Test Hyundai i3 Kombi. Klasika za rozumnou cenu

Od doby, kdy jsme testovali tento model v jeho předchozí generaci poprvé, ztratil Hyundai jako značka trochu na kontroverzi, dané jejím tehdejším vymezováním se proti značce Škoda. Dnes už to nemá zapotřebí, vnímání značky jako producenta kvalitních aut s vyspělou technikou za rozumnou cenu je obecně rozšířené a můžeme toto tvrzení napsat jako konstatování skutečnosti bez toho, že by nás někdo mohl napadnout za servilitu.

Model i30 je v nabídce značky dnes už stálicí, která ve variantě kombi, dnes testované, nabízí svým uživatelům dobrou alternativu pro řešení mnoha potřeb.

Exteriér

Modernizace tohoto modelu lze označit za evoluční. Neznamená to, že by si jich člověk nevšiml, ale neboří to, co se osvědčilo, spíše přidává drobné změny tak, aby se auto neokoukalo.

Model se po faceliftu odlišuje prakticky pouze předními partiemi. Ty se svými rysy poněkud vrací od přímých geometrických linií evropského střihu zpět k asijské oblosti. Maska chladiče tak dnes spíše než šestiúhelník připomíná rozevírající se květ, přestože úhly ještě dva přibyly.

Spolu s prostorem, ve kterém jsou mlhová světla, tak působí více organicky a energicky. Dojmu určitě pomáhá i povrchová úprava mřížky, evokující lesklý kov. Drobnou tvarovou změnou prošly i přední světlomety. Větší změna ale proběhla pod krycím sklem, kde přibyly pásy denního svícení, které se sem přestěhovaly ze spodní partie nárazníku od mlhovek.

Další změnu zaznamenáte až při pohledu zezadu, kde ve spodní partii nárazníku přibyla designová bižuterie v podobě imitace zdvojené koncovky výfuku, lemované chromovanými rámečky, propojenými dvojitou horizontální lištou. Vzhled vozu tak samozřejmě získal na dynamičnosti.

Interiér

Pár změn se odehrálo i uvnitř vozu. Přístrojová deska získala modernější dotykový panel. Tlačítka pro jeho ovládání se přestěhovala z boků na spodní hranu a na displeji se zobrazuje modernější verze infotainmentu.

Jinak jde v podstatě o interiér, který již známe. Je laděn do temně šedé barvy, což je klasika, se kterou se Hyundai trefí do vkusu většině řidičů. Místa ve voze je pro řidiče i další cestující dostatek a relativní pohodlí mají i cestující na zadních sedačkách. Když je řeč o pohodlí, je vhodné zmínit vyhřívané sedačky a v zimě vyhřívaný volant. Součástí ovládání, kromě páky mechanické převodovky, zůstala i mechanická ruční brzda.

Infotainment stále nabízí logické uspořádání ovládacích prvků s jednoduchým intuitivním přístupem. Nabízí vše, co k jízdě potřebujete, možná i o trochu víc.

Řidič tak ocení řadu bezpečnostních prvků, kterými Hyundai i30 disponuje a které potěší zejména začátečníky. Je to například sledování pozornosti řidiče s doporučovanou přestávkou, kontrola mrtvého úhlu, udržování vozu v jízdním pruhu nebo autonomní krizové brzdění.
Samozřejmostí jsou už klasické parkovací senzory, které hlídají i boční strany vozu a pochopitelně i nezbytná zadní parkovací kamera.


Příjemná je i funkce doporučování řazení rychlostních stupňů, která přijde vhod především začátečníkům nebo méně zkušeným jezdcům, kdy i30 samo vyhodnotí, jaký rychlostní stupeň je třeba, aby se motor točil v co nejmenších otáčkách a celkově se tak šetřil, jak motor, tak i spotřeba.

Pochválit je třeba Hyundai za navigaci. Její ovládání je zcela jasné a intuitivní, skvěle funguje i našeptávač a hodí se také paměť zobrazující poslední a nejčastěji zadané adresy. Zároveň si navigace zvládne zapamatovat cíl, například i po jízdní přestávce, což je pro mnohé další příjemný bonus.

Bohužel cestující na zadních sedadlech nemají k dispozici žádnou USB zásuvku, takže se musí spolehnout na cestující vepředu, kde jsou teoreticky 4 možnosti připojení 2x 12V cigaretová zásuvka, jedna USB zásuvka a 1 dobíjecí destička pro ty, kteří by měli náhodou telefon s indukčním nabíjením.

Prostorný kufr disponuje objemem 602 litrů, po sklopení zadních sedadel lze dosáhnout objemu 1 650 litrů. Vejdou se tak do něho zavazadla jak na měsíční dovolenou, tak například i domácí mazlíčci nebo výbava aktivního sportovce. Kufr je samozřejmě možné zvětším sklopením zadních opěradel. Dva díly opěradla jsou za spolujezdcem, takže v extremním případě můžete posunout i sedadlo spolujezdce vepředu až nadoraz a odvézt opravdu dlouhý předmět spolu s jedním cestujícím. Pokud vás cestuje více než dva a potřebujete přepravit něco delšího, najdete za područkou v opěradle malý otvor pro transport delších předmětů.

Příjemným překvapením, které zvyšuje – tady alespoň u mě – pohodu při jízdě na delší cestě, je dojezdové kolo, které je pod podlážkou. Drobnost, která zpříjemní manipulaci s nákladem, je bryndáček na koberci, který je v kufru. Tento bryndáček je možné vytáhnout a přehodit přes zadní nárazník a tím ho ochránit před poškrábáním, nebo naopak zabránit znečištění nákladu od špinavého nárazníku.

Drobnou vadou na kráse je schod v kufru, který tvoří s nákladovou plochou kufru sklopená opěradla zadních sedadel. Model bohužel nedisponuje vychytávkou, kterou je možné vidět u jiných vozů, což je sesunutí sedáku zadního sedadla k podlaze tak, že opěradlo vytvoří s plochou kufru rovnou plochu a získá se tím cca 10 centimetrů na výšku.

Pohon

Nabídka motorů zahrnuje dnes benzínové motory, přeplňovaný o objemu 1.0 litr s výkonem 88 kW a 1.5 litru s výkonem 81 kW. Nabídku doplňuje mild-hybridní pohon postavený na přeplňovaném 1.5 litrovém motoru s výkonem 117 kW.

Výkon je na vozovku přenášen prostřednictvím manuální 6 stupňové převodovky, nebo 7 stupňovým automatem.

Testovaný model disponoval 6 stupňovou manuální převodovkou a benzinovým motorem 1,5 Dpi s výkonem 81 kW. Na dynamice jízdy je to znát. I při obsazení pouze řidičem je třeba při jízdě do kopce podřadit dřív, než byste to čekali a motor se častěji pohybuje v pásmu nad 4 000 otáček.

Na dálnici při rychlostech kolem 130 kilometrů točí motor na šestý převodový stupeň převodovky vyšší otáčky, což se projevuje vyšším hlukem, který se přenáší do interiéru. Ten sice není výrazně rušivý, ale přehlédnout se nedá. Jinak aerodynamický hluk je v podstatě nedetekovatelný.

Pokud jde o spotřebu, pohybuje se v pásmu očekávání. V kombinovaném testu jsme se dostali na hodnotu 6,3 litru. Na dálnici při rychlosti 130 km/h se ale vyšplhala nad 9 litrů. Jakou hodnotu uvádí výrobce, se ale na jeho stránkách nedozvíte. Z nějakého zvláštního důvodu hodnota spotřeby není nikde uvedena a nic neříkající údaje o emisích CO2 vám nepomůže.

Jízdní vlastnosti

Jízdní vlastnosti – podvozek je příjemně měkký, vyfiltruje všechny nerovnosti bez toho, že byste v zatáčce nad vozem ztratili kontrolu. Přenášení nerovností povrchu tlumí opravdu precizně, takže například i při cestách po nezpevněných okreskách nebo horských silnicích poskytuje posádce komfort, bez nepříjemného drncání v závislosti na nerovnosti terénu.

Na auto si lze rychle zvyknout, a i méně zkušené jezdce ničím nepřekvapí, naopak pro ně může být ideální variantou auta, se kterým se snadno sžijí. V zatáčkách dobře drží také při rychlejším průjezdu a začátečníkům odpustí i drobnou chybičku.

Stejně měkké, možná až trochu moc, je řízení. Při parkování je to pohodlné, je potřeba vyvinout méně síly, což ženy jistě ocení. Na druhou stranu při rychlejší jízdě by tvrdší řízení snížilo náročnost na kontrolu volantu a únavu ze soustředění.

Snadné je i samotné brzdění, které představuje jakýsi zlatý střed. Není extrémně citlivé jako u jiných vozů a zároveň ani nemá dlouhou prodlevu a nevyžaduje v případě potřeby rychlé reakce sešlápnutí brzdy až k podlaze vozu.

Závěr

Hyundai i30 Kombi potvrzuje svou pověst velmi zdařilého auta, které využívá svůj potenciál zaujmout vysoké procento řidičů. Představuje jakousi optimální variantu pro ty, kteří hledají rodinné auto, stejně jako moderní vůz pro mladé ženy a muže, jak například na cestování, tak na obchodní schůzky.
Mladé potěší svým vyladěným designem s nádechem luxusu a stylu, ženy s dětmi celou řadou bezpečnostních prvků, začátečníky snadným ovládáním i jeho nezáludností.

Pokud jde o ceny, je v dnešní době v případě zájmu lepší podívat se na stránky dovozce. Zde je možné si nakonfigurovat auto podle vlastních potřeb. Na výběr je totiž opravdu hodně variant provedení a kombinací pohonu. Obecně tak lze uvést, že ceny začínají u provedení v základní výbavě již za 419 990 Kč, testovaná verze Family Smart začíná na sumě 549 990 Kč a u nejvyšší verze N Line Premium PE se mohou se u vyšších verzí s doplňkovou výbavou panoramatického střešního okna, příplatkovým lakem, sadou zimních pneumatik, koberečky, mechanickým zabezpečením může dostat nad sumu 800 000 Kč.

Text a foto: Jan Švéda   

Galerie:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code