná drobnost, která na samotnou jízdu vliv nemá, ale s jízdou a bezpečností souvisí, je elektrická ruční brzda. Ta se zatahuje a povoluje automaticky, takže se o ni řidič/ka prakticky nemusí starat.

Velkým pomocníkem, obzvlášť pro nejisté řidiče, kteří nemají jistotu při rozjezdech do kopce, je Hold systém, který auto po zastavení zabrzdí a drží jej do přidání plynu, takže i méně šikovný pilot se rozjede bez couvnutí, nebo nedejbože chcípnutí motoru.

Spotřebu uvádí výrobce 5,2 litrů na 100 kilometrů. To je hodnota, ke které bychom se možná přiblížili při nějaké Eco rallye, v běžném provozu jsme se ale pohybovali na úrovni 6,2 litru a v režimu Sport dosáhla při svižnější jízdě spotřeba hodnoty 7,2 litru, což jsou očekávatelné hodnoty, které nepřekvapují.

Závěr

Golf je fenomén. Nejen sám o sobě, ale i jako technologický základ pro mnoho jiných modelů, včetně například Škody Octavie. Pro nás znamená volbu, se kterou můžete fungovat jak ve městě, tak i kdekoli jinde. Poskytuje odpovídající pohodlí i prostor pro přepravu toho nezbytného, svému majiteli dává jistotu kvalitního provedení a spolehlivosti, za což si ovšem nechá zaplatit.

Aktuální ceník říká, že základní provedení ve výbavě Trendline začíná na částce 452 000 Kč, námi testovaná verze se sportovní výbavou R-line přesáhla částku 800 000 Kč a pro opravdové sportovce je k dispozici verze R, za kterou může dát náročný zájemce i přes 1 300 000 Kč, což je suma asi jen pro opravdové fanoušky značky.

Galerie:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code