Suzuki S-Cross 4×4 Allgrip Elegance. Opravdové auto pro opravdové řidiče
Suzuki S-Cross se začal vyrábět od roku 2013, jako druhá generace a nástupce i u nás velmi oblíbeného modelu Suzuki SX4. Od té doby v roce 2017 prošel prvním faceliftem a dílčími modernizacemi. Další facelift, podle mého názoru velmi povedený, absolvoval model na konci loňského roku. Informaci o něm jsme vám přinesli již v prosinci.
Exteriér
Modernizovaný model nyní oproti svým předchůdcům působí mnohem dospěleji a drsněji. Design karoserie je hranatější a oproti svému předchůdci vzbuzuje robustnější dojem, přestože se velikost vozu téměř nezměnila.
Hned první, co na voze zaujme, je opravdu velká maska chladiče, nekompromisně vyplňující veškerý prostor mezi světlomety. Ozdobou masky je pak chromovaná lišta s výrazným logem značky, které nenechává nikoho na pochybách, o jakého krasavce jde. Světlomety pak svou grafikou navazují na lištu chladiče. Optická linka je horizontálně rozděluje na část denního svícení a hlavní světlomety. Ve spodní části nárazníku pak najdeme směrová světla a mlhovky.
Po obvodě celého vozu se táhne pás plastového obložení, které ho chrání před odletujícími kaménky a v lehčím terénu i před škrábanci od křovin.
V přední a zadní části se pak plastový nelakovaný pás rozšiřuje a zvyšuje ochranu laku karoserie, například před jeho poškozením při neobratném parkovacím manévru.
Z bočního pohledu si auto zachovává oblé linie předchozích generací, které citlivě narušují podběhy kol s přechodem od oblouku na vnitřním obvodu k téměř obdélníku v místech, kde lemování přechází v blatníky. Dojem samozřejmě umocňují i 17´´ ´ kola obutá na discích s moderním designem. Ta ponechávají dostatečný prostor mezi kolem a podběhem a zvyšují tím pocit terénních schopností vozu.
Záď vozu pak svými rysy a tvary světlometů, které jsou opět propojeny masivní lištou s logem značky, pak poněkud připomíná jednu z generací Toyoty RAV4. Hlavně ostrou hranou nad světlomety, tvořící až trochu dojem spodního spoileru, doplňujícího výrazný spoiler nad zadním oknem.
Interiér
I uvnitř vozu je cítit snaha poskytnout cestujícím vše, na co jsou při dnešním stavu techniky zvyklí. Naštěstí se ale designéři nepouštěli do žádných výstřelků, takže ovládací prvky jsou nejen na obvyklých místech, ale mají i obvyklou formu. I ovládací prvky na volantu pokrývají nejvíce používané funkce a jsou rozmístěny tak, že je lze používat intuitivně, bez nutného bádání v manuálu.
Infotainment vozu je dělán přehledně a nenutí ani řidiče ani spolujezdce učit se nové věci. Kaplička před řidičem obsahuje vlevo u modelu s mechanickou převodovkou otáčkoměr, dávající pomocnou ruku řidiči bez sluchu. Vpravo je pak tachometr, což lze v dnešní době plné hladových radarů a nutnosti sledovat přesnou hodnotu rychlosti na digitálním ukazateli hodnotit jako přežitek. Tachometr tak slouží spíše jako estetický doplněk otáčkoměru. Pro doplňkový displej mezi oběma kruhovými přístroji tím ale zbývá méně místa pro zobrazení všech stavových hodnot.
Variabilitou, ovládáním a zobrazením pak příjemně potěší prostřední displej, který najdete třeba i v modelu Vitara.
Ve voze naleznete také všechny očekávané prvky aktivní bezpečnosti a výbavy. Jejich opětovným výčtem ale nebudu unavovat a pouze odkážu na dřívější text, který tento model představil.
Použité materiály odpovídají zcela kategorii i předpokládanému způsobu užití vozu. Zpracování je poctivé a je vidět, že bylo myšleno především na užitnost a ne prvoplánový efekt. Jediným laciným vjemem při používání vozu je tak plechový zvuk, ozývající se při zabouchnutí dveří.
Místa je ve voze pro posádku 4-5 dospělých dost, a to ve všech směrech. Sedačky poskytují, jak už to u vozů kategorie SUV bývá, vyšší posaz. Přední sedačky mají poctivé boční vedení, které vás udrží nejen při rychlejším průjezdu zatáčkou, ale i při náklonu vozu při překonávání terénních nerovností.
Výhled z vozu je díky bohatému prosklení velmi dobrý. Handicap, daný vysokou a kolmou zadní partií kompenzuje při couvání zadní kamera. Tu, jak by to ve správném voze mířícím i mimo zpevněné vozovky má být, doplňují ve vyšší výbavě i kamery boční a přední. V případě nouze je tak možné si jejich obraz vyvolat pomocí tlačítka na přístrojové desce a ověřit si reálnou situaci těsně kolem vozu.
Dalším, prvkem výbavy, zlepšujícím využitelnost vozu v terénu, je stará dobrá mechanická ruční brzda. Pomocí ní, tedy pokud to umíte, si můžete pomoci při průjezdu těžkým terénem, např. blátem, nebo hlubším sněhem a pomoci tak uzávěrce diferenciálu s voličem jízdních režimů.
Jak už bylo řečeno, místa pro cestující je dost. To platí i pro ty na zadních sedadlech. Pokud zde budou cestovat dva, mohou využít sklopnou opěrku s držáky nápojů a zpříjemnit si tak cestu. Pohodlí zvyšuje i možnost dvouúrovňového sklopení opěráků zadních sedadel.
K tomuto prostoru bych měl ale dvě kritické poznámky. První se týká toho, že pod opěrkou mezi krajními sedadly nenajdete okno průvlaku do kufru, takže při přepravě delších předmětů musíte buď využít prostor po sklopení pravého opěradla, nebo předmět upevnit na střešní nosič.
Druhá výtka se týká nepřítomnosti zásuvek pro nabíjení, což je v dnešní době, při cestách na delší vzdálenosti s dětmi, kámen úrazu. USB zásuvka, která je na dně schránky v přístrojové desce, je moc daleko a navíc se asi řidič o ni nebude chtít dělit.
Příjemným překvapením tak může být, že postrádanou zásuvku naleznete v jejím 12V provedení v kufru. Zde slouží jako zdroj například pro cestovní chladničku, nebo jiné převážené příslušenství. Samotný kufr svým základním objemem 430 litrů sice neuhrane, ale potěší svou variabilitou. Pokud nebudete sklápět opěradla druhé řady, můžete umístit podlážku kufru do spodní polohy a získat tak zhruba 8 centimetrů na výšku. Při sklopení zadních sedadel získáte až velmi slušných 1230 litrů prostoru a přesunutím podlážky do horní polohy pak i zcela rovnou podlahu prostoru.
Motor, převodovka
Volbu pohonu výrobce zjednodušil zájemci na maximum. K dispozici je jediný motor, přeplňovaný čtyřválec BoosterJet o objemu 1.4 litru. Poskytovaný výkon motoru zlepšuje instalace mild – hybridního pohonu.
Tento pohon umožňuje v případě potřeby, třeba při prudší akceleraci, aktivovat připojený elektromotor, který spalovacímu motoru může vypomoci. Elektromotor také udržuje motor v běhu při volnoběhu a šetří tak spotřebu paliva. Celkový výkon, který má řidič k dispozici, je tedy 130 koní, což je na danou velikost vozu při obvyklém jízdním stylu zcela dostačující. Energii čerpá elektromotor z baterie, která se nabíjí energií ve chvíli, kdy motor nevyužívá zcela svůj výkon, a část pohybové energie mění na elektřinu.
Omlouvám se poučeným, ale pro nepoučené uvedu, že specifikem mild – hybridního pohonu je to, že vozidlo se nemůže pohybovat čistě na elektrický pohon, jako je tomu u elektromobilu, plug-in hybridu, nebo i hybridu. Elektromotor u této varianty pohonu slouží vždy a výhradně jako pomoc spalovacímu motoru, který tak při jízdě běží nepřetržitě.
Toto uspořádání, které znamená zvýšení hmotnosti pohonné soustavy o zhruba 10 kilo, má teoreticky snížit spotřebu vozu o pár deci. Nakolik je to realita, je těžko ověřitelné. Výrobce uvádí hodnotu spotřeby tohoto provedení v závislosti na jízdních podmínkách mezi 5,8 – 6,1 l/100 km. Naše hodnota, představující obvyklý mix město/venkov/dálnice, se pak ustálila po týdnu testování na hodnotě 6,7 litru, což lze považovat za uspokojující stav.
Jízdní vlastnosti
Při jízdě s vozem je patrné, že podvozek je nastaven na kompromis mezi schopností zdolávat vyšší rychlostí delší trasy po kvalitních vozovkách a potřebou překonávat rozbité ulice měst, venkovské okresky, nebo lesní cesty při cestách za zážitky. Vstřebá tak většinu nerovností bez toho, že byste je nějak zaznamenali a ani netrpí výraznými náklony při rychlejší jízdě.
Řízení je přesné a přiměřeně strmé. Spolu s mírným náklonem karoserie tak dává odpovídající zpětnou vazbu řidiči pro koordinaci pohybů pravé a levé nohy na pedálech.
Zvládání těžších úseků cest pak, v mezích možností, pomáhá systém Allgrip, kdy uzávěrky pomáhají nastavovat přenášení výkonu na jednotlivé nápravy a kola. Výkon se tak může přenášet na obě nápravy v poměru 50:50, abyste rychlostí do 60 km/hodinu projeli bezpečně blátem či sněhem. Nebo pouze na zadní nápravu, pokud přepnete na Sport/Lock a budete chtít vyzkoušet limity své i vozu na asfaltu.
Není to samozřejmě žádný terénní speciál, ale pokud se v létě na dovolené dostanete blízko písečné pláže, na podzim potřebujete projet po rozblácené polní cestě k chatě, nebo v zimě na neprohrnutém sněhu dojet k lyžařskému vleku, schopnosti vozu určitě patřičně oceníte.
Závěr
Nové Suzuki S-Cross je příjemným závanem starých časů, kdy auto dělá to, co po něm řidič chce, poskytuje mu to, co od něho očekává a nezasahuje nepřiměřeně do jeho rozhodování. Poskytuje dostatek prostoru jak cestujícím, tak zavazadlům a může sloužit všude tam, kde to náročný uživatel potřebuje. Odveze vás kamkoli to budete potřebovat bez toho, že byste přitom trpěli pocitem energetické úzkosti při pohledu na ukazatel dojezdu a museli plánovat hodiny cesty navíc pro dobíjení trakčních baterií. Kdo si ho dnes nebo v budoucnu koupí, získává auto, dávající mu potřebnou mobilitu i v nastávajícím elektrifikovaném světě, který nebude pro všechny.
A to za peníze, které jsou zatím velmi snesitelné. Konkrétně? Základní verze s poháněnou přední nápravou ve výbavě Comfort přijde na 531 900 Kč. V nejvyšší výbavě, zahrnující i panoramatické střešní okno, pak na maximálně 606 900 Kč. Čtyřkolka Allgrip pak v základu, který představuje vyšší výbava Premium, stojí 599 900 Kč a v té nejvyšší Elegance Panorama pak 669 900 Kč.
Text a foto: Jan Švéda 
Galerie:
