Auta jsou stále bezpečnější. Vše začalo bezpečnostním pásem

Snaha chránit bezpečnost cestujících v automobilu je stará, jako automobil sám. První pokusy chránit cestující před vypadnutím z otevřených vozů byly učiněny již v 19. století. Historie bezpečnostního pásu, jako základního prvku pasivní bezpečnosti, je ale ještě starší. Za jejího vynálezce je považován George Cayley, který se zabýval myšlenkou letadel již v první polovině 19. století. Ostatně první bezpečnostní pásy byly použity právě v letadle již v roce 1913, přestože patent na pětibodový bezpečnostní pás má Louis Renault z roku 1903. První vozy se sériově montovanými bezpečnostními pásy byly modely značky Volvo v roce 1959. Konstruktéři vozů Opel testovali bezpečnostní pásy v 60. letech 20. století. Od roku 1968 bylo možné objednat si modely Opel Kadett, Admiral a Diplomat s předními bezpečnostními pásy. V říjnu 1970 pak následovalo kupé Manta A. Pásy se rychle zabydlely i ve sportovních modelech: Kadett B Rallye je dostal v roce 1967, Commodore A GS jen o rok později. Opel zároveň vedl aktivní kampaň za povinné používání bezpečnostních pásů. V roce 1969 předvedli inženýři automobilky Opel výsledky svého výzkumu dopravních nehod zástupcům médií. Doložili, že více než polovina všech obětí nehod by přežila, pokud by pasažéři měli zapnuté bezpečnostní pásy. Začátkem roku 1972 poslalo vedení Opelu všem zaměstnancům dopis, ve kterém vyzvalo k využívání bezpečnostních pásů. A nabídlo všem zaměstnancům dodatečnou montáž pásů za velmi výhodnou cenu. Nabídka padla na úrodnou půdu a během velmi krátké doby bylo poskytnuto více než 12 tisíc sad pásů. Široká veřejnost se přesto poněkud zdráhala akceptovat bezpečnostní pásy jako nepostradatelnou součást výbavy automobilů. Řada motoristů se zpočátku nechtěla „poutat“, a to i poté, co bylo od 1. ledna 1976 užívání bezpečnostních pásů uzákoněno jako povinné. V té době mnozí považovali bezpečnostní pásy za poněkud těžkopádné. Zvlášť, když auto používali různí členové rodiny, a bezpečnostní pásy se tak musely vždy znovu správně nastavovat. Ale tento problém záhy vyřešily samonavíjecí bezpečnostní pásy. V roce 1986 se Opel Omega stal prvním sériově vyráběným vozem na světě, který standardně nabízel výškově nastavitelné bezpečnostní pásy na předních i zadních sedadlech. V roce 1991 Opel představil v modelu Astra F předpínač bezpečnostních pásů. Následoval velkoobjemový airbag a systémy aktivní bezpečnosti, jako je např. protiblokovací brzdový systém brzd ABS nebo elektronický stabilizační systém ESP.

Riziko zranění při havárii spolu se správně zapnutými pásy výrazně snižují airbagy. Pásy zadrží tělo, airbagy tlumí náraz. Bezpečnostní pás absorbuje přibližně dvě třetiny energie nárazu. Nebezpečné špičky napětí v pásech eliminují omezovače síly v pásech. Další vylepšení představoval např. elektrický podavač bezpečnostních pásů u kabrioletů.

Deformovatelný sloupek volantu

Jiný prvek, který výrazně ovlivňuje pasivní bezpečnost, je sloupek řízení, resp. volantu. Proto je dnes sloupek volantu navržen tak, aby se v případě nárazu řízeně deformoval a bortil. Tímto způsobem systém v kombinaci s bezpečnostním pásem a airbagem poskytne tělu řidiče až 100 mm „deformovatelného prostoru“ navíc. A to jsou opravdu veledůležité milimetry, které snižují riziko zranění.

Omezovač napětí pásů

Adaptivní omezovač zádržné síly bezpečnostních pásů rozpozná za pomoci senzorů intenzitu nárazu a optimálně pak přizpůsobuje zádržnou sílu pásu. „Navzdory všem airbagům a asistenčním systémům je bezpečnostní pás stále nejdůležitějším ochranným prvkem v autě,“ říká Peter Schüssler, expert na pasivní zádržné systémy automobilky Opel. První tříbodové pásy s praktickým ovládáním jednou rukou Opel instaloval  jako součást standardní výbavy do všech svých modelů v roce 1973. O tři roky dříve, než to v Německu začal vyžadovat zákon. V každém modelu Opel je dnes nainstalovaných průměrně 15 metrů bezpečnostních pásů, během půlstoletí tak Opel spotřeboval asi 750 milionů metrů bezpečnostních pásů. To je asi 18x obvod rovníku zeměkoule.

Figuríny nové generace poskytují zásadní informace

Aby bylo možné měřit biomechanické zatížení působící na hrudník, jsou v nárazových figurínách nejnovější generace (používaných od roku 2020) instalovány vysoce citlivé senzory. Inteligentní hi-tech figuríny se používají při testech k hodnocení účinků nárazu na lidské tělo. Nejmladší generace má přezdívku THOR, což je zkratka Test device for Human Occupant Restraint (Zařízení pro testování zádržných systému). Moderní figurína THOR, vybavená více než 120 senzory, elektronicky snímá a informuje, co se děje během nárazu.

Budoucnost musí řešit i problémy automatizovaného řízení

V nedaleké budoucnosti se požadavky na pasivní bezpečnost budou ještě zvyšovat. Od roku 2026 mají např. testy ochrany spotřebitelů zohledňovat křehčí kostní strukturu seniorů. Zcela jiný rozsah nároků přinese tzv. automatizované řízení, čili stav, kdy řídit nebude člověk, ale automobil sám. Například proto, že ve vozech blízké budoucnosti už nebudou všichni cestující v automobilu nutně sedět po směru jízdy. Předpokládá se, že sedadla bude možné uspořádat i do „klubové“ konfigurace, kdy pasažéři budou sedět tváří v tvář a někteří budou třeba i ležet!

Bezpečnostní pásy by proto mohly být plně integrovány do sedadel. Zdroj: Wilipedia, Opel Zdroj foto: Pixabay, Freepik