Nejen auta. Značka Aero znamená také letadla

Značka Aero, jak už její název napovídá, byla založena pro výrobu letadel. Stalo se tak v roce 1919 v pražských Vysočanech a výroba probíhala i v Karlíně.

První vůz vyjel z továrny v roce 1927. Byl to model původně převzatý od firmy Košař. Od roku 1929 bylo možné oupit model Aero 500, zobrazený na titulní fotografii. Cena vozu byla pro zajímavost stejná, jako cena motocyklu s přívěsným vozíkem  (sajdkárou).

Celkem továrna vyrobila 9 modelů, včetně malého náklaďáčku. Poslední vůz – model Aero Minor II, opustil továrnu, která byla po II. světové válce znárodněna, v roce 1951.

Během 2. světové války se výrobní linka továrny musela zapojit do zbrojního programu Německé říše, pracovali zde mj. totálně nasazení Češi. Vozy Aero Pony a Aero Rekord, tajně vyvíjené během druhé světové války, se úředním rozhodnutím již nedostaly do sériové výroby.

V průběhu roku 1924 se v Aero rozběhla výroba letounu A-22, který byl využívaný jako poštovní a dopravní letoun. V letech 1925 a 1926 sloužily „dvaadvacítky“ v továrních barvách Aero jako poštovní a dopravní letadla na pravidelné lince Praha – Mariánské Lázně. Celkem byly vyrobeny tři kusy A-22.
Mezi lety 1925 a 1926 firma Aero získala licenci a provozovala poštovní a dopravní linku mezi Prahou a Mariánskými Lázněmi. Během provozu linky létaly dva stroje A-22 dvakrát denně. Jeden let trval přibližně 45 minut. V průběhu trvání „lázeňské“ linky letouny A-22 nalétaly 82 434 kilometrů a podařilo se jim bez nehody přepravit celkem 961 cestujících a přes 7 000 kilo balíkových a listových zásilek.

Po ukončení přepravních služeb letouny A-22 strávily nějaký čas v továrně Aero a poté byly na začátku 30. let minulého století odprodány soukromým majitelům. Poslední exemplář A-22 byl vymazaný z leteckého rejstříku v roce 1937.
Aero A-22 byl dvouplošný třímístný dopravní letoun smíšené konstrukce. Letoun byl uzpůsobený pro přepravu dvou cestujících a poštovních zásilek. Trup A-22 byl svařený z ocelových trubek a potažený plátnem, křídla a dvoulistá vrtule byly dřevěné. Stroj byl osazený vodou chlazeným šestiválcem o výkonu 245 koní. Dvaadvacítka měla rozpětí 12,78 m a délku 8,34 m. Letoun měl dolet 320 km a jeho maximální rychlost byla 199 km/h.

Konstruktérem dopravního letounu A-22, který vycházel z konstrukce průzkumného stroje A-12, byl šéfkonstruktér Antonín Husník.

AERO Vodochody AEROSPACE a.s. se dnes zaměřuje na vývoj, výrobu, údržbu a modernizaci vojenských a civilních letadel. Je největším leteckým výrobcem v České republice a jedním z nejstarších leteckých výrobců na světě. V oblasti vlastních letounů je Aero stálým partnerem řady armádních letectev a má silnou pozici na trhu s vojenskými cvičnými a lehkými bitevními letouny.

Za sto let existence bylo vyrobeno 11 tisíc letounů. Stovky stále používaných letounů L-39 Albatros sloužící u desítek vojenských provozovatelů i v řadě demo týmů. Zejména díky svému novému letounu L-39NG se Aero profiluje jako lídr na světovém trhu s proudovými cvičnými letadly. V oblasti civilního letectví Aero spolupracuje s největšími leteckými výrobci na široké škále projektů. Je partnerem v několika risk-sharingových programech, kde je zodpovědné nejen za výrobu a montáž leteckých celků, ale také za jejich vývoj.

Zdroj: AERO Vodochody AEROSPACE, Wikipedia, redakčně upraveno

Zdroj foto: AERO Vodochody AEROSPACE, Wikipedia, Jan Švéda