Ford Kuga – spousta místa a pohodlí, poháněná klasikou i inovacemi
Model Kuga je jako nástupce modelu Maverick na našem trhu od roku 2008 a za tu dobu se dočkal své třetí generace. V té době se jednalo o jednoho z prvních průkopníků nové kategorie crossover/SUV. Po čtyřech letech následovala generace druhá, na třetí jsme si ale museli počkat dalších 8 let.
V dnešní textu máme, díky možnost hned dvě různá provedení jednoho modelu.
Klasiku představuje Ford Kuga ST-Line s naftovým motorem 2.0 EcoBlue AWD 190 k a 8st. automatem
a provedení s hybridním pohonem 2.5 Duratec Hybrid (HEV) 190 k a eCVT automatickou převodovkou.
V obou případech se tak jedná o velké silné motory a zajímavé srovnání, jaký může být rozdíl mezi klasickým naftovým motorem a hybridním pohonem u prakticky totožného vozu.
Exteriér
Poslední generace Kugy, tak jak to je koneckonců obvyklé, o něco narostla do šířky a délky. Na výšku se nepatrně, o dva centimetry, snížila. Zvenku auto nijak na první pohled neoslní. Tvarově je v souladu s poslední generací designu Fordu. To znamená široce otevřené tlama vepředu, na boku nepatrné prolisy a zadní část je také prosta nějakých šokujících prvků.
Spolu s delší kapotou, masivní zádí a nižšími okny tak působí více Kuga ve srovnání s předchůdcem robustněji a dynamičtěji. Přední partie s originální grafikou denního svícení a výraznou maskou chladiče jednoznačně svými tvary přiznávají sourozenecký vztah s ostatními Fordy, nejvíce pak s modelem Puma.
Zadní partie dostaly rozměrnější, horizontálně orientované světlomety, které dodaly vozu dynamičtější dojem, což posilují dvě široce rozkročené chromované koncovky výfuků. Oproti plug-in hybridnímu provedení není tolik snížená světlá výška, takže s klasickým nebo i hybridním pohonem můžete do lehčího terénu, do těžšího terénu se s ním ale rozhodně nepouštějte.
Interiér
Výhled z vozu je obecně velmi dobrý, jak dopředu, tak i do stran. A co dozadu nepochytáte očima, vykryje parkovací kamera.
V interiéru, který u verze ST line naznačuje své sportovní ambice typickým červeným prošitím sedaček, volantu i koberečků, je prostor nejen pro závodníky. Místa na sedadlech je dost jak vpředu, tak i vzadu, bez ohledu na výšku postavy, pokud se tedy vejdete do nějakých 190 centimetrů.
Jak sedačku, tak volant je samozřejmě možné si přizpůsobit na míru, i když jsou zde určité limity. Šikovná je například posuvná loketní opěrka mezi řidičem a spolujezdcem, ale je možné si ji nastavit pouze podélně, bohužel není nastavitelná výškově.
Průhledový head up displej zobrazuje okamžitou rychlost i značku s doporučenou rychlostí, takže při jízdě běžně není nutné sklápět oči z vozovky, což je určitě plus pro bezpečnost jízdy. Jeho velkou výhodou oproti některým jiným značkám je, že jeho sklon lze nastavit, takže i vyšší řidič si najde vhodnou polohu tak, aby se nemusel při snaze údaje z displeje přečíst moc krčit.
Ovladače na volantu jsou bohaté, i když volba stanic rádia je rychlejší na odděleném panelu pod prostředním displejem. Ten má dobrou logiku ovládání i rozlišení a dobrou grafiku navigačního systému.
Na volantu je důležité tlačítko pro vypínání asistenta hlídání jízdy v jízdním pruhu, což je funkce dost otravná a někdy i nebezpečná a je to hned po tlačítku vypínání Star/stop systému to první, co ve voze před jízdou hledám, abych udělal jízdu pohodlnou jak pro sebe, tak pro auto.
Přístrojový panel před řidičem je kompletně digitální. Klasický tachometr v levé části slouží spíš jako historický relikt, protože v jeho středu se zobrazuje hodnota rychlosti velkou digitální číslicí. Nemusíte tak nepřesně odhadovat hodnotu, na kterou ukazuje ručička tachometru. Verze s naftovým motorem vpravo zobrazuje otáčkoměr a palivoměr.
Hybridní verze pak vpravo místo otáčkoměru zobrazuje ukazatel spotřeby energie.
Na prostředním displeji mezi kruhovými ukazateli je možnost zobrazit si šikovný ukazatel tlaku v pneumatikách. Jak jsme si v jednom předešlém testu (odkaz) ukázali, dokáže varovat řidiče při náhlém poklesu a ušetřit mu výměnu zničené pneumatiky nebo dokonce disku.
Prostřední panel není z největších, ale všechny potřebné údaje zobrazuje. Má dokonce tu výhodu, že zobrazuje i dělený panel, takže máte možnost vidět najednou například mapu navigace a ladění rádia, nebo údaje z telefonu, takže nemusíte přepínat mezi obrazovkami a opět to zlepšuje komfort a bezpečnost. Ladění rádia je na samostatném panelu pod displejem, což je fajn, i když možná by se s trochou dobré vůle vešlo na volant, když už se tam vešla tlačítka pro hlasitost, ale díky bohu alespoň za to, že jsou mechanická a člověk nemusí listovat v nějakém menu.
Vůz má i oddělený panel klimatizace a jednoduchými kruhovými voliči nastavit teplotu pro řidiče a spolujezdce a pomocí jednoduchých piktogramů postavičky nastavit směrování proudu vzduchu, zapínat vyhřívání okna, předních sedaček a volantu, což je velkým usnadněním oproti řešením, majícím ovládání přes displej.
Řazení je pomocí knoflíkového řadiče jako např. u vozů Citroen, takže velice pohodlné a rychlé. Vedle něho jsou další tlačítka, ovládající související funkce, jako je elektrická parkovací brzda, volba jízdního režimu, aktivace jízdy pouze na elektřinu a parkovacího režimu.
Vůz má k dispozici také samozřejmě kamery, které zobrazují prostor kolem vozidla. Zadní kamera dokáže varovat před vozidly přijíždějícími z boku, což se hodí při vycouvávání z řady zaparkovaných aut, zakrývajících dění na vozovce. Kromě ní se nabízí i kamera vepředu, zobrazující situaci těsně před autem, což je možné aktivovat zvláštním tlačítkem u stojícího, nebo pomalu jedoucího auta a velmi to oceníte při průjezdu stísněným prostorem, ve kterém někdy nestačí ani dobrý odhad vzdálenosti.
Když už mluvím o vychytávkách a užitečných drobnostech, nesmím zapomenout na chránič dveří, které se vysouvají z prostoru zámku a při otevření chrání hranu dveří před poškozením o vedle stojící vozidlo, nebo zeď.
Vepředu mají cestující tři zásuvky, z toho jeden 12V cigaretový, jeden USB konektor a jeden konektor pro jablkáře. Jedna 12V zásuvka se skrývá pod područkou, kde sice není moc místa, ale peněženka, svačina, nebo mobil s nabíječkou se tam vejde. Vzadu je pouze jedna 230V zásuvka a musíte si k ní pořídit redukci, protože koncovka není pro naše zásuvky, je to vidlička jako v USA. Kromě zásuvky jsou zde i ovladače vyhřívání zadních sedaček, což se v zimě určitě hodí, jen je potřeba hlídat si stav baterie.
Na zadních sedadlech je místa habaděj sedadla jsou dokonce posuvná, takže pokud vzadu nevezete nikoho, nebo třeba jen děti a potřebujete odvézt větší náklad, můžete si zvětšit prostor v kufru bez sklápění opěradel. U opěradel můžete navíc při delší cestě i mírně upravit sklon opěradla, a udělat si větší pohodlí, pokud vám to samozřejmě náklad v kufru dovolí. Co ale u auta tohoto typu postrádám, je tunel v zadním opěradle, který by umožňoval přepravu delších věcí, třeba lyží.
Praktická i nepraktická zároveň je řešení rolety, kryjící prostor zavazadlového prostoru. V případě klasického vozu je kryta buď pevnou sklápěcí deskou, nebo roletou, kterou lze stočit a něco lehčího, jako třeba svetr unese. V případě Kugy je kryt kufru řešen něčím, co spíše připomíná přenosné sluneční clony do oken bočních dveří a má spíše estetickou, než praktickou funkci. Tenká tkanina, napnutá na rámu nic těžkého neunese, na druhou stranu se při otevření kufru zcela zvedá, takže při nakládání není třeba ji svinovat jako roletu, nebo vyndávat jako pevné plato.
V kufru můžete mít šikovnou podlážku s kobercem, který je oboustranný a z jedné strany omyvatelný, takže když povezete něco špinavého, nebo svého chlupatého miláčka, je možné po cestě podlážku vyndat a opláchnout, což je jednodušší, než stále lovit chlupy z čalouněného koberce.
Klasický pohon, ale i plug-in hybrid, mají dojezdovou pneumatiku
U hybridu je poněkud nepatřičně v místě rezervy umístěno elektropříslušenství pohonu, takže v případě defektu máte smůlu a musíte buď lepit, nebo čekat na servisní vozidlo či odtah.
Motor, převodovka
Automobilka nabízí aktuálně tento model s motory jak benzínovými, tak naftovými a to i v kombinaci s elektropohonem.
Zážehové přeplňované motory EcoBoost o objemu 1.5 můžete mít k dispozici ve verzi s výkonem 120 koní nebo 150 koní, obě provedení v kombinaci s manuální 6st. převodovkou. U naftových motorů EcoBlue si lze vybrat z objemů 1.5 s výkonem 120 koní, v kombinaci s 6st. manuální převodovkou, nebo 8 st. automatem, nebo 2.0 o výkonu 190 koní.
Nabídku koncem loňského roku rozšířil mild-hybridní 2.0 EcoBlue Hybrid s výkonem 150 koní. Pohon elektromotorem napájeným 48V akumulátorem kombinuje s naftovým motorem model Ford Kuga EcoBlue (mHEV) s výkonem 150 koní. Jeho mild-hybridní systém ukládá do baterií energii obvykle ztracenou při brzdění a následně ji použije k dodání dodatečného výkonu dvoulitrovému naftovému motoru, což o něco pomáhá snižovat spotřebu paliva.
Přibyly i hybrid 2.5 Duratec Hybrid o výkonu 190 koní, který kombinuje 2,5litrový motor Duratec s elektromotorem napájeným akumulátorem. Stejně jako u EcoBlue (mHEV) zachycuje systém energii obvykle ztracenou při brzdění, na rozdíl od mHEV, který používá elektromotor pouze jako výpomoc spalovacímu motoru, umožňuje tento hybrid i jízdu pouze na elektřinu
Dostupný je i plug-in hybrid 2.5 Duratec Hybrid o výkonu 225 koní. Ten kombinuje elektrický motor napájený z akumulátoru se zážehovým motorem 2.5l Duratec. Tato kombinace nabízí výkon 225 koní, pohánějící přední nápravu a dojezd čistě na elektrický pohon až 56 km a celkový kombinovaný hybridní dojezd až 748 km (při plné palivové nádrži a plně nabitém trakčním akumulátoru).
Zajímavostí je, že mild-hybrid je dodáván pouze s naftovým motorem a 6st. manuální převodovkou, zatímco hybrid a plug-in hybrid s benzínovým motorem a očekávatelným automatem.
Úvodem zhodnocení obou testovaných pohonných jednotek je potřeba říci, že obě jsou z hlediska výkonu, pružnosti i spotřeby s ohledem na velikost a hmotnost vozu velmi dobře dimenzované.
Naftový motor 2.0 EcoBlue, kombinovaný s 8 stupňovým automatem, nám počítač nám ukázal spotřebu 6 litrů na 100 kilometrů. Výhodou tohoto provedení je možnost řadit manuálně pomocí pádel pod volantem. Přestože převodovka pracuje velmi intuitivně a běžně není potřeba do jejího rozhodování zasahovat, při jízdě z kopce se občas hodí sáhnout po levém pádlu, podřadit si a přibrzdit si motorem.
Výhodou modelu s benzínovým motorem 2.5 Duratec, kombinovaným s elektromotorem je, že dokáže jet v elektrickém režimu vysoký podíl cesty, pokud tedy jedete normálním a úsporným jízdním stylem. Dá se tak ušetřit spoustu paliva. Motor zvládá vše co je potřeba, převodovka řadí neznatelně a přechod mezi elektrickým nebo benzínovým pohonem vůbec nepoznáte. Nám počítač ukázal výsledný průměr 5,6 litru, což je v rozmezí, jaké uvádí výrobce (5,4 – 5,8 l). A mohlo by to být ještě lepší. Autu určitě schází možnost ručního řazení tak, jako je u naftového motoru, nebo možnost nastavení úrovně rekuperace. Takto je možné řídit tyto procesy jen pomocí brzdového pedálu a to je trochu málo.
Jízdní vlastnosti
Kuga svými tvary evokuje vozidlo pro jízdu ve volném terénu. Tomu nahrává výborný podvozek, jak bývá u Fordů zvykem. Je sice trochu tvrdší, ale všechny větší nerovnosti je schopen vstřebat bez výraznějšího přenosu rázu do interiéru.
Odpružení je schopné zvládnout jak velké, tak malé příčné nerovnosti, i v zatáčce tak, že po nich neodskáčete do škarpy. Pohodlnou jízdu nezhoršují ani použitá kola, takže na nezpevněných vozovkách bylo možné dodržet slušné jízdní tempo.
Na rozdíl od plug-in hybridního provedení není u žádného z testovaných provedení problémem snížení světlé výšky, dané umístěním baterií pod podvozkem mezi nápravami. Můžete proto s klidem vyrazit někam na polní nebo lesní cesty, kde mezi kolejemi od kol bývá vyšší pás v lepším případě trávy, v horším kamení, na kterém by nebyl problém podvozek poškodit, nebo zde uvíznout.
Zaměření auta spíše do lehčího terénu a na silnice všeho typu také odpovídá nastavení posilovače řízení, který je spíše měkčí a dámskou ručku tak v běžném provozu neunaví. V terénu by ale řidič potřeboval dát víc vědět o tom, co se pod koly děje.
Závěr
Kuga je auto, které zaujme. Jak jízdními, tak užitnými vlastnostmi. Je dost prostorné pro 4 až pět cestujících, kufr je dost velký i v případě, že se rozhodnou jet na dovolenou. Pokud to bude v zimě a budou si brát lyže, bez nosiče se to ale neobejde.
Od Fordu je rozumné, že dává na výběr prakticky ze všech variant pohonu a nechává na každém kupci, jakou motorizaci zvolí. Zda levnější provedení s klasickým pohonem, nebo hybridní pohon, mající jak svá pozitiva, spočívající v lepších jízdních vlastnostech, tak i negativa, daná větší hmotností, jistými omezeními ve využitelnosti. Aktuální ceny začínají na ceníkové ceně 720 900 Kč pro model ve výbavě Trend. Při uplatnění zvýhodněné ceny můžete mít toto provedení už za 609 900. V nejvyšší výbavě Vignale se cena s doplňky evidovaná v ceníku, je 1 263 200 Kč. I tu lze ale snížit využitím zvýhodněné ceny, která činí 1 058 200 Kč.
Text a foto: Jan Švéda 
Galerie:
