Ford Galaxy – důstojný Poslední Mohykán rodinných vozů
Ford Galaxy je jedním z posledních zástupců vymírající kategorie vozů MPV. Nutno navíc říct, že podle plánů automobilky je tato generace auta, schopného vozit až 7 cestujících, poslední a bude nahrazena autem z kategorie crossover, která evolučně navazuje. V tomto testu se mimo jiné podíváme, zda-li to bude mít nástupce typu crossover jednoduché.
První Ford Galaxy byl zkonstruován a vyroben skupinou AutoEuropa, společným projektem Fordu a Volkswagenu v závodě v Pamele v Portugalsku. Stejný vůz prodával Volkswagen pod označením Sharan a jeho dceřiná značka Seat jako model Alhambra. Původní generace používala mix součástek obou značek, v dalších generacích se výroby obou výrobců oddělily, ale VW Sharan a Seat Alhambra zůstaly největším konkurentem Fordu Galaxy i pro jeho letos omlazenou, již čtvrtou generaci, vyráběnou od roku 2015 ve španělské Valencii.
Exteriér
Vozy typu MPV měly vždy trochu problém, jak při snaze o co největší využití prostoru, která vedla je krabicovitému řešení, dát siluetě vozu alespoň trochu elegance a originality. Beze vší servilnosti lze říct, že v tomto případě se to povedlo mnohem lépe, než v mnoha jiných případech. Galaxy disponuje vším co má správné empévéčko mít. Velká okna, dávající výborný výhled všem cestujícím, velké, šikmo skloněné čelní sklo, navazující na přední partie s velkými ústy nasávacího otvoru motoru, výrazný přední spoiler a ještě výraznější protáhlé světlomety, zasahující až nad kola.
To vše, ve stylu typickém pro aktuální generaci Fordů, z něj dělá nezaměnitelné auto. Boční partie, spíše připomínající kombíka o něco nataženého na výšku, přechází do široké zádě, která je celá tvořena velkými zadními dveřmi, umožňujícími výborný přístup k nákladu přes nízký práh. Praktičnost zvyšují střešní nosníky v barvě leštěného kovu, elegantně zakončující boční linii vozu. Eleganci nelze upřít ani řešení zadních světlometů, propojujících bok vozu se zádí.
Interiér
Galaxy je autem pro milovníky prostoru. Ten najdete prakticky všude, kde se v interiéru můžete pohybovat. Na pohodlných předních sedadlech, ve druhé řadě tvořené třemi samostatnými sedadly, umožňujícími obrovskou variabilitu prostoru, v řadě třetí, kterou na rozdíl od vozů SUV tvoří plnohodnotná sedadla, i v zavazadlovém prostoru. Musím přiznat, že zatím jsem nejel žádným esúvéčkem, ani tím největším, které by mohlo něco podobného nabídnout.
Interiér je pojat v kombinaci šedočerných odstínů a světle šedých sloupků a čalounění stropu a je zpestřen lištami z leštěného kovu, které lemují výdechy klimatizace, otevírání dveří a prostřední panel s knoflíkem řazení.
Ale vezměme to popořádku, zepředu dozadu. Testovaný vůz disponoval příplatkovými sedadly řidiče a spolujezdce. Mají dobré boční vedení s třístupňovým vyhříváním a prodloužitelnou délkou sedáku, takže vyšší řidiči si ho mohou nastavit tak, aby optimálně podepíral nohy a zaručil pohodlí i na delší cestě. Místa pro nohy je dost, přestože prostřední tunel s řadicím knoflíkem je poměrně široký. Šikovné jsou vložky do držáků nápojů mezi předními sedadly, které umožňují používat jak velký kelímek, tak i menší kelímek bez toho, aby zapadnul hluboko dolů. Nemusíte tak řešit dilema mezi kelímkem s pitím a kelímkem s kávou, pro oba se najde vhodná alternativa. Škoda, že loketní opěrka mezi předními sedadly není posuvná v podélném směru, protože takhle ji využije jen vyšší řidič, který si sedačku posune hodně dozadu, řidič menší postavy se sotva chytí loktem.
Dobře čitelný přístrojový panel před řidičem nabízí kombinaci otáčkoměru, umístěného na čestné pozici vlevo a tachometru vpravo, oba klasicky ručičkové, doplněné menším displejem mezi, zobrazujícím základní jízdní hodnoty. V určitých situacích horší výhled doleva dopředu přes dvojitý A sloupek, ale chápu, že u konstrukce vozu typu MPV nemá konstruktér moc na výběr jiné řešení, které se hledá těžko, pokud je vůbec k dispozici.
Prostřední panel s velkou hladkou plochou a malými tlačítky po stranách trochu připomíná dobu, kdy Ford měl blízko k Volvu, které nabízelo až sterilně jednoduchý a prostý design. Displej je funkčně integrován do přístrojové desky a dokazuje tak, že nemusí pokaždé vypadat jako tablet, který někdo vzal a zapíchnul bezmyšlenkovitě někam do prostoru. Grafice zobrazování Forda jsem sice nepřišel až tak úplně na chuť, ale jistou logiku jí upřít nelze a pochvalu zaslouží i samostatné, byť redukované ovládání klimatizace a rádia.
Řadicí páku nahrazuje otočný volič automatické převodovky, obklopený mimo jinými i tlačítky elektrické ruční brzdy a důležitým tlačítkem pro vypínání režimu Start/Stop. Při parkování nebo pohybu ve stísněném prostoru zase u takto velkého auta oceníte možnost aktivovat si pomocí samostatného tlačítka obraz z přední i zadní kamery.
A pochválit je potřeba i výborné odhlučnění motoru a skvělou audiosoustavu, kdy poslech kvalitní muziky je opravdové potěšení.
Slabinou zůstává asi jen navigace, kde mapové podklady jsou velmi zredukované na změť šedých a šedomodrých ploch a čar a zadávání cíle do navigace je poměrně chaotické a někdy se stává i loterií, když několik míst v ČR má stejný název a přibližně stejnou vzdálenost, jako se nám stalo u Žďáru nebo Pískové Lhoty. Pak je to vyloženě náhoda, jestli si ze seznamu vyberete správný cíl a neskončíte úplně jinde, než byste chtěli. Ověřit si to prostě není jak, protože cíl není identifikován ani směrovacím číslem, ani není možné si ověřit polohu na mapě před jeho potvrzením.
Sedačky ve druhé a třetí řadě jsou opravdu tvrdé trestné lavice. Opěráky jsou nízké, o opěrkách hlavy nemluvě. Ty dosahují do výšky, kdy by při nárazu vyšším postavám rozhodně neposloužily. Výhodou je alespoň to, že sedačky mají alespoň částečně polohovatelný opěrák, takže při delší jízdě mohou cestující vzadu zaujmout příjemnější polohu v pololeže. Můžete na ně také pomocí úchytů ISOFIX připevnit až tři dětské sedačky bez toho, že by se děti tlačily.
Cestující na zadních sedadlech mají na panelu klimatizace také dvě zásuvky, jednu 12V a jednu dokonce na 220V, takže můžete používat i velké spotřebiče. Potřebovat ale budete redukci, protože zásuvka není z neznámých důvodů klasická evropská, ale s kolíky podle britského střihu. Velmi nadstandardní výbavou je samostatné nastavování klimatizace a to jak teploty, tak směru proudění vzduchu. Zajímavé a užitečné jsou výdechy ve stropě, což je věc, která není až tak úplně obvyklá, dva pro druhou řadu a jeden samostatný výdech včetně osvětlení interiéru pro třetí řadu.
Auto navíc v testovaném provedení disponovalo nezávislým topením, které si můžete naprogramovat tak, že vám jednorázově, nebo každý den ve zvolenou dobu, začalo předehřívat interiér. Můžete si tak v zimě nastavit, že ráno vás bude v potřebnou dobu vítat ohřáté auto, což určitě není k zahození.
Pokud jde o prostor pro náklad, toho najde každý dost. Ať už by potřeboval odložit něco menšího, na což lze využít spoustu odkládacích stránek na přístrojové desce, dveřích, sedadlech, nebo i většího. Pak má možnost využít obrovskou variabilitu samostatně sklápěných sedadel, sjíždějících k podlaze a zvětšujících už tak velký prostor. Šikovné je i elektrické sklápění sedaček pomocí elektrických tlačítek, takže když chcete dát do kufru něco delšího a nemusíte tak obíhat auto.
Problém pouze nastává, když chcete převést něco objemnějšího, protože roleta nad zavazadlovým prostorem je moc dlouhá. I po sklopení sedaček třetí řady je dlouhá a do kufru se nevejde. Pokud nemůžete roletu odložit doma, nebo někde v garáži nezbývá, než ji položit pod nohy cestujícím ve druhé řadě, nebo ji nacpat úhlopříčně do kufru a náklad naskládat na ní.
Motor, převodovka
U motoru je volba jednoduchá, typicky Fordovská. Můžete mít jakýkoli motor, pokud to bude dvoulitrový nafťák. Abyste ale o možnost volby nepřišli úplně, pak je na výběr 150 koňový, ten ovšem pouze v kombinaci s manuální 6 stupňovou převodovkou. Pokud chcete automat, dostanete 190 koňový motor. Zde si můžete zvolit, jestli vám stačí pohon pouze předních kol, nebo chcete raději čtyřkolku.
Dvoulitrový naftový motor disponuje dostatečným výkonem na to, aby auto dokázal vytáhnout na rychlost povolenou předpisy velmi rychle, na druhou stranu umožňuje i důstojné plachtění pomalou rychlostí bez toho, že by řidič musel šlapat na plynový pedál.
Automatická osmistupňová převodovka při menším přidání plynu v některých jízdních situacích v nižších rychlostech poněkud váhá, jako by se nedovedla rozhodnout jaký stupeň zařadit, a auto se při přeřazení trochu houpá. Pod plynem ale reaguje rychle a bez nutnosti korigovat. Pokud by ale sportovněji založený řidič měl přece jen potřebu si pomocí pádel pod volantem řadit sám, tu možnost má. Nápovědou mu v takové situaci může být informace o zařazeném stupni na přístrojové desce.
Ty, co zajímá spotřeba, asi nepřekvapí informace, že do tabulkových 6,5 litru jsme se nevešli. Ale ani 7,3 litru, které nám počítač ukázal jako výsledek týdenního testu, není u tak velkého auta, se kterým jsme rozhodně vždy nejezdili typicky rodinným tempem, špatný.
Jízdní vlastnosti
U takto velkého auta asi nikdo nepředpokládá, že by s ním řidič chtěl pořádat nějaké závody a očekává spíše měkký pohodlný podvozek, vybízející k pohodové jízdě. Typicky výborný podvozek taková očekávání naplňuje, ale ponechává i prostor pro ty, kteří by přece jen chtěli okusit svižnější tempo i mimo rovné dálnice. Zvládá jak svižné projetí zatáčkou bez naklánění, tak i pohodlné překonání nerovností a děr mezi poli, nebo retardérů mezi paneláky. Je potřeba také zmínit na tak velké auto velmi slušný poloměr zatáčení, který spolu se strmým stoupáním řízení dovoluje otočit se s autem na velmi slušném poloměru bez toho, že by se člověk na úzké silnici nebo ulici uručkoval po volantu při cukání dopředu a dozadu.
Při vyjetí z jízdního pruhu volant jemným zavibrováním dá vědět, že se něco děje, ale jako jiné značky nezasahuje do řízení, takže tato jinde otravná funkce je zde akceptovatelná. Asistent, varující před překážkou před vozidlem může být někdy užitečný, nedokáže ale zatím rozlišit chodce nebo jinou překážku, která se nachází na protější straně silnice v zatáčce, takže někdy varuje i před tím, co nebezpečím není. Naštěstí toto varování není doprovázeno jinou akcí, třeba zásahem do volantu nebo brzd, takže není pro řidiče zdrojem zbytečného stresu.
Závěr
Pokud by čtvrtá generace Fordu Galaxy byla tou poslední, určitě by to pro mnohé znamenalo velkou ztrátu. Modely SUV, nebo menší Crossovery, jsou sice módní a vypadají atraktivně, ale většina jejich majitelů stejně nikdy nevyužije potenciál, který tyto modely nabízí, nebo se tak alespoň tváří. U Galaxy to je myslím jinak – na první pohled je jasné, v čem je auto dobré. Dost místa pro cestující, pro náklad, variabilita prostoru, dobrá přístupnost, pohodlnost. A dodal bych i využitelnost. Jak velkou rodinou na vzdálené dovolené, tak při přepravě věcí na chatu či chalupu, nebo cestách za zimním i letním sportem.
No a kolik si na to budete muset připravit? Základní cena začíná pár tisíc nad milionem. V kůži, s extra lakem, panoramatickou střechou, přídavným topením, paketem technology, na velkých kolech a s různou bižuterií do interiéru se dostanete jiných pár tisíc nad jeden a půl milionu.
Ve srovnání se svými konkurenty se to na první pohled zdá víc, na druhý pohled už to může vypadat jinak. Abych použil jiný příměr, dost peněz za dost muziky. A za dobrou muziku je potřeba dobře zaplatit.
Text a foto: Jan Švéda 
Galerie:
