Kia XCeed – dobrá volba pro estéty i praktiky

Stejně tak jako dříve testovaný Stonic, má i Xceed svůj základ v jiném modelu značky – tentokrát je to Ceed. A stejně jako v prvním případě se automobilka nevydala jednoduchou cestou vzít předlohu, posadit ji na zvýšený podvozek, přidat pár plastů a odškrtnout si hotovo. XCeed je zcela jiný a zcela povedený. Sama značka jej označuje jako crossover ve stylu kupé a já s tímto označením určitě polemizovat nebudu.

Exteriér

Tento model mě svým designem oslovil z celé nabídky značky dosud nejvíc. Dynamické, ale čisté linie, oblé tvary spojující zvlněné plochy vyvolávají na první pohled dojem živého, kompaktního auta, se kterým bude radost se svézt.

Podle názvu by se dalo soudit, že se bude jednat jen o mírně přifouknutý model Ceed, ale není tomu tak. Je to auto zcela jiné kategorie, spíše crossover. Určité sportovní či terénní ambice naznačuje oplastováním podběhů kol, imitacemi ochranných plechů vepředu i vzadu a dvojicí výrazných koncovek výfuku, dokonce se o 30 nebo 40 milimetrů, to podle velikosti použitých kol, zvětšila světlá výška. Vyladěné tvary ale prozrazují mazlíka, kterému bude nejlépe v dámských rukách na dlažbě měst nebo rozbitých okreskách. Tento dojem jednoznačně podtrhl i velmi povedený odstín testovaného vozu, který by se dal označit jako zlatožlutý, nebo snad žlutozlatý?

Interiér

Uvnitř vozu naleznete, stejně jako u všech modelů značky, vše tam, kde to hledáte. V případě tohoto modelu je naplněné očekávání pohodlí a kvality použitých materiálů ještě doplněno o prvky překvapení. Testovaný model měl moderní tmavý interiér, působící na někoho poněkud ponuře, ale díky originálnímu barevnému řešení jak některých prvků přístrojové desky, např. výdechů klimatizace v barvě karoserie, nebo štepování sedaček barvě karoserie, kterou lze nazvat zlatožlutou, je případná ponurost tmavého interiéru potlačena.

Klasicky dobré a intuitivní je ovládání všech funkcí na volantu, nebo přehledný infotainment s odděleným ovládáním klimatizace.

Přestože vůz je nabízen i s plně digitálním přístrojovým panelem, testovaný model disponoval dvěma klasickými kruhovými přístroji, mezi kterými zbylo místo na malý displej pro zobrazení základních údajů o vozidle a provozních hodnotách. Sportovní ambice má zřejmě naznačovat pozice otáčkoměru vlevo, na čestném místě. Do jisté míry je to vhodné řešení, protože na tachometru ocejchovaném do 240 kilometrů stejně aktuální rychlost budete jen odhadovat a je lepší si zobrazit digitální hodnotu rychlosti na displeji mezi přístroji.

Velký dotykový panel s navigací, ovládáním infotainmentu a dalších funkcí, je klasicky uprostřed, ve výšce kapličky, takže netrčí nad přístrojovku.

Trochu u tohoto modelu haprovalo ladění stanic. Důvod je jednoduchý – rádio má jak krátkovlnný, tak digitální přijímač, v některých místech je ale pokrytí slabší a rádio podle síly signálu přepíná mezi digitálním a FM tunerem. Oba ale vysílají signál trochu posunutý, takže v problematických místech zní rádio jako gramofon s jehlou, která přeskakuje na poškrábané desce. Pak nezbývá, než rádio vypnout, nebo přepnout na vlastní zdroj z telefonu nebo USB flešky. Jsou i tací, kteří si prý dokonce nechali kvůli poslechu své oblíbené rozhlasové stanice v servisu digitální tuner odpojit.

Ženy, ale nejen ony, ocení o něco vyšší posaz, díky kterému mají lepší přehled o dění na vozovce a kolem auta. Řidič sice nesedí tak vysoko, jako v jiných, mezi ženami tolik oblíbených SUV, ale zase na druhou stranu s tímhle autíčkem určitě budou mít méně starostí při parkování nebo projíždění užších uliček. Sedadla jsou pohodlná, dobře vedoucí, pohodlná je i hlavová opěrka, takže polohu za volantem si najdete rychle a bez problémů.  Příjemná je i posuvná loketní opěrka mezi předními sedadly, která umožňuje najít optimální polohu ruky různě vysokým řidičům.

Pro ty geeky, kteří mají telefon vybavený bezdotykovým nabíjením je v přístrojové desce polička, kde si svůj telefon mohou dobít.

Do schránek v předních dveřích se vejde i velká plastová láhev, je pro ni vytvořen dostatečný prostor.

Na zadních sedadlech je místo spíše pro dvě dospělé osoby, ale ve srovnání například s Peugeotem 208, který jsme testovali shodou okolností o týden dřív, je na zde místa pocitově více.

Pokud jde o konektivitu, ve voze jsou vepředu dokonce 3 zásuvky, 12V cigaretová, jedno USB pro nabíjení a jedno pro připojení telefonu k infotainmentu vozu pro přehrávání audia a podobně. Na cestující na zadních sedadlech bohužel myšleno v tomto ohledu nebylo. Snad to nebude trvat už dlouho a výrobcům dojde, že obzvlášť u aut, která mají ambici být považována za rodinné vozy, je potřeba myslet i na děti, které se většinou, obzvláště na delších cestách, nudí a bez dostatečně nabitého přístroje je pro ně cesta malým peklem.

Výborná je variabilita nákladového prostoru, daná už tím, že mezi zadními sedadly je sklopná opěrka a to tak, že je možné ji sklopit jako klasickou opěrku pro ruku nebo držák na nápoje, ale lze ji sklopit celou včetně horní části, takže vznikne výborný velký průchod mezi krajními sedadly, ve kterém lze přepravit i dlouhé věci, které se do běžného tunelu neprostrčí

V nákladovém prostoru je podlážka, umožňující dvojí nastavení výšky dna kufru podle toho, zda chcete mít dno kufru rovné pro lepší nakládání, nebo potřebujete více místa pro vyšší věci, které by se do rovného kufru nevešly. V základním nastavení do kufru dostanete věci o objemu 426 litrů, po sklopení všech zadních sedadel může narůst až na 1378 litrů, což je téměř jako u Fabie Combi.

Podlážka je oboustranná, z jedné strany omyvatelná a jsou zde i kotvící oka, do kterých lze připevnit přiloženou síťku, takže pomocí ní můžete v kufru upevnit i věci, které by po cestě při posunu v zatáčkách mohly dojít úhony.

Nesmím zapomenout ani na dojezdové kolo, které zbavuje řidiče stresu z píchnutí, protože lepicí souprava není vždy řešením a čekání na servis tak nepatří mezi oblíbené činnosti řidičovy.

Motor, převodovka,

Na výběr jsou u tohoto modelu tři přeplňované benzínové motory. Nejslabší je litrový motor, dávající 120 koňských sil, silnější je 1,4 litrový se 140 koni a nejsilnější je 1,6 litrový motor dávající až 204 koní. Nejsilnější motor je možno dále kombinovat s mild hybridní technologií pro lepší dynamiku a úsporu paliva. Oba silnější motory je pak možné kombinovat s manuální, nebo sedmistupňovou automatickou převodovkou.

Testovaný model byl vybaven 1,4 litrovým motorem s automatickou převodovkou. Nemáme sice dosud zkušenosti s oběma zbývajícími motory, ale tento se zdál svým výkonem i pružností pro danou velikost a hmotnost vozu velmi vyhovující. Zrychlení je dostatečné jak pro předjíždění na krátkém úseku klikatějších silnic, tak i pro dlouhodobou jízdu ustálenou vyšší rychlostí po dálnici. Motor je v obou krajních režimech tichý, respektive dobře odhlučněný, takže o něm slyšíte jen při vytočení do opravdu vysokých otáček.

Převodovka řadí pohotově a pružně. Pokud opravdu nemáte potřebu razantní jízdy, není nutné ani přepínat do sportovního režimu, ve kterém řadí převodovka ve vyšších otáčkách a motor ještě o něco více „ožije“, ani nemusíte ani sahat po „pádlech“ pod volantem, pomocí kterých můžete volbu automatu změnit. Tato pádla ale bohužel moc nevyužijete ani při jízdě z kopce, kde by se hodilo podřadit si a přibrzdit motorem. Ten má tak malé pasivní odpory, že místo abyste vůz zpomalili, vytočí se motor do otáček, ve kterých ho určitě nebudete chtít držet dlouho.

Spotřeba je hodnota, která asi také nepřekvapí, při rozumné jízdě v mezích zákonů lidských i fyzikálních, se můžete pohybovat kolem 6,5 litru na 100 km, na dálnici ale počítejte spíše s hodnotou kolem osmi litrů.

Jízdní vlastnosti

Co je potřeba pochválit, je podvozek, který je kvůli vyšší stavbě auta poněkud tvrdší. Menší nerovnosti vstřebá tak, že si jich skoro nevšimnete, přes větší nerovnosti přenáší s rázy, které by nemusely být tak výrazné, ale to je daň za stabilitu, kterou poskytuje při dynamičtější jízdě zatáčkami, kdy výborně vede stopu, udávanou přesným řízením. To dává dobrou zpětnou vazbu a umožňuje se bezpečně pohybovat i na blátivém, nebo zasněženém povrchu, kdy je přilnavost pneumatik přeci jen menší. Tomu pomáhají samozřejmě příslušné jízdní asistenty, kterých stále přibývá a jeden už pomalu ztrácí přehled o tom, co která zkratka znamená. Některé asistenty si ale pamatuji velmi dobře a první, co po nastartování dělám je, že hledám, ať už z ohledu k motoru, nebo v pudu sebezáchovy tlačítko pro jejich vypnutí.

Jedním je systém pro udržování jízdy v jízdních pruzích. Je to otravná, zcela nevyzpytatelná funkce, která vám jednou sáhne do volantu a snaží se nasměrovat auto dál od krajnice nebo středové čáry, ale o chvíli později v podobné situaci jen zapípáním upozorní, že se děje něco, co považuje za riziko. Nejlepší, co s takovým systémem můžete pro bezpečnost jízdy udělat, je vypnout ho pomocí tlačítka, naštěstí snadno dostupného vlevo vedle volantu. Je ale bohužel nutné to udělat znovu po každém nastartování. Stejně tak jako další systém Start/stop, vypínající při zastavení motor. Ten pro změnu pod záminkou hypotetické úspory pár deci pohonných hmot ničí motor a baterii. Tlačítko pro vypnutí této vymyšlenosti najdete vedle řadicí páky. Kromě něho je tam i tlačítko naopak velmi užitečné funkce, a sice Hold systému, který po zastavení auta podrží automaticky auto na místě bez nutnosti stát celou dobu na brzdě, což hodně šetří nohu řidiče obzvlášť ve městě. Rozjet se lze pouhým lehkým sešlápnutím plynu, což je výborná pomoc řidiči.

Když se pak rozjedete moc, zasáhnou brzdy, mající měkčí nástup, ale razantní závěr, takže pomocí nich lze zvládnout optimálně jakoukoli situaci, ve které mají účinkovat.

Závěr

Pokud jde o využitelnost, je XCeed šikovné auto do města, které svými kompaktními rozměry umožní parkovat na všech místech, které opustí jiné vozidlo. Podvozek na kostkách a nerovnostech rozbitých vozovek odfiltruje to nejhorší, ale dá posádce vědět, když nejede po novém asfaltě.

Pokud jde o řidiče, očekávám spíš, že typickým uživatelem bude mladší žena, starším řidičům by mohl dělat problém poměrně nízký nástup s menším nástupním otvorem, kdy by někomu mohlo dělat problém nasoukat se mezi sedadlo a volant. Potěší slušným kufrem, do kterého složíte nejen týdenní nákup, ale i vše potřebné na víkend na chatě nebo týden aktivní dovolené.

Cena nyní začíná pod úrovní půl milionu. Testovaný vůz 1.4 T-GDI GPF 7DCT automat s 18″ koly z lehké slitiny, zadními parkovacími senzory + kamerou, zatmavenými bočními skly druhé řady a zadních dveří a žlutým interiérovým paketem stojí 624 980 Kč. Za silnější motor a lepší doplňkovou výbavu můžete zaplatit až 733 tisíc korun.

Text a foto: Jan Švéda   

Galerie:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code