Kia Optima SW PHEV – nenápadný a střídmý elegán
Kia Optima je první kombi značky ve střední třídě. A hned velmi povedené. Značka, která před časem produkovala vozy, připomínající asijský původ, dnes nabízí evropské rysy a získává za ně i evropské ceny za design. Konkrétně Optima dokonce 2x cenu RedDot. My jsme testovali jeho technologicky nejvíce propracovanou verzi, plug-in hybrid, již v základu vybavený téměř vším, za co by si člověk jinde připlatil.
Exteriér
Vzhledem auto na první pohled ničím neohromí. Ale již na druhý pohled zaujme vyvážeností linií a drobnými detaily, prozrazujícími jeho potenciál rodinného vozu, nebo pohybovala, za které se nemusí stydět leckterý manager.
Přední členitý nárazník zvýrazňuje dynamiku nasávací otvory k brzdám. V případě plug-in hybridu je snaha o co nejlepší aerodynamiku maximalizována klapkami v přední masce, které se otevírají pouze v případě chodu spalovacího motoru, kdy pomáhají jeho chlazení. Kromě štítků na bocích a zádi vozu poznáme plug-in hybrid také díky krytce nabíjecí zásuvky v levém blatníku. Proč v levém, se mě neptejte. Aerodynamice jsou přizpůsobeny také disky kol, které jsou poměrně ploché a někomu mohou připadat trochu designově odbyté, ale v tomto případě evidentně funkčnost dostala přednost před vzhledem.
Zádi dominují rozměrná světla, která přechází hluboko do boku. Nárazník je u celkově velmi oblého vozu pouze naznačen dvěma prolisy na boku vozu. Aerodynamiku nejen evokují, ale snad i podporují, výrazný spoiler nad zadními dveřmi, hrana pod zadním oknem, která navazuje na nenápadnou boční linii, spojující přední a zadní světla, a lízátko z leštěného kovu na spodní hraně nárazníku, které báječně ladí s lištami na prazích pod bočními dveřmi.
Interiér
Interiér nejen působí, ale je i vybaven prémiově. Najdete zde prakticky vše, co lze v této kategorii možné mít. Začnu tím, co jsme v letošním létě, poněkud teplejším, než je v těchto zeměpisných šířkách obvyklé, ocenili nejvíc. Sedačkami, potaženými perforovanou kůží, které jsou nejen klasicky vyhřívané, ale hlavně odvětrávané, a to dokonce třírychlostně. To je věc, na kterou jsme si zvykli hoodně rychle a u redakčního Mondea ji opravdu, ale pravdu postrádáme.
Když už jsme u sedaček, je potřeba zmínit opravdu štědrý prostor jak na předních, tak zadních sedadlech. Dokonce i já se 190 cm výšky jsem jako řidič nijak neomezoval cestujícího za sebou. A to přesto, že sedačka řidiče se, poněkud nepotřebně, při vypnutí motoru a vystupování, motoricky odsouvá od volantu, takže cestujícívzadu může mít pocit, že se na něj sedačka řítí a bude v nejbližší chvíli rozdrcen a někteří to docela blbě snáší.
Přestože je vůz bohatě vybaven, všechny ovládací prvky jsou na obvyklých místech. Kia evidentně naštěstí nemá, na rozdíl od jiných značek, potřebu vnucovat svým zákazníkům vlastní představu o tom, kde máme co hledat. Palubní deska je proto přehledná, ovládací prvky jsou dobře dostupné a ovládání je snadné i za jízdy.
Přístrojová deska hybridu se liší od verzí se spalovacím motorem hlavně tím, že místo otáčkoměru je umístěn budík, který zobrazuje pomocí barevných polí, v jakém jízdním režimu právě jedete – odtmavě modrého pole, symbolizujícího dobíjení, přes pole pro pohon elektromotorem až po pole, signalizující pohon spalovacím motorem.
Řidiče podvědomě sledování polohy ručičky vede k pohotovější jízdě, takže vysvědčení, které mu vůz vystaví po dojetí do cíle na displeji mezi budíky, ukazující podíl šetrného, normálního a agresivního jízdního stylu, bude jistě potěšující. Mé vysvědčení obvykle ukazovalo podíl šetrné jízdy přes 60% a agresivní do 5%.
Výbava představuje tolik asistenčních systémů, že se jim budeme věnovat, jako obvykle, v samostatném textu.
Zavazadlový prostor u základního modelu se spalovacím motorem disponuje objemem 552 l, hybridní verze má, kvůli bateriím uloženým pod dnem kufru, objem snížený na 440 litrů nákladu. Zvětšit jej samozřejmě lze sklopením opěradel zadních sedadel, dělených velmi šikovně v poměru 40:20:40. Takže i když nemáte na střeše nosič, kratší lyže, pokud pojedete ve čtyřech, protáhnete uprostřed mezi sedačkami. „Díky“ bateriím na dně kufru a tím i vyššímu dnu kufru, je plocha kufru po sklopení zadních opěradel na sedáky prakticky rovná. Baterie v kufru s sebou přináší ještě jednu potenciální nepříjemnost – v autě nezbylo místo na rezervu. Někdo by řekl – na co, když místo toho je v autě lepení, ale nás, co jsme už párkrát nejen píchli, ale i doslova škubli gumu v dírách na silnicích, „spravovaných“ lidmi nejlepšího ministra dopravy v historii, to moc neuklidňuje. Podle zákonů pana Murphyho totiž s největší pravděpodobností píchnete v dešti, v noci, v lese, třeba i v zahraničí. Pak si užijete čekání na servisní službu, která vám přijede pomoci, aby zjistila, že guma je neopravitelná a auto se musí odtáhnout do pneuservisu, kde v noci obvykle nikdo není. Další peripetie snad ani nebudu popisovat a ponechám je na čtenářově bujné fantazii.
Motor, převodovka
Kia Optima SW má jako základ pohonného ústrojí nepřeplňovaný benzínový dvoulitrový čtyřválec GDI o výkonu 156 koní (115 kW) a točivém momentu 189 Nm. Ten doplňuje elektromotor o výkonu 50 kW.
Celkový výkon hybridní soustavy činí 205 koní (151 kW) a točivý moment je až 375 Nm. Na 100 km/h zrychlí za 9,7 sekundy, maximálně z něho údajně dostanete 192 km/h, což jsme na českých silnicích neriskovali vyzkoušet.
Kombík má o 15% větší akumulátor než sedan. Má tak kapacitu 11,26 kWh, která by mu měla vystačit až na 62 kilometrů. Výrobce uvádí kombinovanou spotřebu 1,4 litru a 12,3 kWh na 100 kilometrů. To je ale hodnota ryze teoretická a nikomu bych se podle ní neradil při plánování cesty řídit. Nám se po ujetí něco málo přes 800 kilometrů podařilo dosáhnout kombinované spotřeby město/dálnice/okresky hodnoty 4,96 litru při jednom nabíjení, protože síť nabíjecích stanic, testovací trasa a doba potřebná na nabíjení nám nedovolovala dobít baterky vícekrát.
Nabíjet je možné doma v garáži z běžné zásuvky na 230 voltů. Nejlépe přes noc, protože v tomto případě trvá nabíjení víc než pět hodin. Pokud použijete profesionální nabíječku a kabel s koncovkou Mennekes 2, stihnete to už za tři hodiny.
Jízdní vlastnosti
Pokud máte dostatečně nabitou baterií, bude se rozjezd konat pouze s pomocí elektromotoru. A můžu říct, že mě osobně docela překvapila síla, se kterou se do toho dal. V první chvíli jsem si ti přirovnal ke kopnutí koně, tak byl záběr působivý. Při potřebě většího výkonu ve stoupání, nebo při poklesu kapacity akumulátoru se připojí spalovací motor. Kombinovaně pak oba zdroje dávají vozu slušnou dynamiku a lehce získáte pocit, že toto uspořádání dává smysl. Podvozek je tak trochu obětí hmotnosti, která kvůli bateriím vzrostla zhruba o 175 kilo. Je tvrdší, což až tak nevadí na drobných nerovnostech, ale na příčných nerovnostech typu retardéru, nebo zvlněné vozovce je přenos vibrací do prostoru pro osádku citelný. Odezvu, kterou dostává řidič přes sedací část, jsem trochu postrádal od volantu. Posilovač plní svou funkci, obzvlášť při vyšších rychlostech, o něco víc, než bych ocenil. V létě to nemusí tak vadit, v zimě nebo na blátě to ale může vést při necitlivém řízení k nepříjemným situacím. O řazení se stará šestistupňový automat a to tak, že řidič, který se nepovažuje za závodníka, nemá ani potřebu přepínat do manuálního režimu a na pádla pod volantem tak sedá prach. Jen občas jsem převodovce, když váhala s přeřazením na vyšší stupeň, v rozhodování pomohl lehkou prací s plynovým pedálem.
Závěr
Konstrukce vozidla, komfort, který nabízí, i budík, ukazující zda jedete na baterky nebo benzín, svádí k pohodové jízdě. Tomu jsme podlehli i my, proto se nám podařilo dosáhnout spotřeby těsně pod 5 litrů, což není u tak těžkého auta, testovaného navíc v plném zatížení, vůbec špatné. V běžném provozu, pokud chcete naplno vychutnat dynamiku auta, je ale lepší počítat s hodnotami kolem 6 litrů.
Cena tohoto modelu je 1 199 980 Kč. To není vůbec málo. Za tuto cenu ale máte naprosto vše, co lze do auta nacpat, seznam výbavy čítá cca 60 položek. Tedy pokud oželíte metalický lak. Ten jediný, jako třešinka na dortu, dostanete za příplatek lidových 18 000 korun.
Galerie:
