STOP strachu z řízení auta aneb 3 rady od nebojácných řidiček

Každá jsme nějak začínala. U některé byly začátky za volantem krušnější, u jiné dámy zase šlo vše samo. Každá jsme jiná a každá přistupujeme k řízení po svém. Obavy je také důležité pojmenovat, jak jsme si řekli v minulém článku. Když o nich už máme jasno, pojďme dnes zatnout tipec strachu.

Prosím si půl kila odvahy. No, dejte mi radši kilo.

Kéž by se odvaha prodávala jako housky na krámě, viďte? Jenže tak jednoduché to není. Strach z řízení nám dokáže pěkně svázat ruce.

Auto je užitečná věc. Když víte, jak na něj a na okolní provoz, podstatně vám ulehčí život.

Jen tak si uhánět silnicí, poslouchat oblíbenou hudbu a ovládat svoje auto. Fantastický a působivý pocit. Představte si na chvíli tu výhru samé nad sebou, když přesně tohoto pocitu docílíte. Jak se tomu ale přiblížit a strachu se jednou pro vždy zbavit?

Do toho!

Umět, neznamená učit

Pokud manžel, nebo kamarádka patří mezi řidiče profíky, ještě to neznamená, že jsou také dobrými (m)učiteli. Možná jsou. Ale i pro vás? Vyhovuje vám jejich vedení?

Pokud ano, využijte jejich velkorysých služeb a poděkujte za trpělivost. Je to ale o vás. Vy se učíte. Proto mile, avšak důrazně vyložte karty na stůl. Řekněte svým potenciálním učitelům, jak na vás mají jít. Dopředu si ujasněte, pod jakým stylem vedení se budete cítit v pohodě. Až vám to půjde lépe, můžou osobní lektoři konstruktivně přiostřit.

Jezdit, jezdit, jezdit aneb Praxe nade vše

Jistě, na to, že se musíte vyjezdit, byste přišla i sama. Ale těžko se rozjezdit, když nechcete usednout za volant. Bez té zajížděcí mezifáze to prostě nepůjde.

Ať se vám to líbí nebo ne, musíte se s tím prostě smířit. Nikdo jiný se za vás nevyjezdí a cenné zkušenosti nenasbírá.

• Berte každé další a další usednutí na místo řidiče jako jednu velkou výzvu.
• Stačí málo, ale často. Zkuste jezdit opravdu denně. Klidně kratší trasy a ze začátku pořád dokola. Osvojíte si charakter auta a zručnost za volantem na sebe nenechá dlouho čekat.
• Když si nevěříte v rozjezdech, nebo např. při couvání, investuje čas do tréninku. Velká parkoviště, nebo opuštěný plac jsou k této lekci ideální. Nestyďte se trénovat a trénovat.
• Snažte se brát ostatní řidiče s rezervou. Jsou li zkušenější, oni si s vámi na cestě poradí. Vy, jako začátečník toho s nimi moc nezmůžete. Tak na to pamatujte a vše pěkně v klidu.
• Hledejte si pro řízení příležitosti. Neodmítejte možnost řídit.
• Hustotou provozu se prokousávejte postupně.
• Zkoušejte postupně řídit častěji a častěji sama.

Co neubrzdíš, neukecáš

A kráťoučká rada závěrem. Pomalu, ale jistě.

Když si nevěříte a bojíte se, ale přesto to zkoušíte, pak vám jednoznačně tleskáme, ale také radíme jít na vše pomalu. Ne tak pomalu, abyste ohrožovala další účastníky provozu, samozřejmě. Nicméně když pojedete sama, ale pomalu, vždy máte dost času si rozmyslet, co budete na silnici dělat a jak případné kritické situace vyřešíte. Nebudete muset zmatkovat.

Napsala Bára Klímová