Máte telefon s tarifem 4 GB dat na měsíc? Vaše auto za hodinu spotřebuje tisíckrát víc

Je otázkou, zda je to dobrá zpráva, nebo ne, ale podle studie Deloitte z roku 2020 být do roku 2035 až 43 procent automobilů na evropských silnicích plně nebo částečně autonomních. Dnes zveřejněná studie společnosti Ericsson zase zkoumá, co všechno by takový systém zahrnoval. Kromě infrastruktury podél silnic založené na konceptu Internetu věcí jde také o neustálou vzájemnou komunikaci nejen mezi auty samotnými, ale s celým dopravním ekosystémem.

Ačkoliv cesta k plně samořiditelným vozidlům je dlouhá a její konec v nedohlednu, trh s připojenými auty již existuje. Nedávná predikce společnosti Statista očekává, že do roku 2025 dosáhne tento trh hodnoty téměř 3,6 bilionu Kč, zatímco jiné zdroje odhadují až 4,5 bilionu Kč.

Podle analytiků firmy Kearney dnes hodnotu vozu tvoří z 90 procent hardware a z 10 procent software. Přibližně za 15 let poklesne podíl hodnoty samotného auta z jeho ceny na 40 procent. Naopak posílí software (na 40 procent) a obsah (na 20 procent). Vzhledem k tomu, že automobilový průmysl je prostřednictvím nařízení a sankcí ničen zákonodárci, prosazujícími zákony, popírajícími ty fyzikální, je to ostatně jeden z mála způsobů, jak mohou automobilky zachovat svou naději na přežití.

Podle průzkumu mezi manažery automobilových firem, který realizovala společnost IBM, se v roce 2030 příjmy výrobců aut ze služeb mobility zdvojnásobí na 10 procent. Podíl prodeje vozů na celkových tržbách přitom klesne na zhruba tři čtvrtiny. Vozidla budou sdílet více dat s ostatními účastníky silničního provozu nebo data stahovat pro infotainmentové palubními systémy. To samozřejmě povede, kromě pochopitelných obav ze zneužití těchto dat, k exponenciálnímu nárůstu objemu přenášených dat.

Jak mimo jiné uvádí Cveto Gašperut, manažer Ericsson pro Českou republiku – „Zároveň ale nabídnou propojené a vysoce automatizované vozy nové obchodní příležitosti, a to zejména pro výrobce aut. Například budou rozšiřovat svůj byznys o služby pro sdílenou jízdu a správu vozového parku. Dalším slibným obchodním modelem bude využití dat, protože výrobci získají díky provozu vozů obrovské množství cenných dat“ .

Pro autonomní vozidla se odhaduje, že bude potřeba přenést data o objemu 383 GB až 5,17 TB za hodinu. Uživatelé vozů budou potřebovat takto výkonnou a plynulou konektivitu všude, kde se zrovna nacházejí, ať už ve městě, v méně obydlených oblastech či v zahraničí.

„Výhody propojené autonomní dopravy bude možné využít pouze v případě, kdy bude k dispozici vhodná síť a infrastruktura. Hlavním předpokladem je dostatečně výkonné mobilní připojení v podobě 5G. Tento standard má až dvěstěkrát nižší prodlevu mezi příjmem a odesíláním dat, než sítě čtvrté generace. Navíc 5G dokáže připojit až 100 zařízení na metr čtvereční, což umožní spolupráci velkého počtu zařízení na bázi Internetu věcí na silnici – od samotných aut po všemožné senzory. Mezi další klíčové technologie silničního provozu budoucnosti patří cloudová řešení a edge computing, jež umožní rozložit výpočetní kapacity celého ekosystému efektivnějším způsobem,“ shrnuje Magnus Gunnarsson, ředitel pro strategie, portfolio a rozvoj společnosti v Ericsson Connected Vehicles a také člen pracovní skupiny pro městskou a autonomní mobilitu při Světovém ekonomickém fóru.

Předpokládá se, že tato konektivita bude bezpečnostní výhodou. Autonomní vozy budou fungovat uvnitř úzce provázaného ekosystému, sdílejícího senzorické informace sbírané ostatními účastníky silničního provozu. Senzory ve vozidlech i na silnici budou neustále zachytávat a vyměňovat si údaje o poloze a další data. Například tak nebude nutné, aby si vůz sám vlastními senzory zjišťoval, jaká barva svítí na semaforu nebo jestli se neblíží jiné auto. Všechny potřebné údaje mu totiž pošle samotná křižovatka ještě předtím, než do ní auto vůbec vjede. Autoři konceptu optimisticky předpokládají, že díky tomu bude autonomní doprava plynulejší a bezpečnější, než ta současná.

Kudy vede cesta?

Auta s funkcemi, jako jsou asistent parkování, adaptivní tempomat nebo asistent jízdy v pruzích, tedy takzvaná vozidla s automatizací prvního stupně, už jsou k dispozici řadu let. Aktuální vozy s automatizací druhého stupně jsou vybaveny tempomatem, který bere ohled na okolní provoz, a automatickým řízením. Automatizace třetího stupně znamená, že jízdní systém vozu provádí všechny dynamické úkony řízení. Ovšem s předpokladem, že v případě nutnosti zasáhne lidský řidič. Stupně 4 a 5 popsané výše budou vyžadovat dosud nedosažitelný stupeň vývoje umělé inteligence.

Zdroj: Ericsson, redakčně upraveno