Test Hyundai i30 N Drive N. Limitovaný příspěvek do sportovní stáje
Hyundai se o své sportovně zaměřené fanoušky stará. Řada modelů s označením N, která vozy se sportovními geny označuje, nás provází už pěknou řádku let. A neustále se rozrůstá. Dnes zahrnuje i modely i20N, i30 N Fastback a naposledy přibyl i model s čistě elektrickým pohonem IONIQ 5 N.
Prvenství ale modelu i30 N, který byl představen už před 7 lety, nikdo nevezme. Za tu dobu stihl projít faceliftem a dostal i druhou generaci. Sportovní nádech vozu ale zůstal.
Exteriér
Tím nejviditelnějším prvkem, podle kterého poznáme tohoto příslušníka rodiny ostrých modelů pro běžné motoristy, jsou polepy na spodní hraně dveří a červená linka, která se táhne ve spodní části prakticky po celém obvodě auta.
Dalšími prvky, které odlišují každý jednotlivý kus této výjimečné série, jsou celká 19 palcová kola z kovaného hliníku se starobronzovou povrchovou úpravou a panoramatické střešní okno. Červené brzdové třmeny není potřeba nijak zvlášť představovat.
Při bližším pohledu si pečlivý pozorovatel všimne štítků na předních blatnících. Kromě označení limitované série jsou zde uvedeny i souřadnice GPS. Zvídavým čtenářům ušetří čas informace, že jde o polohu testovacího centra Hyundai v Německém Nürburgringu.
Ostatní prvky odpovídají vozům série i30 N, která i ve své druhé generaci budí emoce a nezapadne. Facelift vozu přidal na dynamičnosti . Nové provedení poznáte nejsnáze podle tvaru světel. Ta se zašpičatila a denní svícení se přesunulo ze samostatného dílu do tělesa světlometu, které nyní lemuje ve tvaru hrotu. Boční partie zůstaly prakticky beze změny, další rozdíly čekají na zádi vozu.
Světelný hrot, který tvoří denní svícení vepředu, je zopakován i na zádi. Odrazky se přesunuly blíž k vozovce, což může pomoci viditelnosti auta nejen v mlze. Někdo může obdivovat i jeho vytuněné koncovky výfuků, které již nejsou chromované, ale působí syrověji v tmavém eloxu. Mezi koncovky navíc přibyl i stylizovaný spodní deflektor, jehož červené lemování podtrhuje pocit dynamiky.
Interiér
Interiér je šedočerný, jak už je dnes téměř klasické. Interiér modelu prosvětlovala prosklená střecha. To je pro podobný typ vozu trochu luxus, ale proč si ho nedopřát, že?
První, co uvidíte při otevření dveří, jsou sedačky. Nejsou to sice čistě sportovní speciály, ale tělo dokáží podržet velmi dobře. Navíc v nich nebudete trpět ani při delších cestách, což je u auta určeného do běžného provozu určitě důležité. Posuvný přední díl sedáku nahradil designový prvek v opěradle – prosvícené logo N, opticky oddělující část sedáku od opěrky hlavy.
Sedačky jsou, stejně jako prakticky všechny šité prvky v interiéru, prošité červenou nití. Červené jsou i bezpečnostní pásy a na rozdíl od sériových vozů N jsou červená i tlačítka pro aktivaci sportovního režimu na volantu, které jsou v sérii světle modré.
Přístrojový panel před řidičem nabízí klasiku – dva kruhové analogové přístroje, mezi kterými je menší displej s doplňkovými údaji. Na čestném místě vlevo je samozřejmě otáčkoměr, v takovémto autě nejdůležitější přístroj. Vpravo je pak tachometr. Ten je sice cejchovaný do 300 km/h, ale kvůli tomu je značení tak husté, že v praxi je prakticky nepoužitelný. Odečíst momentální hodnotu v toleranci, kterou akceptuje hladové oko radarů měření rychlosti, je bez ztráty kontroly dění před řidičem a tím i bezpečnosti, nemožné.
Vzadu je na sedačkách také místa dost, ale schází jak reproduktory, tak i zásuvky pro nabíjení. Evidentně to není auto, kde by se počítalo s nějakými delšími cestami většího počtu cestujících.
Kufr je klasický se sklopnými opěradly 2/3 s tím, že opěradla mají možnost sklopit pouze na sedák, takže vzniklá plocha je poněkud vyšší. Rovné podlážce kufru brání i vzpěra mezi zadními podběhy. To je daň za zvýšenou tuhost karoserie, umožňující mnohem ostřejší jízdu.
Podlážka v kufru je stavitelná ve dvou úrovních. V nižší poloze maximálně využijete celý objem kufru, vyšší poloha umožňuje vytvořit po sklopení opěradel zadních sedadel rovnou plochu, což u sériového provedení usnadňuje manipulaci s nákladem. V tomto případě uživatele omezuje již zmíněná vzpěra.
Na rozdíl od nelimitovaného sériového provedení tohoto modelu pod podlážkou nenajdeme pneumatiku, ale lepení, takže v případě defektu musíte doufat, že díra nebude tak velká, lepení to zvládne, a po proceduře vyhledání a eliminace defektu budete moci pokračovat dál. Lepení použitých nízkoprofilových pneumatik, i kdyby díra nebyla velká, by mohlo být poněkud riskantní. Proto je lepší nasměrovat nejbližší cestu rovnou do servisu.
Identifikace limitované série, včetně uvedení pořadového čísla konkrétního vozu má jak řidič, tak ostatní cestující stále na očích. Tedy, pokud jim oči zabloudí do schránky pod prostředním panelem.
Motor, převodovka
Radost z jízdy obstarává v tomto voze přeplňovaný benzínový motor 2,0 T-GDI s výkonem zvýšeným o 30 na 280 koní. Výkonnější motorizace N Performance nabízí jako variantu šestistupňovému manuál také osmistupňový, sportovně laděný dvouspojkový automat. Nás ale ve voze potěšila klasická 6stupňová manuální převodovka. Její řazení je třeba pochválit. Dráhy řadicí páky jsou velmi přesné a řazený převod po přesunu páky krásně zaskočí.
Samotný zvuk motoru je ale bohužel oproti první generaci redukován. Střílení z výfuku, slyšitelné při podřazení, které tak lahodilo uším nejen řidiče, si ale již prakticky neužijete. Pokud se o něčem říká, že je to vlk v rouše beránčím, o tomto voze to určitě platí s poznámkou, že vlk ale přišel o hlas.
O co ale nepřišel, je apetit. Při velmi umírněné jízdě je možné se dostat k hodnotě 8,4 litru, při sportovní jízdě, která využije potenciál vozu, ale není problém dostat se k hodnotám útočícím na 20 litrů.
Jízdní vlastnosti
Specifikem aut série N je, že si řidič může podle vlastních preferencí, typu trasy, počasí a podobně, nastavit mnoho parametrů, které podstatným způsobem mění charakter vozu.
Je možné si upravit 3 úrovně reakce motoru na plynový pedál, 4 úrovně meziplynu, 3 úrovně odpružení, tuhosti řízení, stejně jako stabilizační systém a zvuk motoru. nastavení. 2 úrovně má pak elektronická uzávěrka diferenciálu. Tento mix umožňuje nastavit auto pro prakticky všechny řidiče a na prakticky všechny terény a situace, ve kterých se auto může v mezích silničního zákona ocitnout.
Z hlediska jízdních vlastností se nedá novince prakticky nic vytknout. Skvěle drží na silnici, výborně zvládá zatáčky, řazení je jasné a přesné. Možná jen trochu tvrdší spojka může být pro někoho mínusem, ale průměrně zkušený řidič si zvykne během jedné jízdy. Počítat je třeba i s velmi citlivými brzdami. Brzdové kotouče Performance mají vepředu průměr 345 mm a vzadu 315 mm. Při brzdění je proto skutečně vhodné sešlapávat je s citem dle odezvy vozu a ne tak, jak jsme zvyklí z jiného auta.
Když říkám prakticky všechny, mám tím na mysli, že s ohledem na nízkoprofilové pneumatiky by určitě nastavení odpružení sneslo pro městský provoz na kostkách ještě jednu, nejměkčí úroveň nastavení.
Jinak ale není autu co vytknout a pokud odpálíte červeným tlačítkem režim N, pak už zažíváte čirou radost ze zrychlení a z toho, jak auto perfektně a bezprostředně reaguje na vaše pokyny.
Fanoušci zejména zimního sklouznutí ocení mechanickou ruční brzdu, která umožňuje pomoci autu projet zatáčku pod plynem v řízeném smyku, což je neopakovatelný zážitek a esence radosti.
Auto má samozřejmě obvyklé jízdní systémy a bezpečnostní asistenty. Zmínit můžeme třeba asistenta, upozorňující na vzdálenost od vozidla před váni, což je u tohoto dravečka užitečné, protože stačí se trochu více opřít o plynový pedál a hned máte před sebou něčí zadní nárazník. Nebo minimálně protočíte přední kola, protože přenést výkon motoru na vozovku, obzvlášť na vlhku nebo se studenými pneumatikami, bývá pro ně neřešitelný úkol.
Závěr:
Auto, které umí překvapit. Zájemci o koupi bych doporučil si ho nejdříve vyzkoušet v přítomnosti někoho, kdo s ním má již zkušenosti. Získá tím šanci seznámit se se všemi možnostmi, které auto nabízí. A není jich málo.
Auto je generátorem emocí, který funguje jak na řidiče, tak jeho spolucestující, ale dokonce i na pouhé kolemjdoucí. Jediné, co je potřeba si jako řidič pohlídat, je to, aby se nenechal moc unést. Auto dokáže plně ovládnout jen opravdu velmi dobrý řidič a dostat se mimo kontrolu a vozovku není velký problém.
Informací na závěr bývá i cena, i když v případě limitované série je i platnost ceny limitovaná. Ta aktuálně platná pro testovanou verzi s šestistupňovou manuální převodovkou je baťovských 899 990 Kč včetně DPH. S osmistupňovou automatickou převodovkou DCT je 949 990 Kč včetně DPH.Hyundai i30 N Drive N
Text a foto: Jan Švéda 
Galerie:
